Verze z 9. 6. 2016, 22:34 editovat Horst (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 155 294 editací lf, typo, port ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 6. 2016, 22:40 editovat zrušit editaci Daniel Bartoň (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 901 editací Úprava nadpisů (struktury), referencí, formálních, pravopisných a faktických chyb značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Trest zákazu činnosti''' je zakotven v ustanovení § 73 [[Trestní zákoník (Česko, 2009)\|trestního zákoníku]] a pod § 74 je vedena úprava výkonu trestu zákazu činnosti.<ref>{{Citace ~~name="Šámal" />~~právního předpisu \| typ = zákon Tento typ zákazu činnosti se staví na alternativní pozici proti nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Zmíněný [[trest]] má zabránit [[pachatel\|pachateli]] v následném konání trestných činů. Pachateli následně znemožňuje vykonávat určité [[zaměstnání]], [[povolání]], funkce nebo činnosti, k němuž je potřeba speciálního [[Subjektivní právo\|oprávnění]] nebo [[povolení]]. Nejčastěji tak bývá u motorových vozidel, jež je typickým udělením trestu zákazu činnosti, kvůli páchání trestných činů v dopravě. Brání také veřejnosti v mylné důvěře k určitému druhu povolání, jako jsou zaměstnanci bank, lékaři a [[úřední osoba\|úřední osoby]]. Trestem zákazu činnosti, se tedy zamezuje pachateli vykonávat činnosti, ke kterým je potřebná určitá morální a odborná způsobilost. Trestným činem pachatel vyvolává pochybnosti o způsobilosti své vykonávané aktivity. Uložením trestu může vést k následkům ukončení kariéry, změny zaměstnání apod.<ref name="Šámal">ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník I. § 1 – 139. Komentář. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2012. 1464 s. ISBN 978-80-7400-428-5. s. 931.</ref>▼ \| ~~Zákon~~číslo č.= 40/2009 Sb.▼ ==\| ~~Zákon~~název ~~č. 40/2009 Sb.,~~= trestní zákoník ==▼ \| poznámka = dále také jen „trestní zákoník“ \| paragraf = \| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40 \| datum přístupu = 2016-06-18 ▲}}</ref> Tento typ zákazu činnosti se staví na alternativní pozici proti nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Zmíněný [[trest]] má zabránit [[pachatel\|pachateli]] v následném konání trestných činů. Pachateli následně znemožňuje vykonávat určité [[zaměstnání]], [[povolání]], funkce nebo činnosti, k němuž je potřeba speciálního [[Subjektivní právo\|oprávnění]] nebo [[povolení]]. Nejčastěji tak bývá u motorových vozidel, jež je typickým udělením trestu zákazu činnosti, kvůli páchání trestných činů v dopravě. Brání také veřejnosti v mylné důvěře k určitému druhu povolání, jako jsou zaměstnanci bank, lékaři a [[úřední osoba\|úřední osoby]]. Trestem zákazu činnosti, se tedy zamezuje pachateli vykonávat činnosti, ke kterým je potřebná určitá morální a odborná způsobilost. Trestným činem pachatel vyvolává pochybnosti o způsobilosti své vykonávané aktivity. Uložením trestu může vést k ~~následkům~~ ukončení kariéry, ~~změny~~změně zaměstnání apod.<ref name="Šámal">ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník I. § 1 – 139. Komentář. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2012. 1464 s. ISBN 978-80-7400-428-5. s. 931.</ref> == V českém trestním právu == ▲== Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník == Trest zákazu činnosti upravuje v českém trestním právu především § 73 trestního zákoníku:<blockquote>''(1) Soud může uložit trest zákazu činnosti na jeden rok až deset let, dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti s touto činností.''