Edvard Munch: Porovnání verzí

Po době experimentů také Munch zjistil, že mu impresionistický styl nedává dostatečný prostor pro vyjádření a pod Jægerovým vedením začal malovat na základě poznání svých vnitřních stavů. V době 80. a počátku 90. let, kdy hledal svůj styl používal Munch celou řadu stylů tahu štětcem a stále se pohyboval na rozhraní impresionismu, ke kterému měl blízko obraz ''Rue Lafayette'', a naturalismu, který se výrazně podepsal na portrétu Hanse Jægera. Na obrazu z roku 1889 ''[[Inger na pláži]]'', který sklidil vlnu nepochopení a negativní kritiky je vidět zjednodušení formy, důraz na hraniční linky, ostré kontrasty a konečně zárodky vyzrálého specifického stylu.<ref>Eggum, 1984, str. 59</ref> Začal pečlivě promýšlet kompozice k vytvoření napětí a citů. Zatímco stylisticky byl ovlivněn [[Postimpresionismus|postimpresionismem]], na objekty obrazu měl vliv [[symbolismus]], vzhledem k tomu, že Munch zobrazoval více vnitřní hnutí než realitu. V roce 1889 pořádal Munch svoji první samostatnou výstavu na které se objevila většina jeho obrazů do té doby vzniklých. Uznání, které se mu zde dostalo, umožnilo Munchovi získat stipendium na dva roky studia v Paříži u malíře [[Léon Bonnat|Léona Bonata]].<ref>Eggum, 1984, str. 55</ref>

* 1889 – ''[[Inger na pláži]]''