Ulan-Ude: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Typografie |
Rozšíření článku. značky: odstraněno <references /> možné subjektivní formulace možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 3:
| originální jméno = Улан-Удэ<br/>Улаан Үдэ
| obrázek = Ulan Ude zentraler platz.jpg
| popisek =
| vlajka = Flag of Ulan-Ude (Buryatia).png
| znak = Gerb u u.jpg
| zeměpisná šířka = 51.8333333
| zeměpisná délka = 107.6166667
| nadmořská výška =
| časové pásmo = [[UTC+8]]<ref>[[s:ru:Федеральный закон от 01.07.2014 № 248-ФЗ|Ruský federální zákon 248-ФЗ]]{{Citace elektronické monografie|datum vydání = 2014-07-21|datum přístupu =2014-11-05|vydavatel = Правительство Российской Федерации |místo = [[Moskva]]|jazyk = ru}}</ref>
| stát = Rusko
Řádek 24:
| popisek mapy = Burjatsko na mapě Ruska
| loc-map = {{LocMap |Burjatsko|label= Ulan-Ude|position= top|label_size =100|lat_deg= 51|lat_min= 50|lat_sec= 0|lon_deg = 107|lon_min= 37|lon_se = 0|float= center|caption= |width=250}}
| rozloha =
| počet obyvatel =
| rok =
| hustota zalidnění =
| etnické složení =62 % [[Rusové]], 32 % [[Burjati]]
| náboženské složení =[[pravoslaví]], [[buddhismus]]
| status =
| starosta =Alexandr Michajlovič Golkov
| web = http://www.ulan-ude-eg.ru/
| obecní úřad =
| telefonní předvolba = (+7)3012
| psč =
| označení vozidel = 03
| typ statistického celku =
Řádek 41:
}}
'''Ulan-Ude''' ([[ruština|rusky]] ''Улан-Удэ'', [[burjatština|burjatsky]] ''Улаан-Yдэ'') je hlavní město [[Burjatsko|Republiky Burjatsko]] v rámci [[Rusko|Ruské federace]]. Má
==
První název, který neslo osídlení v tomto místě, pochází z roku 1666, kdy zde ruští [[kozáci]] založili ''Udinské zimoviště'' (''Удинское зимовье'', podle řeky [[Uda]]), jakýsi opěrný bod pro výběr daní v oblasti.
V 70. letech 17. století byla na tomto místě zbudována ''Udinská pevnost'' (''Удинский острог''), která dala název i postupně okolo vznikající osadě. Někdy se též užíval zkrácený název ''Udinsk''.
Po roce 1730 však došlo k přejmenování. Důvodem byla skutečnost, že v oblasti se již nacházelo místo se zcela totožným názvem. Budoucí Ulan-Ude tak získalo název ''Verchněudinsk'' (''Верхнеудинск'', od slov ''vrchní'' a ''Uda''), druhá osada byla přejmenována na ''[[Nižněudinsk]]'' (''Нижнеудинск'', tento název se zachoval do současnosti).
Nynější jméno město získalo z rozhodnutí Ústředního výkonného výboru SSSR 27. června 1934. Název Ulan-Ude pochází z [[Burjatština|burjatštiny]] a je zcela poplatný době svého vzniku - znamená ''rudá Uda'' (obdobně mongolské hlavní město získalo o dekádu dříve název [[Ulánbátar]], tedy ''rudý bohatýr'').
== Symbolika ==
Ulan-udské městské symboly byly přijaty 20. října 2005 na základě rozhodnutí místního zastupitelstva. Vychází z původního erbu z 18. století, který městu dovolila užívat carevna [[Kateřina II. Veliká]].
'''Erb'''
Erb města je tvořen zlatým štítem, na němž je vyobrazen zelený [[roh hojnosti]], ze kterého se sypou zelené listy a červené plody. Roh hojnosti je překřížen Merkurovým žezlem.