</blockquote><blockquote>''(2) Trest zákazu činnosti jako trest samostatný může soud uložit pouze v případě, že trestní zákon uložení tohoto trestu za spáchaný trestný čin dovoluje a jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.''</blockquote><blockquote>''(3) Trest zákazu činnosti spočívá v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje výkon určitého zaměstnání, povolání nebo funkce nebo takové činnosti, ke které je třeba zvláštního povolení, nebo jejíž výkon upravuje jiný právní předpis.''</blockquote> ~~Tento zákon přichází v platnost 1. 1. 2010. Ustanovení § 73 o zákazu činnosti zní takto.~~ === §Uložení 73trestu zákazu činnosti === Soud může uložit trest zákazu činnosti na jeden rok až deset let, dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti s touto činností. * Trest zákazu činnosti jako trest samostatný může soud uložit pouze v případě, že trestní zákon uložení tohoto trestu za spáchaný trestný čin dovoluje a jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba. * Trest zákazu činnosti spočívá v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje výkon určitého zaměstnání, povolání nebo funkce nebo takové činnosti, ke které je třeba zvláštního povolení, nebo jejíž výkon upravuje jiný právní předpis.<ref>[zákon č. 40/2009 Sb]</ref> ==== ~~Uložení~~Výměra trestu zákazu činnosti ==== Výměra trestu zákazu činnosti činí rozpětí mezi ~~„jedním~~jedním rokem a deseti ~~lety“~~lety. Tento trest může být uložen i jako samostatný, kdy trestní zákoník z pohledu spáchaného trestného činu tuto možnost dovoluje. Hodnotí se povaha vážnosti spáchaného trestného činu, osoba a poměry pachatele. Pokud se uloží pachateli ~~trest~~ [[trest odnětí svobody]], doba jeho výkonu se do doby výkonu trestu zákazu činnosti se nezapočítává. Pokud se však oprávnění k činnosti, které se zákaz týká, odepře jinými právními předpisy nebo opatřením [[Správní orgán\|správního orgánu]], tuto dobu je nutno do doby trestu zákazu činnosti započíst. Většinou se přímo týká zákazu řízení motorových vozidel, kdy pachateli předcházelo odnětí řidičského průkazu podle správních předpisů.<ref name="Zákaz činnosti ">[KRATOCHVÍL, V.-FENYK, J.-KALVODOVÁ, Kurs trestního práva. Trestní právo hmotné. Obecná část. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2009. 834 s., ISBN 978-80-7400-042-3.</ref> ▼ ~~=== Výměra trestu zákazu činnosti ===~~ Dolní hranice, která platí pro odpovědné [[Právnická osoba\|právnické osoby]], je stanovena na jeden rok a horní je dána dvaceti lety. U mladistvých je dolní hranice stejná, jako u dospělých pachatelů, horní hranice je však určena na pět let zákazu činnosti. Při zákazu činnosti mladistvého se uplatňuje další omezení, a to pokud by činil zákaz překážku v přípravě na budoucí povolání.<ref name="Šámal" /> Konkrétní výměra zákazu činnosti se řídí obecnými hledisky, které jsou zakotveny v § 39 trestního zákoníku. Soud dále zvažuje důsledky, které ovlivňují budoucí život pachatele, povolání pachatele a osob na něm závislých.<ref>SOTOLÁŘ, A.-PÚRY, F.-ŠÁMAL, P. Alternativní řešení trestních věcí v praxi. Praha: C. H. Beck, 2000. 468 s., ISBN 80-7179-350-7.</ref>▼ ▲Výměra trestu zákazu činnosti činí rozpětí mezi „jedním rokem a deseti lety“. Tento trest může být uložen i jako samostatný, kdy trestní zákoník z pohledu spáchaného trestného činu tuto možnost dovoluje. Hodnotí se povaha vážnosti spáchaného trestného činu, osoba a poměry pachatele. Pokud se uloží pachateli trest [[odnětí svobody]], doba jeho výkonu do doby výkonu trestu zákazu činnosti se nezapočítává. Pokud se však oprávnění k činnosti, které se zákaz týká, odepře jinými právními předpisy nebo opatřením [[Správní orgán\|správního orgánu]], tuto dobu je nutno do doby trestu zákazu činnosti započíst. Většinou se přímo týká zákazu řízení motorových vozidel, kdy pachateli předcházelo odnětí řidičského průkazu podle správních předpisů.