Osvícenost: Porovnání verzí

[[FileSoubor:Erlauchtkrone.png|thumb|Heraldická koruna členů rodů mediatizovaných hrabat (tzv. ''Erlauchtkrone''). Hlava rodu nosí korunu zakončenou [[Královské jablko|říšským jablkem]], nikoli [[Hranostaj|hranostajovým]] ocáskem|alt=Erlauchtkrone.png]]

Původně šlo o predikát vládnoucích [[Říšský kníže|říšských knížecích rodů]] užívaný nesystematicky ve vrcholném a pozdním středověku (''Illustrissimus'', "''der Erlauchte''"). S nástupem novověku takřka vymizel a znovu ho začala neformálně užívat až koncem [[18. století]] vládnoucí říšská hrabata, zastoupená na [[Říšský sněm (Svatá říše římská)|říšském sněmu]]. Formálně byl potvrzen poprvé v roce 1829 jako výlučný predikát mediatizovaných hrabat, respektive hlav jejich rodů.

Vedle hlav rodu a jejich manželek užívali predikát také prvorození synové, jako tzv. [[dědičný princ|dědičná hrabata]], i když jen neoficiálně. Objevovalo se také, ovšem méně tolerovaně, užívání predikátu všemi členy mediatizovaného hraběcího rodu. Oficiálně to bylo povoleno ze všech německých monarchií pouze v [[Bavorské království|Bavorsku]] ([[1911]]), [[Saské království|Sasku]] ([[1878]]) a [[Hesensko-Darmstadtsko|Hesensko-Darmstadtsku]] ([[1914]]), zde to ovšem bylo vázáno na setrvalou držbu mediatizovaného území. Více tolerované bylo užívání predikátu hraběcími členy těch mediatizovaných knížecích rodů, kde knížetem byla pouze hlava rodu ([[Kounicové]], [[Colloredové|Colloredo-Mannsfeld]], [[Starhembergové]] aj.). Oficiálně udělen byl tento predikát ale jen v nově povýšeným knížatům z býv. hraběcích rodů v Bavorsku ([[1901]] knížata pro hlavu rodu, 1911 osvícenost pro hraběcí členy, rody [[Castellové|Castell-Castell]], [[Castellové|Castell-Rüdenhausen]] a [[Quadt-Wyckrath]]). Zvláštní případ představuje užívání predikátu vládnoucími hrabaty z [[Lustenau]] z rodu [[Waldburg-Zeil]]-Lustenau-[[Hohenems]]. [[Vorarlbersko|Vorarlberské]] hrabství Lustenau, malý zbytek původního hrabství Hohenems, bylo r. 1806 mediatizováno Bavorskem. Po zhroucení tohoto [[Napoleon Bonaparte|Napoleonova]] spojence ale zůstalo hrabství v l. [[1814]]-[[1817]] zcela suverénní. V letech 1817-[[1830]] tu pak vykonávalo svrchovaná práva [[Rakouské císařství|Rakouské císařství,]], ovšem hrabství mělo stále značnou míru nezávislosti, mnohem vyšší než panství mediatizovaných rodů a jeho vládce se tituloval jako "vládnoucí hrabě". Zhruba od r. 1815 až do předání vlády Rakousku v r. 1830 užívala vládnoucí hrabata predikát Osvícenost. Hrabata z Lustenau pocházela z vedlejší větve mediatizovaného rodu Waldburg-Zeil, ovšem jako samostatný mediatizovaný rod jsou uznáváni zřídka, neboť jejich autonomie byla větší a svou suverenitu si udrželi déle.