Nad štítem se nachází [[hradební koruna]] s pěti zuby, která poukazuje důležité postavení Ulan-Ude v rámci Ruské federace. Prostřední zub zakrývá [[sojombo]], tradiční mongolský symbol věčného života (slunce, měsíc, oheň), který zde vyjadřuje přináležitost města k Burjatské republice. Vrchní figura sojomba představuje oheň, symbol štěstí a spokojenosti. Jeho tři plameny znamenají minulost, přítomnost a budoucnost. Slunce a měsíc symbolizují svět a věčnost. Ve spodní části koruny je burjatský národní ornament, symbolizující národní tradice.
Ve spodní části erbu je stužka [[Řád rudého praporu práce (SSSR)|řádu Rudého praporu práce SSSR]], který byl městu udělen r. 1984.
'''Vlajka'''
Vlajka Ulan-Ude je tvořena obdélníkem o poměru stran 2:3, který se skládá ze dvou polí - modrého (2/9 délky obdélníku) a žlutého. V modrém poli nahoře je zobrazen výše zmíněný žlutý symbol sojombo. Uprostřed žlutého pole jsou vyobrazeny další dva symboly z městského erbu - roh hojnosti a Merkurovo žezlo.
== Historie ==
[[Soubor:План города Удинска (1730).jpeg|vlevo|náhled|Plán města-pevnosti z roku 1730]]
'''17. století'''
Historie města začala roku 1666, kdy na pravém břehu řeky [[Uda (přítok Selengy)|Udy]] poblíž jejího ústí založili ruští [[kozáci]] Udinské zimoviště jako bod pro výběr speciální daně zvané Jasak. Tu odváděly v [[Ruské impérium|imperiálním Rusku]] státu [[Původní malé národy Severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace|původní sibiřské národy]] v podobě kůží [[Sobol asijský|sobola]], [[Liška obecná (šelma)|lišky]], [[Bobr|bobra]] či [[Kuna|kuny]].
Od roku 1678 je místo známo jako Udinská pevnost, neboť zde kozáci zbudovali mezi lety 1777-1780 jednoduchou dřevěnou pevnost se stálou vojenskou posádkou. Ta byla roku 1689 doplněna dvěma pluky moskevských střelců a značně rozšířena.
Roku 1696 byl postaven první kostel.
'''18. století'''
Někdy po roce 1730 získala obec název Verchněudinsk. Roku 1775 získal Verchněudinsk od [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny II. Veliké]] status města a erb.
Město se stalo důležitým administrativním, kulturním, vojenským a obchodním centrem západního [[Zabajkalsko|Zabajkalska]]. Díky svojí vhodné poloze nedaleko [[Bajkal|Bajkalu]] a na obchodních cestách z Ruska do [[Mongolsko|Mongolska]] a do [[Čína|Číny]] město rychle rostlo. V historickém jádru města stojí dodnes dřevěné domy po tehdejších obchodnících. Dvakrát do roka se zde konaly velké jarmarky.
V letech 1786-1800 byl postaven první kamenný kostel - Spasskaja cerkov.
[[Soubor:Verkhneudinsk 2.jpg|náhled|Verchněudinsk na konci 19. století]]
'''19. století'''
V roce 1830 prošly přes město dvě skupiny [[Děkabristé|děkabristů]] mířících do [[Petrovsk-Zabajkalskij|Petrovského Zavoda]].
1846 byla ve městě otevřena sklárna.
1863 přijel do města první vlak.
V letech 1877-1885 zde bylo vybudováno kamenné vězení pro 440 odsouzených, které je v provozu dodnes.
20. - 21. června 1891 navštívil město na své cestě na východ Ruska carevič Nikolaj Alexandrovič, budoucí car Nikolaj II. Na památku této návštěvy byl ve městě vztyčen oblouk, který v období stalinismu zničili, dnes na jeho místě stojí kopie.
'''20. století'''
[[Soubor:Ulan-Ude.jpg|náhled|Hlavní městská ulice Velká nikolajevská (dnes Leninova) roku 1904]]
První kino bylo bylo ve Verchněudinsku otevřeno roku 1909.
