Nové Veselí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Obyvatelstvo: školství
Jardasad (diskuse | příspěvky)
Řádek 111:
{{viz též|Seznam kulturních památek v Novém Veselí}}
=== Zámeček ===
RokuČasto uváděná zmínka o zdejší tvrzi k roku [[1447]] jepři poprvéprodeji uváděnameziříčského tvrz,panství kterou [[JiříJiřím z Kravař Janovi staršímu z Lomnice je mylná, v prodejním smlouvě není její existence zmíněna. Vzniká snad teprve na přelomu 15. a Strážnice]]16. prodávástoletí, Janukdy staršímuje Novoveselsko na krátký čas od Meziříčí odděleno. Po Janovi starším z [[Lomnice]], po němž ji zdědil roku [[1515]] Vilém Meziříčský z Lomnice. Roku [[1564]] přestavěla Alena Berková tvrz na renesanční zámek obdélníkové dispozice sse subtilní hranolovou věží. [[Berkové z Dubé|Berkům]] patří Nové Veselí do roku [[1709]], když jej František Antonín Berka roku [[1706]] odkazuje neteři Františce, provdané za Viléma Leopolda [[Kinští|Kinského]], která jej roku 1709 prodává žďárskému klášteru. Po zrušení kláštera přešel zámek do [[Náboženská matice|náboženského fondu]], odkud jej roku 1793 vydražil mlynář Matěj Růžička, který jej rozdělil na čtyři obytné části. Krátce nato byla východní polovina budovy zbořena, a odstraněno bylo také horní patro s reprezentativně vybavenými místnostmi. Dnes se tak z někdejšího zámku zachovala pouze jeho menší část.<ref>{{citace monografie | jméno = Zdeněk | příjmení = Fiala | odkaz na autora = | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I, Jižní Morava | vydavatel = Nakladatelství Svoboda | místo = Praha | rok = 1981 | počet stran = | kapitola = | strany = 176| isbn = 25-102-81 | jazyk =}}</ref>
 
=== Ostatní pamětihodnosti ===