Titus Krška: Porovnání verzí

'''Titus Krška''' se narodil [[1. srpen|1. srpna]] [[1842]] v Třebíči[[Třebíč]]i. Jeho otec byl řezníkem[[řezník]]em a matka pocházela z [[Jihlava|Jihlavy]]. V Třebíči[[Třebíč]]i bydleli na náměstí v domě č. 22. Je to renesanční stavba z první poloviny [[17. století]], zdobená na vápně vyritými reliefy, zvaná Černý dům. Titus byl nejmladší z devíti dětí.

V jedenácti letech byl dán na rok do německé školy ve [[Velký Harras|Velkém Harrasu]] v [[Rakousko|Rakousku]], aby se naučil [[němčina|německému jazyku]]. V roce [[1854]] odešel na německou nižší realku do [[Jihlava|Jihlavy]]. Po vychození první třídy mu zemřel otec a tak musel zanechat studií a starat se o chléb. Z patnáctiletého studenta se stal [[písař]] u c.k. hejtmanství v Třebíči[[Třebíč]]i, později přestoupil k okresnímu soudu, kde poznal bídu, do které upadly rodiny po ničivých požárech. V roce [[1867]] stanul v čele Třebíče[[Třebíč]]e český starosta. V Třebíči[[Třebíč]]i se probouzelo národní uvědomění českého obyvatelstva a této příznivé změny využil Titus Krška v roce [[1868]] k založení českého dobrovolného sboru hasičského. Krška se stal jeho náčelníkem, cvičitelem a vzdělatelem. Musel vypracovat teorii výcviku, taktiku, české povely, signalizaci a nové potřebné nářadí. Sbor byl složen z českých i německých členů a Krška záhy pocítil nevděk části obyvatelstva a nepřízeň úřadů. Tyto okolnosti ho donutili opustit v roce 1870 Třebíč natrvalo. Po jeho odchodu byl sbor poněmčen. Po přestěhování do [[Velké Meziříčí|Velkého Meziříčí]] založil Titus Krška Občanskou záložnu, která brzy zanikla. V roce [[1871]] nastoupil Krška do obecní kanceláře jako účetní, později se stal obecním tajemníkem. Společenský a národní život se ve [[Velké Meziříčí|Velkém Meziříčí]] probouzel již od čtyřicátých let [[19. století]] za přispění dr. Františka Skřivana, učitelů Mezníka, Koláře a Haška, výrobce suken Antonína kalábaKalába, advokáta Zikmunda Vašátky a dalších. Krška využil svých zkušeností z práce s hasičským sborem a po vypracování stanov, které byly schváleny c.k. místodržitelstvím, dne [[21,. červenec|21. července]] [[1871]] vstoupila v život Dobrovolná jednota hasičská.

První křest podstoupil meziříčský sbor při požáru věže v roce [[1872]]. Téhož roku bojoval sbor s velkým požárem v [[Dobrá Voda|Dobré Vodě]] a největší zásluhy si získal při rázném zásahu v Třebíči[[Třebíč]]i, kde hořelo 123 domů. Krška založil v roce [[1874]] Českou ústřední jednotu hasičskou. V témže roce vydal publikaci Hasičstvo, která se dočkala i druhého vydání a působila na zakládání dalších hasičských sborů. Dále sepsal Služební řád, Cvičební řád a Úlohy dobrovolných sborů hasičských, jakožto sborů ochranných vůbec. Zde vložil Krška i svou myšlenku o zakládání okresních pojišťoven proti ohni. V roce [[1892]] začal vydávat časopis Ochrana hasičská. Redaktorem i vydavatelem byl Krška, a když vyšlo první číslo dne 1, ledna [[1892]], byl to jeden z jeho nejšťastnějších dnů. V roce 1898 byla vydána Krškova velmi obsáhlá Hasičská kronika, která zachytila rozvoj hasičstvní až do roku vydání této kroniky. Krška se proslavil nejen v teorii, ale byl i známý jako vynálezce v oboru hasičské techniky. Spojky na hadice, kotvice na vytahování hadic, posunovací žebřík, ochraná maska proti kouři a karabina byly jeho dílem. Založení Hasičské vzájemné pojišťovny, o kterou tolik usiloval, se však již nedožil. Činnost při požáru tří domů na meziříčském náměstí podlomila jeho zdraví a [[24. říjen|24. října]] [[1900]] zemřel ve věku 58 let. Moravské hasičstvo vybudovalo a dne [[15. říjen|15. října]] [[1905]] odhalilo svému zakladateli na jeho hrobě krásný pomník.