V divokých revolučních letech byl Verchněudinsk obsazen [[Bělogvardějci|bílými]] a stal se krátce hlavním městem [[Dálněvýchodní republika|Dálněvýchodní republiky]]. Od roku 1923 byl hlavním městem [[Burjatská autonomní sovětská socialistická republika|Burjatsko-mongolské autonomní SSR]] (od r. 1957 Burjatská autonomní SSR).
Roku 1932 vznikly první instituce budoucí Burjatské státní univerzity.
1934 bylo město přejmenováno na Ulan-Ude. Téhož roku začala stavba tepelné elektrárny, 1936 byl postaven první automobilový most přes řeku [[Selenga|Selengu]].
1939 bylo otevřeno Burjatské divadlo baletu a opery, dnes jedna z dominant města. Téhož roku začal nový [[Ulan-udský letecký závod]] s výrobou prvních kusů letadel [[Polikarpov I-16]] a [[Tupolev SB-2]].
2. světová válka město nijak přímo nezasáhla, nicméně zapojilo se plně do válečného úsilí. Především místní letecký závod se rozeběhnul na plné obrátky a dodával válčící armádě bombardéry [[Petljakov Pe-2]], stíhačky [[Lavočkin La-5]] a [[Lavočkin La-7]]. Důležité byly také dodávky místní konzervárny a továrny na léky, výroba a oprava lokomotiv a muniční závod. Ve městě byla zformována 97. střelecká divize 16. armády.
Od roku 1958 jezdí ve městě [[Tramvajová doprava v Ulan-Ude|tramvaje]].
Roku 1991 navštívil město [[dalajláma]].
1992 se Ulan-Ude stalo hlavním městem [[Republika Burjatsko|Republiky Burjatsko]] v rámci [[Ruská federace|Ruské federace]].
V roce 2000 byl ve městě založen první buddhistický [[dacan]] (burjatský buddhistický klášter se školou).
== Geografie ==
[[Soubor:Vyhled Ulan-Ude.jpg|náhled|Pohled na Ulan-Ude od dacanu Rinpoče Bagša]]
Ulan-Ude se rozkládá v západním [[Zabajkalsko|Zabajkalsku]], 100 kilometrů východně od jezera [[Bajkal]], v podhůří hor Jablonovyj Chrebet v Ivolginsko-udinské proláklině, na obou březích řeky [[Selenga|Selengy]], u ústí řeky [[Uda (přítok Selengy)|Udy]]. Proláklina představuje rozlehlou oblast táhnoucí se z jihozápadu na severovýchod, ze severozápadu je ohraničena hřebeny pohoří Chamar-Daban, ze severu hřebeny Ulan-Burgasy, z jihovýchodu Cagan-Dabanu.
Výběžky Chamar-Dabanu dosahují výšky až 1114 m n. m. a převyšují tak doliny řeky Selengy o 500-700 m. Výběžky hřebenu Ulan-Burgasy dosahují výšky okolo 800-1000 m n. m. Nejvyšší vrchol hřebenu Cagan-Daban, ležícího v bezprostřední blízkosti města, měří 813 m, což je o 310 m výše než úroveň řeky Udy. Samotné město se rozkládá v nadmořských výškách 500-800 m n. m.
'''Půda'''
Díky rozmanitosti reliéfu je oblast Ulan-Ude bohatá na různé [[Půdní typ|půdní typy]]. V náhorní části města převládají [[Drnově podzolové půdy|dronově podzolové]] a písčité půdy. Nižší polohy, nivy řek Selengy a Udy, jsou tvořeny [[Aluviální půdy|lužními půdami]]. Ve východní části města, na levém břehu Selengy a na pravém přehu Udy, má krajina ráz [[Lesostep|lesostepi]] a [[Step|stepi]], zde se nachází [[kaštanozem]] a [[salisol]].
'''Vodstvo'''
Hranicemi města protékají dvě velké řeky - [[Selenga]] a [[Uda (přítok Selengy)|Uda]].
