Dobře uspořádaná množina: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Příklady: Doplněn odkaz na Bertranda Russella (snad správně)
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m oprava překlepů: zbyde → zbude; kosmetické úpravy
Řádek 1:
V [[matematika|matematice]] se množina S nazývá '''dobře uspořádanou množinou''', pokud má každá neprázdná část [[uspořádaná množina|uspořádané množiny]] ''S'' [[Nejmenší a největší prvek|nejmenší prvek]]. Uspořádání na množině ''S'' se pak nazývá '''dobré uspořádání'''.
 
Má-li každá neprázdná část A první prvek,
[[Ernst Zermelo]] dokázal, že při přijmutí [[axiom výběru|axiomu výběru]] do [[Zermelova-Fraenkelova teorie množin|Zermelo-Fraenkelovy axiomatizace]] [[teorie množin]] je možno dokázat, že každou množinu lze dobře uspořádat. Tento princip je znám jako [[Zermelova věta|princip dobrého uspořádání]].
 
S '''dobrým uspořádáním''' souvisí i [[paradox]]y typu „Sorités“ (některé objekty nelze v rámci klasických teorií [[množina|množin]] modelovat, např. hromada písku, ze které je-li odebráno 1 zrno zbydezbude opět hromada písku (může taková hromada obsahovat 1 zrno, 2 zrna, 3 zrna…)), tyto paradoxy jsou vyřešeny ve [[Petr Vopěnka|Vopěnkově]] [[Alternativní teorie množin|alternativní teorii množin]] zavedením tzv. [[polomnožina|polomnožin]].
 
== Příklady ==
Řádek 36:
 
{{Portály|Matematika}}
 
[[Kategorie:Vlastnosti matematických relací]]
[[Kategorie:Teorie uspořádání]]