Verze z 6. 5. 2016, 19:06 editovat UrbanecmBot (diskuse \| příspěvky) Roboti, Patroláři, Revertéři 178 090 editací m Odstranění linku na rozcestník Anonym s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Anonymita ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 20. 7. 2016, 13:20 editovat zrušit editaci MatSuBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 146 844 editací m oprava překlepů: čvrt → čtvrt; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 3: Jako forma je známý už od autorů [[antika\|antických]] ([[Aristofanés]], [[Quintus Horatius Flaccus\|Horatius]], [[Macrobius]]) i [[středověk]]ých ([[Tomáš Akvinský]]), v Anglii je doložen od [[17. století\|století 17.]] ''(A Book of Madrigales, 1606, Barten Holyday's play Technogamia, 1618'' anebo u [[William Shakespeare\|Shakespearova]] ''Jaga)'' a od [[18. století]] i v Irsku. Populárním se stal limerik doprovázený kresbou v Anglii v první polovině [[19. století]]. Tiskem vyšly první soubory limeriků v Anglii v dvacátých letech 19. století. Nejprve kniha ''Historie šestnácti podivuhodných starých žen (John Harris & Son, 1820)'' [[Anonymita\|anonymního]] autora, bezprostředně po ní dvě knihy limeriků pravděpodobně Sharpových (Richard Scrafton Sharp, 1775–1852): ''Anekdotky a dobrodružství patnácti gentlemanů (Marshall, 1821), Anekdotky a dobrodružství patnácti mladých dam (E. Marshall, ca 1822)''. V těchto knihách každý limerik vždy fungoval společně s kresbou (verše jako komentáře ke kresbě či kresba coby ilustrace k básni).<ref>http://www.nonsenselit.org/Lear/limerick/limerick.html</ref> Jimi byl inspirován autor více než dvou stovek ilustrovaných limeriků '''[[Edward Lear]]''', který zejména svou '''Velkou knihou nesmyslů''' ''(A Book of Nonsense, Thomas McLean, 1846)'' tuto formu proslavil. Přestože ji nevymyslel ani nepojmenoval (pojem ''limerik'' sám nikdy nepoužil, a své limeriky nazýval ''"nonsense rhymes"'' anebo ''"nonsense pictures and rhymes"''), na rozšíření obliby limeriků má Edward Lear stěžejní zásluhu. Z Anglie se pak limerik rozšířil po celém světě, kdy jej psali a píší mj. [[Rudyard Kipling]], [[Lewis Carroll]], [[W. S. Gilbert]], [[Isaac Asimov]], [[~~Herbert_George_Wells~~Herbert George Wells\|H. G. Wells]], [[Jiří Žáček]], Anatol Bělkin, [[Julian Tuwim]], Mark Freidkin, [[Miroslav Macek]], Wendy Cope, [[Salman Rushdie]], Zach Weiner...<ref>http://www.thehypertexts.com/The%20Best%20Limericks%20of%20All%20Time.htm</ref> == Původ pojmu == Řádek 17: == Forma a obsah == Limerik je [[báseň]] o pěti verších na dva [[rým]]y struktury ''a-a-b-b-a''. V tvůrčí praxi je v limeriku časté užití kratších třetího a ~~čvrtého~~čtvrtého verše, [[metrum]] limeriku odpovídá akcentačním zvyklostem jazyka, v němž je napsán, limeriky anglické jsou zpravidla psány [[amfibrach]]em či [[anapest]]em. Limeriky obvykle spojuje především hravost a snaha pobavit autora i čtenáře. Krom pevného počtu veršů a rýmového schématu pro tvorbu limeriků závazné [[norma\|normy]] neexistují, přestože se takové tendence objevovaly a objevují, obsahové (Gershon Legman prosazoval pro limerik podmínku obscénnosti) či formální (předpisující metrum či počet stop ve verši). Někteří learovští tradicionalisté někdy uváděli, že [[archetyp]]ální ''kanonický limerik'' v prvním verši prezentuje [[protagonista\|protagonistu]], definuje jej kvalifikačním adjektivem a [[domicil]]em coby rýmovým slovem, v druhém verši popisuje protagonistovu aktivitu, ve třetím a čtvrtém verši [[pointa\|pointuje]] a pátý verš je již pouze variantou verše prvního, včetně totožného rýmového slova. Faktem ovšem je, že tato [[kritérium\|kritéria]] ve skutečnosti nesplňují ani mnohé limeriky samotného Edwarda Leara (27, 30, 58, 83, 105...). Řádek 129: :''Zjistil jsem Moravy vliv zhoubný na strany politické'' :''a tím pádem končí v politice časy idylické.'' :''ČSSD: Sobotka s Haškem čelí záhadě,'' :''neví jak naložit s mužem na Hradě.'' :''A strana se zmítat začíná v křeči předsednické.''

Limerik: Porovnání verzí