Selenga je největším přítokem [[Bajkal|Bajkalu]] (asi 50 % objemu všech přítoků). Ve městě vytváří díky svým slepým ramenům několik velkých ostrovů, z nichž jsou osídleny ostrovy Konnyj, Obščestvennyj, Poselskij (zde jsou hlavně chatové osady), Borodskij (chaty) a Spasskij (zde se nachází městská vodárna). Přes ramena řeky vede mnoho různých mostů, přes řeku samotnou pouze jediný, který spojuje centrum města s letištěm a federální silnice R258 Bajkal.
Uda je pravým přítokem Selengy. Na území města vedou přes řeku dva automobilové mosty s tramvajovými pásy a železniční most Transsibiřské magistrály.
Ve městě jsou ještě tyto říčky a potoky: přítoky Selengy - Nižněberjozovskaja, Suža; přítoky Udy - Věrchnaja Berjozovka, Borovka, Bajdanov ručej aj.
== Podnebí ==
[[Soubor:Lenin monument in Ulan-Ude.jpg|náhled|Náměstí Sovětů v zimě, v popředí hlava Lenina, jedna z nejznámějších turistických zajímavostí]]
Podnebí v Ulan-Ude je silně [[Kontinentální podnebí|kontinentální]], město spadá do [[Mírný podnebný pás|mírného podnebného pásu]]. Obecně je zde velmi sucho, což souvisí s jeho vzdáleností od velkých vodních ploch (od Bajkalu město oddělují hřebeny Chamar-Daban a Ulan-Burgasy), lokací města v kotlině mezi horami a vůbec jeho polohou v centru [[Eurasie|euroasijské pevniny]]. Klimatická zima zde trvá více než pět měsíců, od konce října do začátku dubna.
'''Zima''' v Ulan-Ude je slunná a málo větrná, avšak protože Ivolginsko-udinská proláklina zamezuje přísunu teplejšího vzduchu, jeho teploty v zimním období klesají velmi nízko. Díky nízké vlhkosti vzduchu je však zimní počasí ve městě celkem snesitelné. Úhrn srážek v zimě je relativně nízký, sníh padá především v první polovině zimy.
'''Jaro''' přichází do města na začátku dubna. Jsou pro něj typické náhlé návraty nízkých teplot, způsobené silnými větry ze severní [[Sibiř|Sibiře]]. Počasí v tomto ročním období je nestabilní a suché.
Klimatické '''léto''' trvá něco přes dva měsíce. Od konce června do začátku srpna přichází [[Cyklóna|cyklóny]] z pobřeží [[Tichý oceán|Tichého oceánu]], které přináší deště. Toto období je tak nejhojnější na srážky. Jinak je však v červnu a červenci převážně sucho a horko.
'''Podzim''' přichází jen pozvolna. Na rozdíl od Evropy, kde je obyčejně podzim spojen s častými srážkami, v Ulan-Ude jsou v tomto ročním období srážky málo časté. Charakteristické jsou prudké změny teploty vzduchu během dne a ranní mrazíky.
Nejnižší naměřená teplota je -54,4 °C (6. ledna 1931), nejvyšší naměřená teplota je 40 °C (22 června 2010).
Pro město je charakteristické velmi slunné počasí, ročně zde bývá okolo 2400 slunečných hodin (pro srovnání: Praha 1600, Dubrovník 2600).
Dnů se srážkami je ve městě za rok průměrně 155, průměrný roční úhrn srážek činí 265 mm, z nichž většina připadá na léto (pro srovnání: v Praze činí průměrný roční úhrn srážek 527 mm).
