Verze z 6. 7. 2016, 20:59 editovat Vlkos1681 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 11 424 editací mBez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 7. 2016, 21:09 editovat zrušit editaci Protestant (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 35 929 editací Verze 13896647 uživatele Vlkos1681 (diskuse) zrušena - zpět odstraněné portály, adata, kategorie. pozn.: Necitujete, jen s refy! Přejít na další porovnání →
Řádek 2: [[Soubor:Lamoral d'Egmont.jpg\|thumb\|332x332px\|Lamoral d'Egmont (1522 – 1568)]] '''Lamoral, hrabě van Egmont, kníže van Gavere''' ([[18. listopad]]u [[1522]], La Hamaide poblíž Ellezelles – [[5. červen\|5. června]] [[1568]], [[Brusel]]) byl generál a [[Vlámsko\|flanderský]] státník, jehož poprava pro údajnou zradu [[Filip II. Španělský\|krále Filipa II.]] přispěla k dalšímu podnícení [[Nizozemská revoluce\|bojů o nizozemskou samostatnost na španělské koruně]]. == Biografie == Hrabě Egmont byl představitelem jedné z nejbohatších a nejmocnějších nizozemských rodin, jejíž starší větev vládla v letech 1423 — 1538 [[Vévodství Geldern\|Gelderskému vévodství]] (jeho matka Františka pocházela z vedlejší větve [[Lucemburkové\|Lucemburské dynastie]]). [[Soubor:Count_of_Egmont.jpg\|náhled\|vlevo\|Lamoraal Egmont\|291x291px]] V mládí se Lamoralovi dostalo vojenské výchovy ve Španělsku. Roku 1542 se po smrti svého staršího bratra Karla stal hlavou rodu a o dva roky později se oženil se simmernskou falckraběnkou Sabinou, sestrou potomního [[Fridrich III. Falcký\|rýnského falckraběte Bedřicha III.]] Jako španělský vojevůdce se vyznamenal ve válkách proti Francii a roku 1559 byl jmenován místodržícím Flander a Artois. ~~== Vojenská kariéra ==~~ Ve věku 16 let odešel na vychování ke dvoru v Madridu. Roku 1541 se zúčastnil se svým bratrem Charlesem výpravy do severní Afriky, do Alžíru proti berberským pirátům. Výpravu vedl španělský král a německý císař Karel V. Bejlerber Hasan Aga (vládce a správce) se ukázal být tvrdým protivníkem a bouře katastrofu výpravy dokonala. Bratr Egmonta podlehl zraněním, utrpěným v bojích a Egmont zdědil hraběcí titul a rodové državy ve Flandrech a Hollandu. V roce 1542 táhl hrabě Lamoral Egmont, kníže z Gavere do bojů na Julišsko. Roku 1544 se oženil se simmernskou falckraběnkou Sabinou, sestrou potomního [[Fridrich III. Falcký\|rýnského falckraběte Bedřicha III.]] Jeho svatby se zúčastnil císař Karel V. a jeho bratr český král Ferdinand I. Dva měsíce po svatbě vyjel s Karlem V. do války proti Francii. Za pochodu krajem Champagne velel kompanii ''gens ďarmes'', složenou z padesáti kopí (lances). ˇJednalo se o kopími ozbrojené, do plné zbroje oděné těžké jezdce, většinou urozeného původu. Tato proslulá kavalerie ''compagnies ďordonnance'' (ordonanční kompanie) byla poslední dědičkou tradičních rytířských jezdců. Jako jejich velitel obdržel Egmont od císaře Karla V. řetěz Řádu zlatého rouna. V dalších letech velel Larmoral při obléhání Met dvěma tisícům jezdců. Pro jejich černou zbroj se nazývali ''noirs harnois'', v černé zbroji odění. Němci je označovali ''der Reiter'' , odtud označení rejtar. Roku 1553 podnikl Larmoral drancovací výpravu do kraje Artois, poté bojový průzkum v Pikardii proti Francouzům. ~~== Politická kariéra ==~~ V lednu 1554 vedl Larmoral poselství, plující do Anglie aby dojednal sňatek španělského ifanta Filipa s Marií Tudorovnou, známou v anglické historii jako Krvavá Mary ( Bloody