Rudolf Wels: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m Nahrazení automaticky vkládané kategorie Úmrtí; kosmetické úpravy |
||
Řádek 44:
}}</ref>
Po dokončení Akademie navštěvoval v letech 1912–1914 soukromé kurzy Adolfa Loose, jehož vliv byl pro jeho budoucí architektonickou tvorbu velmi značný. Wels je autorem perspektivy Loosova projektu obchodního domu v Alexandrii z roku 1910.<ref>[http://archiveofaffinities.tumblr.com/post/9918787305/adolf-loos-project-for-a-department-store Adolf Loos: Obchodní dům v Alexandii, Egypt, 1910, perspektiva od R. Welse]</ref>
Během [[První světová válka|první světové války]] sloužil v armádě v hodnosti hejtmana. V té době se rovněž oženil s Idou Krafftovou (1894–1944) z Chebu.
Řádek 50:
Začátkem dvacátých let žili manželé Welsovi patrně v Chebu. Narodil se jim zde první syn Tomáš Albert. Na přelomu let 1920–1921 pobývali v Karlových Varech v lázních. Záhy se rozhodli zde zůstat trvale. V letech 1921–1922 zde přestavěl a postavil nové objekty proslavené sklářské firmy Moser. Pro tuto firmu také navrhoval řadu nápojových souprav a váz s výtvarnými dekory. Ty pak byly velice úspěšné na [[Mezinárodní výstava dekorativních a průmyslových umění|Mezinárodní výstavě dekorativních a průmyslových umění]], pořádané v roce [[1925]] v [[Paříž]]i.
V roce 1923 vypracoval projekt pro Hornický dům v Sokolově, kde o rok později postavil i dvě školní budovy a další stavby. Z řady jeho karlovarských staveb patří mezi jeho nejzdařilejší práce vůbec budova nemocenské pojišťovny (dnes Poliklinika) na náměstí Milady Horákové, lázeňský dům Bellevue a také budova Lázní VI.
V roce 1933 se Rudolf Wels přestěhoval do Prahy, kde založil ateliér spolu s Ing. [[Quido Lagus]]em. Ten sídlil v pasáži Stýblo na Václavském náměstí 28. S Q. Lagusem také v roce 1934 působil jako filmový architekt celkem čtyř filmů a následně spolu navrhovali luxusní nájemné domy. V jednom z nich, v Dobrovského ulici 15, pak Wels s rodinou žili až do roku 1939.
V roce 1939 je Rudolf Wels bez práce. Přepisuje a doplňuje doslovem paměti svého otce [[Šimon Wels|Šimona Welse]], později vydané pod názvem „U Bernátů“, věnuje se kreslení pražské architektury. Rodina se musela přestěhovat do Mánesovy ulice na Vinohradech.
Dne 30.ledna 1942 byl Rudolf Wels s manželkou Idou a synem Martinem transportován transportem V, do [[Terezín]]a a 6. září následujícího roku odeslán transportem Dm do [[Auschwitz-Birkenau|koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau]], odkud se již nikdo z rodiny nevrátil<ref name="holocaust" />. Celá rodina byla vyvražděna v rámci likvidace tzv. rodinného tábora v noci z 8 na 9. března 1944.<ref name="stolpersteine">[http://stolpersteine.cz/cs/nase-kameny/stolpersteine-v-cr/praha/180-wels-rudolf Ing. arch. Rudolf Wels] na stránkách stolpersteine.cz</ref>
Řádek 79:
| rok = 2004
| strany = 709
}}</ref>. Jedná se o kolonii dvaceti typizovaných domků, jejichž autorem byl arch. Kubíček.
* 1923 Kolonie dělnických domků [[Habartov]]
* 1923 Kolonie dělnických domků [[Chodov (okres Sokolov)|Chodov]]
Řádek 140:
=== Filmová architektura ===
Pro producentskou firmu Meissner navrhli architekti Wels a Lagus stavby čtyř filmů:
* ''[[Hej rup!]]'' 1934, režie [[Martin Frič]],
* ''Tři kroky od těla'' 1934, režie [[Svatopluk Innemann]]
* ''Pán na roztrhání'' 1934, režie [[Miroslav Cikán]]
Řádek 212:
{{DEFAULTSORT:Wels, Rudolf}}
[[Kategorie:Čeští architekti]]
[[Kategorie:Židovští architekti]]
Řádek 219 ⟶ 220:
[[Kategorie:Zavraždění v Auschwitzu]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Úmrtí 8. března]]
| |||