{{Podnebí
|metric_first = Yes
|single_line = Yes
|location = Ulan-Ude
<!-- Nejvyšší teplota -->
|Jan_REC_Hi_°C = -0.4
|Feb_REC_Hi_°C = 8.4
|Mar_REC_Hi_°C = 18.4
|Apr_REC_Hi_°C = 28.7
|May_REC_Hi_°C = 34.5
|Jun_REC_Hi_°C = 40.0
|Jul_REC_Hi_°C = 39.5
|Aug_REC_Hi_°C = 39.7
|Sep_REC_Hi_°C = 32.2
|Oct_REC_Hi_°C = 24.7
|Nov_REC_Hi_°C = 10.4
|Dec_REC_Hi_°C = 5.2
<!-- Průměrná nejvyšší teplota -->
|Jan_Hi_°C = -17.9
|Feb_Hi_°C = -10.9
|Mar_Hi_°C = -0.3
|Apr_Hi_°C = 9.8
|May_Hi_°C = 18.7
|Jun_Hi_°C = 24.5
|Jul_Hi_°C = 26.6
|Aug_Hi_°C = 23.6
|Sep_Hi_°C = 16.5
|Oct_Hi_°C = 6.9
|Nov_Hi_°C = -5.0
|Dec_Hi_°C = -14.6
<!-- Průměrná teplota -->
|Jan_REC_°C = -23.3
|Feb_REC_°C = -18.0
|Mar_REC_°C = -7.4
|Apr_REC_°C = 2.4
|May_REC_°C = 10.6
|Jun_REC_°C = 16.9
|Jul_REC_°C = 19.8
|Aug_REC_°C = 17.1
|Sep_REC_°C = 9.6
|Oct_REC_°C = 0.7
|Nov_REC_°C = -10.1
|Dec_REC_°C = -19.3
<!-- Průměrná nejnižší teplota -->
|Jan_Lo_°C = -27.6
|Feb_Lo_°C = -23.9
|Mar_Lo_°C = -13.7
|Apr_Lo_°C = -3.7
|May_Lo_°C = 3.6
|Jun_Lo_°C = 10.5
|Jul_Lo_°C = 14.2
|Aug_Lo_°C = 11.8
|Sep_Lo_°C = 4.3
|Oct_Lo_°C = -4.0
|Nov_Lo_°C = -14.2
|Dec_Lo_°C = -23.2
<!-- Nejnižší teplota -->
|Jan_REC_Lo_°C = -54.4
|Feb_REC_Lo_°C = -44.9
|Mar_REC_Lo_°C = -40.4
|Apr_REC_Lo_°C = -28.0
|May_REC_Lo_°C = -15.1
|Jun_REC_Lo_°C = -3.9
|Jul_REC_Lo_°C = 1.2
|Aug_REC_Lo_°C = -4
|Sep_REC_Lo_°C = -11.4
|Oct_REC_Lo_°C = -27.9
|Nov_REC_Lo_°C = -38.0
|Dec_REC_Lo_°C = -48.8
<!-- Průměrný úhrn srážek -->
|Jan_Precip_mm = 5
|Feb_Precip_mm = 3
|Mar_Precip_mm = 3
|Apr_Precip_mm = 6
|May_Precip_mm = 18
|Jun_Precip_mm = 43
|Jul_Precip_mm = 65
|Aug_Precip_mm = 68
|Sep_Precip_mm = 28
|Oct_Precip_mm = 7
|Nov_Precip_mm = 10
|Dec_Precip_mm = 9
<!-- Zdroje -->
|source = http://www.pogodaiklimat.ru/climate/30823.htm
|accessdate = 17. 7. 2016
|source2 =
|accessdate2 =
}}
== Obyvatelstvo ==
Ulan-Ude je 42. druhým největším městem Ruska (2015).
Nejpočetněji zastoupenými národnostmi jsou podle údajů z roku 2010 [[Rusové]] (62,1 %, 2010), [[Burjati]] (31,9 %), [[Ukrajinci]] (0,6 %) a [[Tataři]] (0,5 %).