<ref name="Zákaz činnosti ">[KRATOCHVÍL, V.-FENYK, J.-KALVODOVÁ, Kurs trestního práva. Trestní právo ~~hmotné. Obecná část. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2009. 834 s., ISBN 978-80-7400-042-3~~ ~~]</ref>~~ ==== Podmínka souvislosti trestného činu se zakázanou činností ====▼ ▲Dolní hranice, která platí pro odpovědné [[Právnická osoba\|právnické osoby]], je stanovena na jeden rok a horní je dána dvaceti lety. U mladistvých je dolní hranice stejná, jako u dospělých pachatelů, horní hranice je však určena na pět let zákazu činnosti. Při zákazu činnosti mladistvého se uplatňuje další omezení, a to pokud by činil zákaz překážku v přípravě na budoucí povolání.<ref name="Šámal" /> Konkrétní výměra zákazu činnosti se řídí obecnými hledisky, které jsou zakotveny v § 39 trestního zákoníku. Soud dále zvažuje důsledky, které ovlivňují budoucí život pachatele, povolání pachatele a osob na něm závislých.<ref>[SOTOLÁŘ, A.-PÚRY, F.-ŠÁMAL, P. Alternativní řešení trestních věcí v praxi.Praha:C.H.Beck, 2000. 468 s., ISBN 80-7179-350-7]</ref> Důležitou [[Nutná a postačující podmínka\|podmínkou]] při uložení trestu o zákazu činnosti je to, že trestný čin byl přímo „spáchán v souvislosti s touto činností“. Souvislost, která vymezuje obsah tohoto zákazu, se stává předmětem trestu zákazu činnosti. Toto také platí při uložení trestu odpovědné právnické osobě. ~~Souvislosti~~Souvislostí se klade podmínka, jež musí být užší, přímá a bezprostřední. Musí nastat při výkonu dané aktivity, která podléhá trestu zákazu činnosti.<ref name="Šámal" />▼ ▲=== Podmínka souvislosti trestného činu se zakázanou činností === ==== Okruhy zakázaných činností ==== ▲Důležitou [[Nutná a postačující podmínka\|podmínkou]] při uložení trestu o zákazu činnosti je to, že trestný čin byl přímo „spáchán v souvislosti s touto činností“. Souvislost, která vymezuje obsah tohoto zákazu, se stává předmětem trestu zákazu činnosti. Toto také platí při uložení trestu odpovědné právnické osobě. Souvislosti se klade podmínka, jež musí být užší, přímá a bezprostřední. Musí nastat při výkonu dané aktivity, která podléhá trestu zákazu činnosti.<ref name="Šámal" /> Trestem zákazu činnosti se dle § 73 odst. 3 trestního zákoníku postihuje výkon 5 okruhů činností: * výkon zaměstnání, ▼ * výkon povolání,▼ * výkon funkce,▼ * výkon činnosti, ke které je třeba zvláštního povolení a ▼ * výkon činnosti upravené zvláštním předpisem .<ref name="Šámal" />▼ === ~~Okruhy~~Výkon ~~zakázaných~~trestu ~~činností~~zakázaní činnosti === Výkon trestu zákazu činnosti je obsažen v ustanovení § 74 odst. 1, 2 trestního zákoníku. [[Právní moc\|Právní mocí]] [[Rozsudek\|rozsudku]], kterým byl udělen trest zákazu činnosti, začíná jeho výkon a končí uplynutím doby, na kterou byl stanoven, pokud nedošlo k podmíněnému upuštění od výkonu zbytku tohoto trestu dle § 90 odst. 1 a § 91 odst. 1, 3 trestního zákoníku.<ref name="Šámal" /> ▼ ~~Trestem zákazu činnosti se postihuje výkon 5 okruhů činností, podle § 73, třetího odstavce.