Verze z 30. 9. 2014, 10:55 editovat Valdemar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 64 092 editací m mezery ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 7. 2016, 15:05 editovat zrušit editaci Valdemar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 64 092 editací doplnění Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Komorní soud''' byl centrální [[soud]] pro všechny [[země Koruny české]], který zasedal v [[královská komora\|královské komoře]], což mu dalo i jeho název. Vznikl koncem 14. století a předsedal mu nejdříve český král, postupně však na něm získala převahu šlechta a předsedou se stal [[nejvyšší hofmistr]]. Dále zde zasedalo zpravidla 12  přísedících, kteří se účastnili i zasedání [[dvorský soud\|dvorského soudu]], ~~který~~jenž se obvykle konal před ním. Oba soudy byly také nakonec během [[josefinismus\|josefínských reforem]] roku 1783 společně zrušeny.<ref name="HJD">{{Citace monografie Kompetence komorního soudu se překrývaly s dalšími soudy, nemohl ovšem soudit spory o svobodné šlechtické statky, tato agenda náležela jen [[zemský soud\|zemskému soudu]]. Zemský soud se také, i přes postupný převažující vliv vyšší šlechty na komorní soud, stal dominujícím. Územní působnost komorního soudu byla navíc [[Vladislavské zřízení zemské\|Vladislavským zřízením zemským]] omezena jen na [[Čechy]], až [[Ferdinand I. Habsburský\|Ferdinand I.]] obnovil jeho původní územní dosah. Ačkoli na něm český král nakonec opět získal převahu, částečně díky sloučení s hejtmanským soudem řešícím drobnější delikty, přesto je [[Viktorin Kornel ze Všehrd\|Viktorinem Kornelem ze Všehrd]] počítán ke [[stavy\|stavovským]] soudům.<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Hledíková \| jméno = Zdeňka Řádek 15 ⟶ 13: \| isbn = 80-7106-709-1 }}</ref> Kompetence komorního soudu se překrývaly s dalšími soudy, nemohl ovšem soudit spory o svobodné šlechtické statky, tato agenda náležela jen [[Český zemský soud\|zemskému soudu]]. Zemský soud se také, i přes postupný převažující vliv vyšší šlechty na komorní soud, stal dominujícím. Komorní soud dále přišel o agendu hrdelních zločinů, spory o čest nebo porušení [[Landfrýd\|zemského míru]], která náležela soudu zemských hejtmanů, a to až do roku 1534, kdy byly oba soudy spojeny. Výslovně mu příslušelo např. rušení [[Držba\|držby]], nedodržení smlouvy, dědické spory, krádeže, pytláctví, stížnosti [[Poddanství\|poddaných]] proti vrchnosti nebo spory mezi šlechtou a městy. Po vytvoření [[Rada nad apelacemi\|apelačního soudu]] mu odpadlo rozhodování o stížnostech proti jednání městských soudů, naopak získal pravomoc revidovat rozhodnutí tohoto soudu a také vyřizovat supliky vůči nepřítomnému panovníkovi. Soudil navíc i urážky jeho majestátu (''[[crimen laesae maiestatis]]''). Řízení bylo u komorního soudu podobné jako u zemského soudu.<ref>ADAMOVÁ, K. ''Dějiny českého soudnictví od počátků české státnosti do roku 1938''. Praha: LexisNexis, 2005, ISBN 80-86920-07-0, s. 26–29.</ref> Územní působnost komorního soudu byla nicméně [[Vladislavské zřízení zemské\|Vladislavským zřízením zemským]] omezena jen na [[Čechy]], až [[Ferdinand I. Habsburský\|Ferdinand I.]] obnovil jeho původní územní dosah. Ačkoli na něm český král nakonec opět získal převahu, přesto je [[Viktorin Kornel ze Všehrd\|Viktorinem Kornelem ze Všehrd]] počítán ke [[stavy\|stavovským]] soudům.<ref name="HJD" /> == Reference ==

Komorní soud: Porovnání verzí