Trest odnětí svobody: Porovnání verzí

| poznámka = dále také jen "trestní„trestní zákoník"zákoník“

V primárníprimárním důsledku omezuje tento druh trestu [[Osobní svoboda|osobní svobodu]] jedince tím, že je uvězněn. Zároveň se dotýká i dalších jeho [[Občanská práva|občanských práv]].<ref>NOVOTNÝ, František a Josef SOUČEK. Trestní právo hmotné. 3., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010. <nowiki>ISBN 978-80-7380-291-2</nowiki>, s. 268. [dále jen Novotný, Souček (2010)]</ref>

Smyslem trestu je vést pachatele trestné činnosti k prosociálnímu způsobu života - k tomu slouží multidisciplinární přístup k pachateli, na němž se podílejí různé vědní disciplíny ([[speciální pedagogika]], [[sociální práce]], [[psychologie]], [[Penologie|penologická]] diagnostika, [[právo]] aj.). Na základě takového přístupu je možné rozpoznat rizikové faktory a vlivy a konkrétní pachatelovy potřeby, které předcházely spáchání trestného činu. Práce s pachatelem poté představuje hledání a řešení příčiny trestné činnosti.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Jílek|jméno=Miroslav|titul=Trest by neměl být aktem pomsty: Rozhovor s generální ředitelkou Vězeňské služby ČR Mgr. Kamilou Meclovou|periodikum=České vězeňství|vydavatel=Vězeňská služba ČR|url=http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/PDF/Ceske%20vezenstvi/2004/cv01-2004.pdf|datum vydání=2004|ročník=11|číslo=1|strany=8, 10-11|datum přístupu=2016-05-30}}</ref> <blockquote>„''"Trest by neměl být aktem msty, ale měli bychom usilovat o co nejefektivnější naplňování jeho funkce vyrovnávací, zejména však regulativní,"''“<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Jílek|jméno=Miroslav|titul=Trest by neměl být aktem pomsty: Rozhovor s generální ředitelkou Vězeňské služby ČR Mgr. Kamilou Meclovou|periodikum=České vězeňství|vydavatel=Vězeňská služba ČR|url=http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/PDF/Ceske%20vezenstvi/2004/cv01-2004.pdf|datum vydání=2004|ročník=11|číslo=1|strany=11|datum přístupu=2016-05-30}}</ref> říká Mgr. Kamila Meclová, generální ředitelka [[Vězeňská služba České republiky|Vězeňské služby ČR]] v letech 1999–2005.</blockquote>

Podle[[Věznice]] tohotose zákona probíhá výkon trestu ve věznici nebodělí vepodle zvláštnímstupně oddělenízabezpečení vazebnína věznice.:<ref>§ 5,8 Zákonzákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů</ref> Soud rozhoduje nejen o umístění pachatele trestného činu do konkrétního typu věznice, ale i o jeho případném přeřazení v průběhu výkonu trestu.<ref>Novotný, Souček (2010), s. 270</ref>  

* se zvýšenou ostrahou.
Zároveň jsou odděleni:<ref>§ 8,7 Zákonzákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů</ref>

V průběhu výkonu trestu dohlíží nad vězněm [[Vězeňská služba České republiky]].<ref>§ 3 zákona č. 169/1999 Sb., Zákono výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů</ref> Osoby ve výkonu trestu mají zákonem daná práva a povinnosti.<ref>§ 15-28 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů</ref> K vězni má být přistupováno tak, aby bylo zachováno jeho zdraví i jeho důstojnost osobnosti a aby se zamezilo negativnímu působení odnětí svobody na osobnost jedince.<ref>§ 2 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů</ref>   

K [[Podmíněné odsouzení|podmíněnému odsouzení]] k trestu odnětí svobody přistupuje soud tehdy, pokud horní hranice trestní sazby za spáchaný trestný čin nepřevyšuje 3 roky a soud je přesvědčen, že není třeba vykonání odnětí svobody pro to, aby pachatel trestného činu vedl řádný život. Při rozhodování se přihlíží k dosavadnímu životu pachatele, jeho osobě i k jeho životnímu a pracovnímu prostředí.<ref>§ 81 trestního zákoníku</ref> Soud může pachateli stanovit uhrazení finanční náhrady způsobené škody a také určitá omezení či povinnosti, jimiž pachatele směruje k vedení řádného života. Soud určí zkušební dobu, která se pohybuje v rozmezí 1 roku až 5 let.<ref>§ 82 trestního zákoníku.</ref> Pokud během zkušební doby vedl podmíněně odsouzený řádný život, uzná soud, že se osvědčil, čímž se na podmíněně odsouzeného hledí, jako by nebyl odsouzen.<ref>§ 83 trestního zákoníku.</ref>

Za [[výjimečný trest]] se v České republice považuje trest odnětí svobody v rozmezí nad 20 let do 30 let a [[Doživotí|trest na doživotí]]. Soudem bývá ukládán za velmi závažný zločin, u kterého je možné výjimečný trest ze zákona uložit. Posuzuje se nejen závažnost trestného činu, ale i možnost nápravy pachatele. Trest na doživotí bývá ukládán za zvlášť zavrženíhodný trestný čin (zavrženíhodné provedení, pohnutka nebo zvlášť závažné následky) a z důvodu buď zajištění ochrany společnosti, nebo zde není šance k nápravě pachatele při trestu odnětí svobody nad 20 let do 30 let.<ref>§ 54 trestního zákoníku.</ref> Je to nejvyšší možný trest v České republice (trest smrti byl na českém území zrušen v roce 1990 zákonem č. 175/1990 Sb.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Liška|jméno=Otakar|titul=Vykonané tresty smrti Československo 1918-1989|url=https://www.policie.cz/soubor/sesit-02-prvni-vydani-pdf.aspx|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-05-29|strany=10}}</ref>), podle ''[[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]]'', která je zakotvena v ''[[Ústava České republiky|Ústavě České republiky]]'', není trest smrti přípustný<ref>Madar (2002), s. 1544</ref>.