Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
změnil jsem rok českého vydání z 1979 na 1978. zdroj: vlastním knihu z tohoto roku. take jsem přidal počet stránek pro verzi z 1978. | changed the year of publication in Czech R. to 1987, I also added the amount of pages this version has. značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
+ rozšíření, ref, obrázek, odkazy |
||
Řádek 2:
| název = Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
| původní název = The Hobbit, or There and Back Again
| překladatel = [[František Vrba (překladatel)|František Vrba]]
| obrázek =
| popisek =
Řádek 23:
| následující dílo = [[Pán prstenů|Pán Prstenů]]
}}
'''''Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky''''' (v [[Angličtina|anglickém]] originálu ''{{cizojazyčně|en|The Hobbit, or There and Back Again}}'') je
Kniha je sice určena pro dětské čtenáře, ale zároveň zapadá do autorem budované sítě [[příběh]]ů a [[Legenda|legend]]. Kniha velmi rozsáhle popisuje především reálie Středozemě a díky tomu se lze do příběhu opravdu ponořit. Tolkien svým dílem stvořil skutečný svět, postavy v příběhu neustále narážejí na [[Historie Ardy|minulost Středozemě]], na věci, které se staly tak dávno, že si je již nikdo nepamatuje a přesto zasahují do jejich současnosti. Světem a příběhy se inspirovalo mnoho dalších děl, ať už literárních, filmových nebo počítačových her.
== Obsah románu ==
{{spoiler}}
[[
První velkou překážkou při jejich cestě na východ však představoval teprve obtížný přechod [[Mlžné hory|Mlžných hor]], při němž došlo k dramatickým událostem. Výprava byla v horách zajata [[Skřeti (Středozem)|skřety]]. Při zběsilém úprku skřetími tunely se navíc Bilbo ztratil v podzemních jeskyních.<ref name="Tolkien Hobit (2002), 57 – 63">Tolkien Hobit (2002), Str. 57 – 63.</ref> Osamocen a ve tmě se nakonec doplazil až na samé dno jeskynního systému, kde narazil na záhadný [[Jeden prsten|prsten]] pohozený na zemi. Pod Mlžnými horami také potkal tvora známého jako [[Glum]]. Glum, který byl kdysi také hobitem, byl vlastníkem Bilbem nalezeného kouzelného prstu, který mu dával dlouhověkost a zároveň jej činil neviditelným. Aby mohl opustit Glumovu jeskyni absolvoval s ním Bilbo soutěž v hádankách. Po hádankách ve tmě, při kterých šlo Bilbovi o život, utekl hobit z jeskyní i s Glumovým prstenem. Při útěku pak Bilbo odhalil část tajemství nalezeného prstenu. Neznal však jeho původ a nevěděl nic o jeho ničivé síle.<ref name="Tolkien Hobit (2002), 64 – 81">Tolkien Hobit (2002), Str. 64 – 81.</ref>
Po shledání s ostatními prchala výprava dál na západ od hor. Skřetí pronásledovatelé, ke kterým se přidali i nebezpeční vrrci však Bilba a jeho přátele dohnali a před tímto nebezpečím je zachránil teprve včasný přílet a pomoc obrovských [[Orlové (Středozem)|orlů]].<ref name="Tolkien Hobit (2002), 86 – 97">Tolkien Hobit (2002), Str. 86 – 97.</ref> Z orlího hnízda na Skalbalu pak výprava pokračovala do [[Medděd]]ova domu stojícího při okraji [[Temný hvozd|Temného hvozdu]]. Po krátkém odpočinku v Meddědově příbytku se zde od ostatních oddělil čaroděj Gandalf a trpaslíci společně s Bilbem vybavení čarodějovými radami pokračovali do temnoty lesa.<ref name="Tolkien Hobit (2002), 111 – 121">Tolkien Hobit (2002), Str. 111 – 121.</ref> Pod korunami Temného hvozdu procházeli mnoho dní, při kterých jim postupně došly zásoby. Museli navíc překonávat začarovanou řeku, kde se tlustý trpaslík [[Bombur]] nalokal otrávené vody a upadnul do bezvědomí, načež jej ostatní museli nést.<ref name="Tolkien Hobit (2002), 122 – 127">Tolkien Hobit (2002), Str. 122 – 127.</ref> Vysílení cestovatelé nakonec narazili na místní elfy. Přilákáni světly elfské slavnosti neuposlechli Gandalfova varování a opustili lesní stezku. Trpaslíci a Bilbo se v lese záhy ztratili a byli pochytáni velkými pavouky, kteří je všechny s výjimkou Bilba odnesli do svého hnízda.<ref name="Tolkien Hobit (2002), 130 – 135">Tolkien Hobit (2002), Str. 130 – 135.</ref>
