Kilauea: Porovnání verzí

'''Kīlauea''' ('''Kílauejá''') je činná sopka v  havajských ostrovech tyčící 1247  metrů nad mořem, jedna z  pěti [[štítová sopka|štítových sopek]], které spolu tvoří [[Havaj (ostrov)|ostrov Havaj]]. V  [[Havajština|havajštině]] slovo ''kilauea'' znamená „stříkat“ nebo „hodně se rozšiřovat“. Je to jeden z  nejaktivnějších vulkánů na světě a po úbočí sopky stále teče proud lávy. Podle havajské historie chrlí nepřetržitě lávu už od roku 1983, průměrně 400  tisíc  m³ za den (a do roku 1995 tak přidala k  ostrovu asi 200  hektarů nové země).

Jako všechny havajské sopky byla Kilauea vytvořena pohybem Pacifické tektonické desky. Tyto ostrovní sopky na havajiHavaji jsou důkazem doho, že se během 70 milionu milionů let dokázal vytvořit 6000  kilometrů dlouhydlouhý řetězec podmořských sopek. Zatímco vnější část sopky bylbyla rozsáhle studována, podmořská část nám stále zůstává tajemná.

Kiluae je v  dnešní době jedna z  nejaktivnějších sopek na světě a také významná turistická atrakce. [[Havaj]]ané ji ve svých legendách označovali jako místo, kde sídlila bohyně ohně Pele.

Lidé po ní dokonce pojmenovali i některé lávové formy jako například '''slzy''' '''Pele''' (ztuhlé [[láva|lávové]] kapky ve tvaru slzy) nebo '''vlasy Pele''' (dlouhédlouhá křehkékřehká vlákna [[Vulkanismus|vulkanického]] skla vznikající z  lávy).

Důkazy o první erupci pocházejí z  roku 1750. Díky záznamům [[Polynézie|polynéskýchpolynézských]] legend víme, že sopka začala eruptovat již o mnoho dříve. Asi před 1500  lety se vytvořila [[kaldera]], která již od roku 1983 pravidelně eruptuje [[Bazalt|bazaltovou]] [[láva|lávu]]. Některé důkazy říkají, že sopka může eruptovat takytaké z  riftové zóny, která přetíná kalderu od východu na jihozápad.

Díky této [[sopečná erupce|erupci]] bylibyly vytvořeny taky lávové proudy, jenžkteré pokryly oblast stovky  km² a díky kterým bylibyly změněny i pobřežní línielinie. Všechny

erupce probíhají v klidu poklidu, až na rok 1990, kdy lávový proud poničil města Kaplana a Kaima v  blízkém okolí a také zničil velkou část státní cesty 130.

90 % povrchu tvoří horniny mladší jak 1000  let a 70 % horniny mladší, jaknež 600  let.

Předpokládá se, že její magmatický rezervoár je 2 &nbsp;kilometry široký a nachází se 3 až 7 &nbsp;kilometrů pod vrcholem sopky.<ref>The Surface of Mars by Michael H. Carr, ISBN 978-0-521-87201-0, Published by Cambridge University Press. Strana 51.</ref>