Mary). Svatba byla dojednána a Egmont pak doprovázel budoucího krále Filipa II. i na svatební obřad. V lednu 1556 odešel Karel V. do kláštera a z infanta se stal španělský král Filip II. V roce 1557 skončilo pětileté příměří mezi Španělskem a Francií. ~~== Den sv. Vavřince ==~~ Armáda vévody Savojského oblehla 2. srpna 1557 Sain-Quentin, město na levém břehu Sommy. Na pomoc městu přispěchal francouzský konetábl ( po králi vrchní velitel vojsk), Anne de Montmorency. Na levém břehu Sommy se rozložilo i španělské vojsko. K bitvě došlo 10. srpna, den, po kterém bitva dostala jméno. Montmorency opomněl obsadit nedaleký most u Rouvroy. To byla osudová chyba. Jako první ze savojského vojska vyrazil se svými 7 000 švališéry. Ti přejeli řeku a zaútočili na dva tisíce těžkých jezdců vévody de Nevers. Montmorency uvážil hrozbu a dal se na ústup. Pověřil prince de Condé aby mu se zadním vojem kryl záda a pochodoval k lesu u Jussy. Hrabě Egmont ho předešel, a Francouze obklíčil. Mladý Jean de Bourbon, vévoda ďEnghien se pokusil o protiútok, ale v nastalém zmatku se nepodařilo vojsko uspořádat. V období rozmachu [[obrazoborectví]] a odporu proti španělské nadvládě (1565-6) zachovával hrabě Egmont věrnost králi, nově jmenovaný regent [[Fernando Álvarez de Toledo, 3. vévoda z Alby\|vévoda z Alby]] však brzy po svém příjezdu roku 1567 nechal Egmonta a Hoorna uvěznit jakožto čelné představitele nizozemské šlechtické obce (Vilém Oranžský — skutečný vůdce oposice — prozíravě uprchl do exilu). Přes mnohé žádosti o milost, které španělské koruně adresovali čelní představitelé celé Evropy vč. [[Maxmilián II. Habsburský\|římského císaře]], byli oba mužové popraveni 5. června 1568 na náměstí [[Grande-Place v Bruselu]]. Egmontovo hrdinné chování tváří v tvář smrti se stalo předmětem obdivu jeho současníků a učinilo z něj jeden ze symbolů protišpanělského odboje. ▼ Společně s [[Vilém I. Oranžský\|Vilémem Oranžským]] a gelderským místodržícím Filipem hrabětem Hoornem (jehož matka byla Lamoralovou prasestřenicí) protestoval proti zavádění [[inkvizice]] ve Flandrech jakož i silnému vlivu Španělů (a související relativní marginalisaci místních rodáků) na správu nizozemských provincií. ▲V období rozmachu [[obrazoborectví]] a odporu proti španělské nadvládě (1565-6) zachovával hrabě Egmont věrnost králi, nově jmenovaný regent [[Fernando Álvarez de Toledo, 3. vévoda z Alby\|vévoda z Alby]] však brzy po svém příjezdu roku 1567 nechal Egmonta a Hoorna uvěznit jakožto čelné představitele nizozemské šlechtické obce (Vilém Oranžský — skutečný vůdce oposice — prozíravě uprchl do exilu). Přes mnohé žádosti o milost, které španělské koruně adresovali čelní představitelé celé Evropy vč. [[Maxmilián II. Habsburský\|římského císaře]], byli oba mužové popraveni 5. června 1568 na náměstí [[Grande-Place v Bruselu]]. Egmontovo hrdinné chování tváří v tvář smrti se stalo předmětem obdivu jeho současníků a učinilo z něj jeden ze symbolů protišpanělského odboje. {{pahýl}} Řádek 27 ⟶ 22: === Externí odkazy === * {{Commonscat}} {{Autoritní data}} {{Portály\|Lidé}} {{DEFAULTSORT:Egmontu, Lamoral hrabě z}} [[Kategorie:Nizozemští válečníci]] [[Kategorie:Rytíři Řádu zlatého rouna]] [[Kategorie:Nizozemští šlechtici]] [[Kategorie:Dějiny Nizozemska]] [[Kategorie:Narození 1522]] [[Kategorie:Úmrtí 1568]] [[Kategorie:Muži]] [[Kategorie:Nizozemci odsouzení k trestu smrti]] [[Kategorie:Popravení stětím]]

Lamoraal Egmont: Porovnání verzí