Marina Cvětajevová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Nahrazení automaticky vkládané kategorie Úmrtí; kosmetické úpravy |
m oprava interpunkce |
||
Řádek 14:
== Život ==
Marina Ivanovna se narodila v Moskvě, v rodině univerzitního profesora [[Ivan Vladimirovič Cvětajev|Ivana V. Cvětajeva]], ředitele prvního veřejného muzea v Moskvě, [[Rumjancevovo muzeum|Rumjancevova muzea]], později zakladatele [[Puškinovo muzeum|Puškinova muzea výtvarných umění
V roce 1912 se provdala za Sergeje Jakovleviče Efrona, vojáka, publicistu a novináře rusko-[[Židé|židovského]] původu. Ten v roce [[1914]] dobrovolně nastoupil do armády a po vypuknutí [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluce]] přešel k [[bělogvardějci|bělogvardějcům]], s nimiž prodělal celou občanskou válku i následnou evakuaci z [[Krym]]u do [[Istanbul]]u. Cvětajevová se během revoluce vrátila do Ruska, aby se shledala s manželem, což se jí nakrátko podařilo. V chaosu té doby se ale oba rozdělili a ona se ocitla v Moskvě prakticky v pasti. Žila v hrozné bídě se dvěma dcerami, Ariadnou a Irinou, které nakonec dala do sirotčince v naději, že se tam o ně postarají lépe. Mladší Irina ovšem ve věku 3 let zemřela hlady a Ariadnu matka zachránila na poslední chvíli. V roce 1922 jí nakonec bylo dovoleno emigrovat. Odjela za manželem do [[Berlín]]a, kde vydala čtyři svazky veršů. Ještě téhož roku rodina přesídlila do [[Praha|Prahy]], kde žili s manželem studujícím [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofickou fakultu UK]] (také v [[Horní Mokropsy|Horních Mokropsích]] a [[Jíloviště|Jílovišti]]) až do r. [[1925]]. Oba se tu zapojili do života emigrantských kruhů. Krátce po narození syna Georgije rodina opustila [[1. republika|Československo]] a přestěhovala se do [[Paříž]]e.
| |||