Bilbo s pomocí kouzelného prstenu pavouky odlákal a své přátele osvobodil. Po zahnání pavouků však všichni trpaslíci brzy padli do zajetí elfů. Jen Bilbovi se opět podařilo vyklouznout, načež sledoval elfí družinu, která odvedla zajaté trpaslíky až do sídla svého [[Thranduil|krále]]. Král elfů, který neměl trpaslíky příliš v lásce, byl popuzen tím, že mu Thorin a jeho společníci odmítli sdělit cíl své výpravy. Proto nechal všechny své zajatce uvěznit v kobkách svého sídla.<ref name="Tolkien Hobit (2002), 144 – 147">Tolkien Hobit (2002), Str. 144 – 147.</ref> Díky prstenu se Bilbovi zanedlouho podařilo získat od jednoho z dozorců klíče, načež trpaslíci vedení hobitem uprchli z cel a ukryli se do prázdných vinných soudků, které nic netušící elfí stráže poslali po proudu Lesní řeky.<ref name="Tolkien Hobit (2002), 154 – 160">Tolkien Hobit (2002), Str. 154 – 160.</ref>
V sudech dopluli trpaslíci a hobit až k [[Esgaroth|Jezernímu městu]], kde místní [[Lidé (Středozem)|lidé]] přivítali Thorina jako vracejícího se dědice [[Durinův lid|Durinova lidu]]. Výprava si ve městě odpočinula, načež pokračovala až k Osamělé hoře, kde trpaslíci začali pátrat po tajném vchodu do hory.<ref name="Tolkien Hobit (2002), 161 – 174">Tolkien Hobit (2002), Str. 161 – 174.</ref> Poté, co Bilbo objevil ukryté dveře a nastal [[Durin]]ův den, odemknul Thorin tajný vchod do Osamělé hory. Po odemčení dveří vyslali trpaslíci Bilba jako lupiče výpravy na průzkum do hory. Bilbo v nitru Ereboru našel draka spícího na hromadě zlata. Bilbo absolvoval nebezpečný rozhovor s probuzeným Šmakem, načež si odnesl jeden ze zlatých pohárů. [[Šmak]] si domyslel, že hobitovi museli při jeho cestě k hoře pomoci lidé z Jezerního města, načež rozezlen opustil [[Erebor]] a na nedaleké město zaútočil.<ref name="Tolkien Hobit (2002), 180 – 197">Tolkien Hobit (2002), Str. 180 – 197.</ref>
[[Esgaroth]] byl při Šmakově útoku zapálen a zcela zpustošen, avšak [[Bard Lučištník|Bardu Lučištníkovi]] se draka podařilo usmrtit.<ref name="Tolkien Hobit (2002), 210 – 211">Tolkien Hobit (2002), Str. 210 – 211.</ref> Po drakově smrti se k lidem z Jezerního města přidalo vojsko elfů a společně obě spojené armády zamířily k Hoře, doufajíc ve snadnou kořist. Lidé a elfové však nalezli pouze zapečetěnou bránu a Thorina a jeho družinu na stráži. Tvrdohlavý trpaslík odmítl jakékoliv dělení pokladu svých předků a rázně uťal snahy Barda a krále elfů o vyjednávání, načež elfové a lidé Thorinovu výpravu v Osamělé hoře oblehli.<ref name="Tolkien Hobit (2002), 214 – 224">Tolkien Hobit (2002), Str. 214 – 224.</ref> Trpaslíkům však zanedlouho přišel na pomoc Thorinův bratranec, [[Dáin|Dáin Železná noha]], s armádou ze [[Ered Engrin|Železných hor]]. Bilbo, který chtěl předejít zbytečnému krveprolití proto ukradl Arcikam, nejvzácnější z klenotů v Hoře, a vydal jej Bardovi.<ref name="Tolkien Hobit (2002), 227 – 229">Tolkien Hobit (2002), Str. 227 – 229.</ref> Tento hobitův krok však ke smíru nevedl a teprve návrat Gandalfa odvrátil boj mezi trpaslíky a spojenci. Čaroděj informoval velitele o velkém vojsku skřetů a vrrků rychle se blížícím k Osamělé hoře. Toto kritické nebezpečí znepřátelené strany ihned sjednotilo a spojenci byli záhy napadeni velkou přesilou skřetů a vrrků.<ref name="Tolkien Hobit (2002), 232 – 236">Tolkien Hobit (2002), Str. 232 – 236.</ref> V okolí Osamělé hory tak došlo k [[Bitva pěti armád|bitvě pěti armád]], v níž byla spojená vojska elfů, trpaslíků a lidí téměř poražena. Do bitevní vřavy se zapojil také Medděd, avšak situaci na bojišti zachránil teprve přílet velkých orlů, s jejichž pomocí byli skřeti poraženi.<ref name="Tolkien Hobit (2002), 236 – 244">Tolkien Hobit (2002), Str. 236 – 244.</ref>