{| class="wikitable"
! colspan="15" |Vývoj počtu obyvatel v Ulan-Ude
|-
!'''1695'''
!'''1770'''
!'''1820'''
!'''1851'''
!'''1890'''
!'''1917'''
!'''1931'''
!'''1939'''
!'''1959'''
!'''1969'''
!'''1979'''
!'''1989'''
!'''1999'''
!'''2009'''
!'''2016'''
|-
|1981
|4706
|3000
|3746
|5223
|21 582
|44 000
|125 700
|175 172
|246 300
|300 370
|352 530
|371 400
|340 247
|430 549
|}
== Turistické zajímavosti ==
* '''Leninův památník''' na náměstí Sovětů, hlavním náměstí Ulan-Ude. Jedná se o největší bustu [[Vladimir Iljič Lenin|Lenina]] na světě. Váží 42 tun, je vysoká 14 m a vznikla v letech 1970-1971 na počest stých narozenin sovětského vůdce. Dnes je jednou z hlavních turistických atrakcí města.
* '''Ulice Lenina''' (dříve Velká nikolajevská ulice) - výstavná pěší zóna, táhnoucí se od náměstí Sovětů až k Odigitrijevské katedrále. Nachází se zde řada historických měšťanských a kupeckých domů, staré obchodní domy, administrativní budovy, divadla, muzea, oblouk na počest návštěvy careviče Nikolaje Alexandroviče, památník A. P. Čechova aj. Je oblíbeným místem procházek místních obyvatel i návštěvníků města.
* '''Etnografické muzeum národů Zabajkalska''' - jeden z nějvětších ruských skanzenů. Muzeum pečuje o památky od dob [[Siungnuové|Siungnuů]] do poloviny 20. století. Největší pozornost přitahuje sbírka lidové architektury [[Původní malé národy Severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace|národů Sibiře]], která obsahuje více než 40 exponátů od [[Jurta|jurt]] až po ruský kostelík. V areálu je i minizoo s několika místními živočišnými druhy, vč. medvěda. Muzeum se nachází za městem, zastavují zde [[Maršrutka|maršrutky]].
* '''Odigitrijevská katedrála''' (''Одигитриевский кафедральный собор'') - první kamenná stavba ve městě, unikátní chrám ve stylu [[Sibiřské baroko|sibiřského baroka]], postavený v letech 1741-1785.
* '''Ulan-udský dacan Rinpoče Bagša''' (''Ринпоче Багша'') na vršku Lysaja gora - buddhistický klášter a škola, v jehož svatyni se nachází největší pozlacená socha [[Buddha|Buddhy]] v Rusku. Z kláštera je vynikající výhled na Ulan-Ude. Okolo vede "cesta dlouhého života", asi kilometr dlouhá dřevěná cesta s dvanácti besídkami, určenými k meditaci v příjemném prostředí lesoparku. K dacanu zajíždí městské maršrutky.
* '''[[Ivolginskij dacan]]''' – velký klášterní komplex u obce Věrchnaja Ivolga, nacházející se asi 40 kilometrů za Ulan-Ude. Nejdůležitější centrum ruského buddhismu. Byl postaven r. 1945 v souvislosti s uvolněním protináboženského tlaku v SSSR na konci války, povolení přišlo jako výraz vděku za aktivní účast Burjatů na válečném úsil
<gallery mode="traditional">
File:Улан-Удэ в конце 2008 года (13).JPG|Ulice Lenina s obloukem připomínajícím návštěvu careviče Nikolaje r. 1891
File:Ethnographic Museum of Transbaikalia.jpg|Etnografické muzeum národů Zabajkalska
File:Одигитриевский.jpg|Odigitrijevská katedrála
File:Ulan-Ude dacan 3.jpg|Dacan Rinpoče Bagša
File:Ulan-Ude dacan 2.jpg|Pozlacená socha Buddhy v dacanu Rinpoče Bagša
File:Ulan-Ude dacan 1.jpg|"Cesta dlouhého života" v dacanu Rinpoče Bagša
Soubor:0Иволгинский дацан46.JPG|[[Ivolginskij dacan]]
</gallery>
== Kultura ==
[[Soubor:Burjatské státní akademické divadlo opery a baletu.jpg|náhled|Burjatské státní akademické divadlo opery a baletu]]
'''Divadla'''
* Burjatské státní akademické divadlo opery a baletu (zal. 1939)
* Burjatské státní akademické divadlo dramatu Choca Namsarajeva (zal. 1932)
* Ruské státní dramatické divadlo N. A. Bestuževa (zal. 1928)
* Burjatské státní republikánské loutkové divadlo Ulger (zal. 1967)
* Umělecké divadlo mládeže (zal. 1980)
* Burjatské státní národní divadlo písně a tance Bajkal (zal. 1939)
'''Muzea:'''
* Muzeum historie Burjatska
*[[Soubor:Dugan Devajin.JPG|náhled|Etnografické muzeum národů Zabajkalska]]Umělecké muzeum C. Sampilova (muzeum burjatského umění)
* Muzeum přírody Burjatska
* Muzeum komunikačních technologií
* Etnografické muzeum národů Zabajkalska
* Muzeum historie Ulan-Ude
* Geologické muzeum
== Školství ==
V Ulan-Ude se nachází 80 předškolních zařízení, 84 základních a 16 středních škol.