Predikát byl nárokován také nevládnoucími hraběcími příbuznými vládnoucích knížecích rodů [[Německý spolek|Německého spolku]]. Šlo o regenta knížectví [[Lippe (země)|Lippe]], hraběte [[Ernst zur Lippe-Biesterfeld|Ernsta zur Lippe-Biesterfeld]], který si predikát nárokoval pro sebe a svou rodinu od r. [[1897]], kdy se ujal regentsví, dále o hrabata z [[Reussové|Reuss-Köstritz]], příbuzné vládnoucích [[Reussové|Reussů]], r. [[1851]] povýšené do knížecího stavu s oslovením "Jasnosti", a o hrabata [[Waldeck-Limpurg]] (od r. [[1843]]), příbuzné vládnoucích knížat [[Waldeckové|Waldecků]] a někdy počítané k mediatizovaným rodům. Predikát získaly i [[Morganatický sňatek|morganatické]] manželky hesenských vládců a princů, příp. jejich potomci, pokud by nedodržovali sami rovnorodé sňatky a přišli tak o svůj knížecí titul, který jim byl též udělen. Šlo o hraběnku [[Julie von Hauke|Julii von Hauke]], sňatkem hraběnku z [[Battenbergové|Battenbergu]] (predikát Osvícenost r. [[1851]], od r. [[1858]] kněžnu s oslovením "[[Jasnost (predikát)|Vaše Jasnosti]]") a původně neurozenou [[Gertruda Falkenstein|Gertrudu Falkensteinovou]], manželku posledního [[Hesensko-Kasselsko|hesensko-kasselského]] [[Kurfiřt|kurfiřta]] [[Friedrich Vilém Hesensko-Kasselský|Friedricha Viléma]], po svatbě hraběnku ze [[Schaumburgové|Schaumburgu]] (predikát Osvícenost r. [[1832]], r. [[1853]] povýšena na kněžnu z [[Hanau]] s oslovením "knížecí Milosti", od r. [[1862]] s oslovením "Jasnosti") a o ty její potomky, kteří by ztratili titul knížete z Hanau kvůli vlastnímu [[Morganatické manželství|nerovnorodému sňatku]] (a zůstali tedy jen hrabaty ze Schaumburgu, což se nakonec stalo všem z jejích synů). Stejně se postupovalo i ve [[Württembersko|vévodství]], od r. 1805 [[Württemberské království|Království württemberském]]. Když se vévoda [[Vilém Fridrich Württemberský (1761-1830)|Vilém Fridrich]], bratr budoucího prvního krále, r. [[1800]] oženil s baronesou [[Vilemína von Thunderfeld-Rhodis|Vilemínou von Thunderfeld-Rhodis]], získala ona i její děti titul hraběnky z Württembergu s predikátem Osvícenost, dokud jejich druhorozený syn neobdržel v roce [[1867]] titul knížete z [[Urach|Urachu]]u s oslovením Jasnost pro celý rod a [[Vévodové z Urachu|vévodským titulem]] pro hlavu rodu. Obdobně se stalo i r. 1835 při sňatku prince [[Alexandr Württemberský (1804-1885)|Alexandra Württemberského]] s hraběnkou [[Claudie hraběnka Rhédey von Kis-Rhéde|Claudií Rhédey von Kis-Rhéde]], kdy hraběnka i její děti byli titulováni jako hrabata z Hohensteinu a "Osvícenosti", dokud hraběnčin syn nezískal r. [[1863]] titul knížat [[Vévodové von Teck-Cambridge|von Teck]] s predikátem Jasnost pro celý rod, od r. [[1871]] navíc s vévodským titulem pro hlavu rodu. <ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Allgemeine Encyclopaedie der Wissenschaften und Kuenste|vydání = 1|vydavatel = Gleditsch|místo = |rok = 1842|počet stran = |strany = 184-186|isbn = |url kapitoly = http://books.google.cz/books?id=0dBTAAAAcAAJ&pg=PA185&lpg=PA185&dq=allgemeine+Encyclop%C3%A4die+der+Wissenschaften+und+Kuenste+Erlaucht&source=bl&ots=l-4IfyK5ZY&sig=U87UOBcCrFQvQYlRx0aPG9T21dk&hl=cs&sa=X&ei=YYBSVK3oB4OQ7Aa19oCYBQ&ved=0CCMQ6AEwAA#v=onepage&q=allgemeine%20Encyclop%C3%A4die%20der%20Wissenschaften%20und%20Kuenste%20Erlaucht&f=false|jazyk = německy|svazek = 37|poznámka = psáno švabachem|kapitola = Erlaucht|typ kapitoly = heslo}}</ref>

Jako "Osvícenost", resp. ''Erlaucht'', byl do němčiny překládán predikát všech hrabat [[Ruské impérium|Ruského impéria]] - ''Ssiatelstvo (Сиятельство), ''který vedle hrabat užívala naprostá většina ruských knížecích rodů, s výjimkou těch nejvýznamnějších (jejichž predikát byl obvykle [[Jasnost (predikát)|Jasnost]]). Překlad je to však nepřesný a např. moderní angličtina používá pro predikát ruské aristokracie spíše termínu ''Illustriousness'' nežli'' illustriouss Highness'', kterým jinak překládá Osvícenost.

* ŽUPANIČ, Jan. Nová šlechta Rakouského císařství. Praha : Agentura Pankrác, 2006. S. 46.

[[Kategorie:Panovníci]]