Správní soudní dvůr: Porovnání verzí

[[Soubor:Boehmische Hofkanzlei Vienna April 2007 003.jpg|náhled|Sídlo Správního soudního dvora, budova bývalé [[Česká dvorská kancelář|České dvorské kanceláře]] ve Vídni]]

 

Rozhodoval o stížnostech občanů, pokud byla protizákonným rozhodnutím nebo opatřením [[Správní úřad|správního úřadu]] (orgány [[Státní správa|státní správy]] i orgány zemské, okresní či obecní [[Samospráva|samosprávy]]) dotčena jejich práva. Předpokladem k podání úspěšné stížnosti bylo ale vyčerpání všech přípustných opravných prostředků ve [[Správní řízení|správním řízení]] a také to, že skutečně došlo k porušení práv stěžovatele, pouhé jejich ohrožení k podání stížnosti neopravňovalo. Dále rozhodoval např. [[Spolek|spolkové]] a volební záležitosti nebo o určení vyučovacího jazyka v obecných školách.<ref name="Schelle">Schelleová, I., Schelle, K. a kol. ''Soudnictví (historie, současnost a perspektivy)''. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. ISBN 80-86432-65-3. s. 122, 123.</ref> Jeho pravomoc se ovšem nevztahovala na věci, které náležely obecným soudům, [[Říšský soud|Říšskému soudu]], věci, které byly společné pro obě poloviny říše, věci, ve kterých správní orgány mohly rozhodovat volně na základě [[Diskreční pravomoc|správního uvážení]], stížnosti na nejmenování do nějakého úřadu, stížnosti proti rozhodnutím [[Nejvyšší soudní a kasační dvůr|Nejvyššího soudu]] a disciplinární věci.<ref>Princ, M. ''Soudnictví v českých zemích v letech 1848–1938 (soudy, soudní osoby, dobové problémy)''. Praha: Wolters Kluwer, 2015. s. 114, 115.</ref>