Verze z 24. 11. 2006, 09:06 editovat Porthos (diskuse \| příspěvky) 74 638 editací m robot přidal: ko:아타나시우스 신경 ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 4. 2007, 09:55 editovat zrušit editaci Adam Hauner (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 56 955 editací m typo, konzistence Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Vyznání Quicumque''' ([[latina\|lat.]] ''kdokoli''), zvané též '''Atanášovo vyznání víry''' je jedním ze čtyř [[krédo\|vyznání víry]] [[katolická církev\|katolické církve]], jimž připisuje tato církev autoritu. Jeho název je dán též připisovanému autorství sv. [[Atanáš]]e z [[Alexandrie]] († [[373]]); proto by jeho správnější název ~~znel~~zněl '''Pseudo-Atanášovo vyznání víry'''. Ve východních církvích však zůstalo toto vyznání neznámé až do [[12. století]], a proto je Atanášovo autorství velmi nepravděpodobné. Mezi předpokládanými jmény autora tohoto vyznání jsou sv. [[Ambrož]], avšak pro toto tvrzení neexistují dostatečné důvody. V současné době se má za to, že vyznání vzniklo v [[Galie\|Galii]] (dnešní [[Francie]]) v [[5. století]]. Roku [[1940]] byla nalezena ztracená ''Excerpta'' sv. [[Vincenc z Lerina\|Vincence z Lerina]], jejichž jazyk je nápadně podobný jazyku tohoto vyznání; z toho důvodu právě sv. Vincenc, autor dodnes uznávaného kritéria katolicity (''quod ubique, quod semper, quod ab omnibus creditum est'': to, co se věřilo všude, vždycky a všemi). Nejstarší známý přepis tohoto vyznání pochází z předmluvy sbírky [[homilie\|homilií]] [[Caesarius z Arles\|Caesaria z Arles]] († [[542]]). Tento [[symbol]] čili vyznání víry obsahuje krátký a jasný popis církevní nauky o [[Trojice\|Trojici]] a [[vtělení]] a obsahuje též [[aluze\|aluzi]] na další církevní [[dogma]]ta. ~~Narozdíl~~Na rozdíl od ostatních vyznání víry se zaměřuje Quicumque právě na tyto dvě základní nauky křesťanství, totiž trojici osob v [[Bůh\|Bohu]] a božskou [[přirozenost]] [[Ježíš Kristus\|Ježíše Krista]]. Vyznání Quicumque bylo až do nedávna součástí modlitby [[breviář]]e (nedělní [[prima]]) a zůstává (kromě katolické církve) respektováno též např. v [[anglikánská církev\|anglikánské církvi]]. Řádek 25: :Sed necessarium est ad aeternam salutem, ut incarnationem quoque Domini nostri Iesu Christi fideliter credat. Est ergo fides recta ut credamus et confiteamur, quia Dominus noster Iesus Christus, Dei Filius, Deus et homo est. Deus est ex substantia Patris ante saecula genitus: et homo est ex substantia matris in saeculo natus. Perfectus Deus, perfectus homo: ex anima rationali et humana carne subsistens. Aequalis Patri secundum divinitatem: minor Patre secundum humanitatem. Qui licet Deus sit et homo, non duo tamen, sed unus est Christus. Unus autem non conversione divinitatis in carnem, sed assumptione humanitatis in Deum. Unus omnino, non confusione substantiae, sed unitate personae. Nam sicut anima rationalis et caro unus est homo: ita Deus et homo unus est Christus. Qui passus est pro salute nostra: descendit ad inferos: tertia die resurrexit a mortuis. Ascendit ad caelos, sedet ad dexteram Dei Patris omnipotentis: inde venturus est iudicare vivos et mortuos. Ad cuius adventum omnes homines resurgere habent cum corporibus suis: et reddituri sunt de factis propriis rationem. Et qui bona egerunt, ibunt in vitam aeternam: qui vero mala, in ignem aeternum. Haec est fides catholica, quam nisi quisque fideliter firmiterque crediderit, salvus esse non poterit. Amen. == Související ~~odkazy~~články == [[Krédo]] [[Atanáš]]

Vyznání Quicumque: Porovnání verzí