Osvícenost: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Drobné úpravy slohu značka: editace z Vizuálního editoru |
m oprava interpunkce; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[
'''Osvícenost''' (německy ''Erlaucht'') je predikát příslušející hlavám vládnoucích, respektive [[Mediatizace|mediatizovaných]] hraběcích rodů. Právo na oslovení '''Vaše Osvícenosti''' bylo Německým spolkem [[Seznam mediatizovaných rodů|hraběcím rodům]] přiznáno v roce [[1829]] jako součást přiznání stejné rovně a privilegií s ostatními panovnickými rody. Již dříve byl [[Německý spolek|Německým spolkem]] přiznán knížecím panovnickým rodům predikát [[Jasnost (predikát)|Jasnost]] (''Durchlaucht'').
Řádek 5:
== Historie ==
Původně šlo o predikát vládnoucích
== Rody s predikátem Osvícenost ==
Řádek 33:
* [[Waldburgové]]
* [[Wurmbrand-Stuppach]]
Vedle hlav rodu a jejich manželek užívali predikát také prvorození synové, jako tzv. [[dědičný princ|dědičná hrabata]], i když jen neoficiálně. Objevovalo se také, ovšem méně tolerovaně, užívání predikátu všemi členy mediatizovaného hraběcího rodu. Oficiálně to bylo povoleno ze všech německých monarchií pouze v [[Bavorské království|Bavorsku]] ([[1911]]), [[Saské království|Sasku]] ([[1878]]) a [[Hesensko-Darmstadtsko|Hesensko-Darmstadtsku]] ([[1914]]), zde to ovšem bylo vázáno na setrvalou držbu mediatizovaného území. Více tolerované bylo užívání predikátu hraběcími členy těch mediatizovaných knížecích rodů, kde knížetem byla pouze hlava rodu ([[Kounicové]], [[Colloredové|Colloredo-Mannsfeld]], [[Starhembergové]] aj.). Oficiálně udělen byl tento predikát ale jen v nově povýšeným knížatům z býv. hraběcích rodů v Bavorsku ([[1901]] knížata pro hlavu rodu, 1911 osvícenost pro hraběcí členy, rody [[Castellové|Castell-Castell]], [[Castellové|Castell-Rüdenhausen]] a [[Quadt-Wyckrath]]). Zvláštní případ představuje užívání predikátu vládnoucími hrabaty z [[Lustenau]] z rodu [[Waldburg-Zeil]]-Lustenau-[[Hohenems]]. [[Vorarlbersko|Vorarlberské]] hrabství Lustenau, malý zbytek původního hrabství Hohenems, bylo r. 1806 mediatizováno Bavorskem. Po zhroucení tohoto [[Napoleon Bonaparte|Napoleonova]] spojence ale zůstalo hrabství v l. [[1814]]-[[1817]] zcela suverénní. V letech 1817-[[1830]] tu pak vykonávalo svrchovaná práva [[Rakouské císařství
=== Další užití titulu ===
Predikát byl nárokován také nevládnoucími hraběcími příbuznými vládnoucích knížecích rodů [[Německý spolek|Německého spolku]]. Šlo o regenta knížectví [[Lippe (země)|Lippe]], hraběte [[Ernst zur Lippe-Biesterfeld|Ernsta zur Lippe-Biesterfeld]], který si predikát nárokoval pro sebe a svou rodinu od r. [[1897]], kdy se ujal regentsví, dále o hrabata z [[Reussové|Reuss-Köstritz]], příbuzné vládnoucích [[Reussové|Reussů]], r. [[1851]] povýšené do knížecího stavu s oslovením "Jasnosti", a o hrabata [[Waldeck-Limpurg]] (od r. [[1843]]), příbuzné vládnoucích knížat [[Waldeckové|Waldecků]] a někdy počítané k mediatizovaným rodům. Predikát získaly i [[Morganatický sňatek|morganatické]] manželky hesenských vládců a princů, příp. jejich potomci, pokud by nedodržovali sami rovnorodé sňatky a přišli tak o svůj knížecí titul, který jim byl též udělen. Šlo o hraběnku [[Julie von Hauke|Julii von Hauke]], sňatkem hraběnku z [[Battenbergové|Battenbergu]] (predikát Osvícenost r. [[1851]], od r. [[1858]] kněžnu s oslovením "[[Jasnost (predikát)|Vaše Jasnosti]]") a původně neurozenou [[Gertruda Falkenstein|Gertrudu Falkensteinovou]], manželku posledního [[Hesensko-Kasselsko|hesensko-kasselského]]
=== Užití titulu překladem ===
Jako "Osvícenost", resp. ''Erlaucht'', byl do němčiny překládán predikát všech hrabat [[Ruské impérium|Ruského impéria]] - ''Ssiatelstvo (Сиятельство), ''který vedle hrabat užívala naprostá většina ruských knížecích rodů, s výjimkou těch nejvýznamnějších (jejichž predikát byl obvykle [[Jasnost (predikát)|Jasnost]]). Překlad je to však nepřesný a např. moderní angličtina používá pro predikát ruské aristokracie spíše termínu ''Illustriousness'' nežli'' illustriouss Highness'', kterým jinak překládá Osvícenost.
== Odkazy ==
Řádek 46:
=== Literatura ===
* ŽUPANIČ, Jan. Nová šlechta Rakouského císařství. Praha : Agentura Pankrác, 2006. S. 46.
[[Kategorie:Panovníci]] [[Kategorie:Šlechtické tituly]]
[[Kategorie:Hrabata Svaté říše římské]]
|