Neuron: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m Úprava rozcestníku za pomoci robota: Translace - změna odkazu/ů na translace (biologie); kosmetické úpravy |
||
Řádek 2:
'''Neuron''', česky '''nervová buňka''', je základní funkční a [[histologie|histologická]] jednotka [[nervová tkáň|nervové tkáně]]. Jsou to vysoce specializované [[buňka|buňky]], schopné přijmout, vést, zpracovat a odpovědět na speciální signály. Přenáší a zpracovávají informace z vnitřního i vnějšího prostředí a tím podmiňují schopnost [[organismus|organismu]] na ně reagovat.
Neuron jako základní jednotku nervové tkáně popsal roku 1835 [[Jan Evangelista Purkyně]], i když někdy je tento objev připisován Španělovi [[Santiago Ramón y Cajal|Cajalovi]], který vysvětlil jeho funkci.
== Stavba neuronu ==
Řádek 13:
Tělo neuronu (perikaryon, neurocyt, soma) je ta část nervové buňky, ve které je uloženo [[buněčné jádro|jádro]]. Velikost perikaryonu se pohybuje od 6 μm (malé zrnité buňky kůry [[mozeček|mozečku]]) do 100 μm (velké pyramidové neurony motorických oblastí [[mozková kůra|mozkové kůry]]). Jádro je poměrně velké, kulovité nebo oválné, bývá v něm zpravidla jedno velké [[jadérko]]. V cytoplasmě těla (neuroplasma) jsou [[organela|organely]] a struktury shodné s organelovou výbavou ostatních somatických buněk, zvláště vyniká granulární [[Endoplazmatické retikulum|endoplasmatické retikulum]], které v perikaryu tvoří dynamickou strukturu nazývanou '''Nisslova tigroidní substance''', a [[Golgiho aparát|Golgiho komplex]], který byl poprvé popsán právě v nervové buňce. V těle neuronu, stejně tak i v jeho výběžcích, se nacházejí početné [[mitochondrie]]. Ve všech neuronech jsou [[lysosom]]y, které mohou obsahovat zrna (granula) [[pigment]]ů, [[lipofuchsin]]u a [[neuromelanin]]u.
Přestože se předpokládá, že plně diferencované neurony nemají schopnost [[mitóza|mitotického dělení]], v jejich cytoplasmě byly prokázány [[centriol]]y. V těle i výběžcích neuronu jsou specializovaná [[intermediální filamenta]], '''neurofilamenta''', a [[mikrotubuly]], nazývané '''neurotubuly'''. Agregací neurofilament a neurotubulů vznikají '''neurofibrily''', které se v histologických preparátech znázorňují impregnací těžkými kovy. Po mikrotubulech jsou ke vzdáleným zakončením dopravovány [[neuronální granule]] nesoucí [[mRNA|mediátorovou RNA]] kódující proteiny potřebné v [[nervové zakončení|nervovém zakončení]]; i když obsahují faktory potřebné pro [[
=== Výběžky neuronu ===
Výběžky neuronů jsou dvou typů:
* krátké – tzv. [[dendrit]]y a jsou dostředivé
* dlouhé – tzv. [[neurit]]y neboli [[axon]]y a jsou odstředivé
Řádek 39:
* '''multipolární neurony'''
Unipolární neurony mají pouze jeden výběžek, a to axon. Dendrit je přeměněn na specializované zakončení (např. tyčinku), které nepřijímá aferenci od jiného neuronu (proto se nenazývá dendritem), ale samo vzruch tvoří na základě svého podráždění přijatou informací (např. světelným zářením o vhodné vlnové délce). Unipolární jsou [[smyslový neuron|smyslové neurony]] – primární smyslové buňky, tyčinky a čípky [[sítnice]].
Bipolární neurony jsou opatřené jedním neuritem a jedním dendritem, které obvykle odstupují na opačných pólech buněčného těla. Je to například druhý neuron zrakové dráhy nebo čichové buňky.
Pseudounipolární neuron je zvláštní typ bipolárního neuronu. V blízkosti těla dendrit a axon splývají v jediný výběžek, dendraxon. Ten se po různě dlouhém průběhu ve tvaru písmene T opět rozděluje na výběžky dva. Pseudounipolární neurony jsou typické pro [[spinální ganglia]] a ganglia mozkových nervů.
Řádek 114:
{{Mozek}}
{{Portály|Medicína}}
[[Kategorie:Typy buněk]]
[[Kategorie:Nervová soustava]]
| |||