~~ ▲* výkon zaměstnání ▲* výkon povolání ▲* výkon funkce ▲* výkon činnosti, ke které je třeba zvláštního povolení ▲* výkon činnosti upravené zvláštním předpisem <ref name="Šámal" /> == V českém správním právu == ~~== Výkon trestu zakázaní činnosti ==~~ Zákaz činnosti rovněž představuje sankci, kterou je možné uložit za spáchání přestupku. § 14 zákona o přestupcích stanoví: <blockquote>''(1) Zákaz činnosti lze uložit jen za přestupky uvedené ve zvláštní části tohoto zákona nebo v jiném zákoně a na dobu tam stanovenou, nejdéle na dva roky, a jde-li o činnost, kterou pachatel vykonává v pracovním nebo jiném obdobném poměru, nebo k níž je třeba povolení nebo souhlasu státního orgánu, a spáchal-li pachatel přestupek touto činností nebo v souvislosti s ní.''</blockquote><blockquote>''(2) Do doby zákazu činnosti se započítává doba, po kterou pachatel na základě opatření správního orgánu učiněného v souvislosti s projednávaným přestupkem nesměl již tuto činnost vykonávat.''</blockquote><blockquote>''(3) Od výkonu zbytku zákazu činnosti lze po uplynutí poloviny doby výkonu této sankce upustit, jestliže pachatel přestupku způsobem svého života prokázal, že její další výkon není potřebný.''<ref>{{Citace právního předpisu ▲Výkon trestu zákazu činnosti je obsažen v ustanovení § 74 odst. 1, 2 trestního zákoníku. Právní mocí rozsudku, kterým byl udělen trest zákazu činnosti, začíná jeho výkon a končí uplynutím doby, na kterou byl stanoven, pokud nedošlo k podmíněnému upuštění od výkonu zbytku tohoto trestu dle § 90 odst. 1 a § 91 odst. 1, 3 trestního zákoníku.<ref name="Šámal" /> \| typ = zákon \| ~~Zákon~~číslo č.= 200/1990 Sb.▼ ~~== Zakázaní činnosti z pohledu Správního řádu ==~~ \| název = o přestupcích ~~Stejně jako se při zákazu činnosti udává trest, u [[Správní řád\|správního řádu]] se udávají sankce za přestupky . Ty jsou vymezeny v § 11.~~ \| paragraf = 14 \| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-200 ~~Za jakých podmínek lze zákaz činnosti uložit, ustanovení o započítání doby a o upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti, jež nalezneme v § 14.~~ \| datum přístupu = 2016-06-18 }}</ref></blockquote> ~~1. 7. 1990 nabyl účinnosti zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, kde je pod § 14 zařazen následujícím způsobem.~~ Zákaz činnosti lze uložit jen za přestupky uvedené ve zvláštní části tohoto zákona nebo v jiném zákoně a na dobu tam stanovenou, nejdéle na dva roky, a jde-li o činnost, kterou pachatel vykonává v pracovním nebo jiném obdobném poměru, nebo k níž je třeba povolení nebo souhlasu státního orgánu, a spáchal-li pachatel přestupek touto činností nebo v souvislosti s ní. * Do doby zákazu činnosti se započítává doba, po kterou pachatel na základě opatření správního orgánu učiněného v souvislosti s projednávaným přestupkem nesměl již tuto činnost vykonávat. * Od výkonu zbytku zákazu činnosti lze po uplynutí poloviny doby výkonu této sankce upustit, jestliže pachatel přestupku způsobem svého života prokázal, že její další výkon není potřebný.<ref>[zákon č. 200/1990 Sb.]</ref> == Odkazy == Řádek 51 ⟶ 50: <references /> === ~~Použitá literatura~~Literatura === * ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník I. § 1 – 139. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. 1464 s. ISBN 978-80-7400-428-5. s. 931. * KRATOCHVÍL, V.-FENYK, J.-KALVODOVÁ, Kurs trestního práva. Trestní právo hmotné. Obecná část. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. 834 s., ISBN 978-80-7400-042-3 * SOTOLÁŘ, A.-PÚRY, F.-ŠÁMAL, P. Alternativní řešení trestních věcí v praxi. Praha: C. H. Beck, 2000. 468 s., ISBN 80-7179-350-7 ▲* Zákon č. 40/2009 Sb ▲* Zákon č. 200/1990 Sb. {{Portály\|Právo}}

Trest zákazu činnosti: Porovnání verzí