[[Soubor:Cul de Sac.jpg|thumb|left|Vstup do Dna Pytle, [[Bilbo Pytlík|Bilbova]] domova. [[Hobit]]i většinou bydlí ve velkých podzemních norách a Bilbo jako relativně zámožný hobit vlastnil jednu z nejlepších nor v [[Hobitín]]ě.<ref name="Tolkien Hobit (2002), 7">Tolkien Hobit (2002), Str. 7.</ref>]]
V bitvě byl smrtelně zraněn Thorin Pavéza, který ještě před smrtí Bilbovi odpustil. Po usmrcení draka a odražení skřetího nájezdu zavládl v okolí Osamělé hory mír. Trpaslíci obnovili Království pod Horou a jejich novým králem se stal Dáin. Za pomoci pokladu bylo znovu vystavěno poničené Jezerní město a lidé vedení Bardem obnovili i starobylé zaniklé město [[Dol (Středozem)|Dol]]. Svůj díl dračího pokladu obdržel také Bilbo Pytlík, který se rozloučil se zbývajícími přáteli a v doprovodu Gandalfa se vydal na dalekou zpáteční cestu.<ref name="Tolkien Hobit (2002), 242 – 246">Tolkien Hobit (2002), Str. 242 – 246.</ref>
Společně s čarodějem a Meddědem obešel Bilbo severní konec Temného hvozdu a ještě jednou byl přijat v Meddědově příbytku. Poté Bilbo a Gandalf překročili Mlžné hory a dorazili do Roklinky, kde se znovu setkali s Elrondem.<ref name="Tolkien Hobit (2002), 247 – 250">Tolkien Hobit (2002), Str. 247 – 250.</ref> Odtud již zamířili přímo do Kraje, k Bilbovu domovu. Doma ovšem Bilba čekalo nemilé překvapení, když zjistil, že byl po svém odchodu prohlášen za mrtvého a značná část jeho majetku byla prodána v dražbě. Jeho návrat z dobrodružné cesty a historky o jeho pohádkovém bohatství, které si z výpravy dovezl, vyvolali v Kraji hotovou seznaci.<ref name="Tolkien Hobit (2002), 252 – 254">Tolkien Hobit (2002), Str. 252 – 254.</ref>
{{Endspoiler}}
Řádek 42 ⟶ 51:
Vůbec prvním překladem Hobita do češtiny byl český scénář pro kreslenou verzi z roku 1966. Dnes je považován za ztracený.<ref name="tosipis2">[http://blog.abchistory.cz/cl278-recenze--hobit-made-in-czechoslovakia.htm Recenze: Hobit Made in Czechoslovakia], ToSiPiš.cz, 12. 12. 2014</ref>
V roce 1979 vyšel v českém uměleckém nakladatelství [[Odeon (nakladatelství)|Odeon]] překlad [[František Vrba (překladatel)|Františka Vrby]]. Ten měl však tehdy zákaz publikování, a proto byl místo něj v knize uveden jeho přítel [[Lubomír Dorůžka]]. Charakteristickým rysem tohoto vydání je celkově dětské pohádkové pojetí (podobně jako u kresleného filmu z 1966), které dnes již není obvyklé. Autorem ilustrací byl [[Jiří Šalamoun]], jazyk Vrbova překladu je bohatý na barvité dětské vyjadřování.<ref name="tosipis2" /><ref>[http://blog.abchistory.cz/pan-prstenu-stanislava-posustova.htm Recenze: Hobit versus Pán prstenů – Svízel stylu dvou děl a dvou překladatelů], ToSiPiš.cz, 13. 9. 2014</ref>
== Adaptace ==
Řádek 58 ⟶ 66:
=== Divadlo, rozhlas a audionosiče v bývalém Československu ===
V polovině 80. letech 20. století nastudovali adaptaci Hobita studenti DAMU a to pod vedením [[Ctibor Turba|Ctibora Turby]]. V druhé polovině 80. let 20. století byla jeho audio adaptace vysílána v rozhlase (načetl [[Petr Nárožný]]) a v limitované edici vyšla také na magnetofonové pásce.<ref name="tosipis" />
== Odkazy ==
Řádek 66 ⟶ 74:
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Tolkien | jméno = John Ronald Reuel | odkaz na autora = John Ronald Reuel Tolkien | titul = Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky | odkaz na titul = Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 2002 | isbn = 80-204-0506-2 | kapitola = | strany = 264 | jazyk = cs}}
=== Související články ===
* [[John Ronald Reuel Tolkien]]
* [[Fantasy]]
* [[Bilbo Pytlík]]
* [[Bitva pěti armád]]
* [[Pohádka]]
=== Externí odkazy ===
Řádek 77 ⟶ 92:
{{Pán prstenů}}
{{Portály|Tolkien|Literatura}}
[[Kategorie:Knihy o Středozemi]]
|