Aktivní záloha ozbrojených sil České republiky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Požadavky pro vstup do aktivních záloh: redirect napřímen |
m →Po 2. světové válce: redirect napřímen |
||
Řádek 228:
Systém záloh v letech 1945–1949 vycházel z branného zákona ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb. z. a n. Pro období 1949–1989 upravuje systém záloh branný zákon ze dne 23. března 1949, č. 92 Sb. Tento zákon stanovil, že po vykonání [[Základní vojenská služba|základní vojenské služby]] byl voják přeložen do zálohy dnem, který následoval po dni skončení základní služby atd. Záložníci z počtu mužstva a poddůstojníků byli povinni vykonat vojenské cvičení v úhrnné době 16 týdnů. Náhradní záložníci, jakož i záložníci, kteří konali základní službu kratší než tři čtvrtiny základní služby, byli povinni vojenským cvičením v úhrnné době 20 týdnů. Důstojníci v záloze byli povinni vojenským cvičením v úhrnné době 20 týdnů.
[[Branná příprava|Brannou přípravu]] do roku 1949 zabezpečovaly spolky navazující na předválečné období např. Sokol, Svaz brannosti. V roce 1951 jejich funkci přebírá nově zřízený [[
V letech 1945–1989 [[Československá lidová armáda]] nemobilizovala. Pokud byla donucena navýšit počet stavy mírové armády, povolávala záložní ročníky na mimořádná vojenská cvičení (krize v Maďarsku 1956) nebo ponechala v činné službě druhé ročníky vojáků základní služby (tzv. [[Karibská krize]]). [[Invaze do Československa 1968|Vstup vojsk]] států Organizace [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] na území ČSSR 21. srpna 1968 se nijak záložních ročníků ČSLA nedotkl.
| |||