Koncentrační tábor Ravensbrück: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m + kat. značka: editace z Vizuálního editoru |
Nadpis, citační šablony, typografie, souřadnice |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Ravensbrück Frauenlager2.jpg|thumb|Pohled na jednu z budov v táboře]]
[[Soubor:Ravensbrück SS Kommandantur.jpg|thumb|Velitelství jednotek SS]]
Nacistický '''koncentrační tábor Ravensbrück''' byl [[Koncentrační tábor|tábor]] určený především pro ženské vězeňkyně, nacházející se na severu [[Německo|Německa]] asi 90 km od [[Berlín]]a poblíž vesnice Ravensbrück
== Historie ==
Budování tábora začalo v listopadu [[1938]] pod vedením [[Heinrich Himmler|Heinricha Himmlera]] a první vězni sem přijeli v květnu [[1939]]. Na jaře [[1941]] k hlavnímu táboru přibyl malý pobočný tábor pro muže.
Mezi léty 1939 a 1945 prošlo táborem přes 130 000 vězeňkyň – jenom 40 000 se však dožilo konce války. Vězni pocházeli z různých zemí okupovaných Německem, ale největší skupinu tvořili jednoznačně Poláci – polských žen bylo v táboře asi 40 000. Prvními vězni v Ravensbrücku bylo přibližně 900 žen. Byly sem transportovány z koncentračního tábora Lichtenburg v [[Sasko|Sasku]] v květnu [[1939]]. Na konci roku [[1942]] už osazenstvo tábora čítalo asi 10 000 vězeňkyň, v lednu [[1945]] dokonce 45 000. Ravensbrück měl 70 pobočných táborů, kam byli vězni posíláni na práci. V roce 1942 zde pracovala nechvalně známá dozorkyně [[Irma Grese]].
V roce [[1944]] začal v souvislosti s vyklizením ghett a přivážením žen z [[Varšavské povstání|Varšavského povstání]] narůstat počet těhotných žen. Byl kvůli tomu dokonce zřízen porodní blok (č. 7). Dle záznamů z období září [[1944]]
| příjmení = Amesbergerová
| jméno = H.
▲V roce [[1944]] začal v souvislosti s vyklizením ghett a přivážením žen z [[Varšavské povstání|Varšavského povstání]] narůstat počet těhotných žen. Byl kvůli tomu dokonce zřízen porodní blok (č. 7). Dle záznamů z období září [[1944]] - duben [[1945]] se v táboře narodilo celkem 560 dětí (23 žen porodilo předčasně, 20 dětí mrtvých, 5x došlo k potratu). U 266 dětí je zároveň uvedeno i datum úmrtí. Počet přeživších dětí není znám, dle jednoho z dokumentů archivu Památníku KL Ravensbrück přežilo kolem jednoho sta dětí <ref>Amesbergerová H., Auerová K., Halbmayrová B.: Sexualizované násilí. Ženské zkušenosti z nacistických koncentračních táborů, Praha 2005, ISBN 80-7341-585-2, str. 258.</ref>.
| příjmení2 = Auerová
| jméno2 = K.
| příjmení3 = Halbmayrová
| jméno3 = B
| titul = Sexualizované násilí. Ženské zkušenosti z nacistických koncentračních táborů
| vydavatel = BB art
| místo = Praha
| rok = 2005
| počet stran = 384
| isbn = 80-7341-585-2
| strany = 258
}}</ref>
Na konci války, z obav před postupující [[Rudá armáda|Rudou armádou]], se Němci rozhodli evakuovat tábor a vypravili vězně (asi 20 000) na tzv. [[pochod smrti]]. V táboře zůstalo asi 3 500 žen a 300 mužů, ti pak byli osvobozeni sovětskou armádou [[30. duben|30. dubna]] [[1945]].
Řádek 28 ⟶ 41:
== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Klement
| jméno = Miloslav
| titul = Ravensbrück. Františka Klementová vzpomíná
| vydavatel = Kartozské nakladatelství
| místo = Brno
| rok = 2013
| počet stran =
| isbn = 978-80-86953-90-8
| kapitola =
| strany =
}}
{{Souřadnice|53.191111|13.168333|region=de|zobrazení=top}}
[[Kategorie:Nacistické koncentrační tábory|Ravensbrück]]
| |||