Funguje zde také 5 univerzit:
* Burjatská státní zemědělská akademie
* Burjatská státní univerzita
* Východosibiřská státní univerzita technologie a správy
* Východosibiřský státní vysoká škola kultury
* Ulan-udská vysoká škola železniční dopravy
Mimo to se zde nachází 11 poboček univerzit z jiných měst.
== Ekonomika ==
[[Soubor:Dmitry Medvedev in Buryatia August 2009-3.jpg|náhled|Dmitrij Medvěděv v [[Ulan-udský letecký závod|Ulan-udském leteckém závodu]]]]
'''Významné podniky'''
Mezi nejvýznamnější podniky ve městě patří [[Ulan-udský letecký závod]] (''Улан-Удэнский авиационный завод''), spadající do ruského státního holdingu [[Ruské vrtulníky]] (''Вертолёты России''). Vyrábí se zde různé modifikace ruských vrtulníků [[Mil Mi-8]] a [[Mil Mi-17]], právě zde byly vyrobeny vrtulníky Mil Mi-171Š pro [[Armáda České republiky|Armádu ČR]]. Dále se zde montují letadla [[Suchoj Su-25]].
Nejvýznamnějším energetickým podnikem je Ulan-udská tepelná elektrárna.
Ulan-udské strojírenské výrobní sdružení - výroba strojírenských prvků zejména pro letecký a loďařský průmysl.
Burjatzoloto – soukromá firma zabývající se těžbou zlata v regionu, sídlící v Ulan-Ude.
[[Soubor:Ulan-Ude Airport, 2005.jpg|náhled|Mezinárodní letiště Bajkal]]
'''Doprava'''
Město je významným železničním uzlem - jednak zde prochází [[Transsibiřská magistrála]], jednak zde začíná [[Transmongolská magistrála]], spojující Ulan-Ude přes [[Nauški]] a [[Ulánbátar]] s [[Peking|Pekingem]].
Křižuje se zde federální silnice R258 Bajkal, spojující [[Irkutsk]], Ulan-Ude a [[Čita|Čitu]], s federální silnicí A340 vedoucí do [[Mongolsko|Mongolska]].
Mezinárodní letiště Bajkal se nachází 15 kilometrů západně od centra Ulan-Ude. Kromě domácích linek odtud vylétají spoje také do Mongolska a Číny, v turistické sezóně do Thajska, Vietnamu a Turecka. Letiště je hlavní základnou místní letecké společnosti Burjatské aerolinie.
Městskou hromadnou dopravu zajišťují [[Tramvajová doprava v Ulan-Ude|tramvaje]], autobusy a maršrutky.
== Partnerská města ==
Řádek 68 ⟶ 368:
=== Reference ===
{{Překlad|ru|Улан-Удэ|79604128}}
{{Překlad|ru|История Улан-Удэ|78827116}}
=== Externí odkazy ===
| |||