Svobodná Francie: Porovnání verzí

V roce [[1940]] byl [[Charles de Gaulle]] povýšen na [[Brigádní generál|brigádního generála]]. Protože francouzská armáda začala slábnout, našel de Gaulle malou skupinu politiků, kteří argumentovali proti [[Osa Berlín-Řím-Tokio|Ose]]. Když byla Francie [[17. červen|17. června]] poražena, uprchl de Gaulle do [[Anglie]], kde začal budovat hnutí FFL. Své hnutí propagoval přes [[rozhlas]] a časem se setkal s úspěchem. Za dva měsíce měla FFL již 7000 členů. 28. června byl uznán britskou vládou za vedoucího představitele svobodných Francouzů. Dne 24. září 1941 vznikl tzv. Národní výbor bojující Francie, jenž byl postupně uznán vládami Velké Británie, SSSR, Polska, Belgie i [[Prozatímní státní zřízení|českými představiteli]] za francouzskou vládu v emigraci. <ref>{{Citace elektronické monografie|titul = www.cojeco.cz|url = http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=93231&s_lang=2&detail=1|vydavatel = www.cojeco.cz|datum přístupu = 2016-01-17}}</ref> Funkci předsedy výboru vykonávali zároveň de Gaulle a [[En:Henri Giraud|Henri Honoré Giraud]].