Jan Miloslav Haněl: Porovnání verzí

}}</ref> nabýval svého vzdělání postupně v [[Jičín]]ě ([[gymnázium]]) a pak v [[Praha|Praze]]. Tam roku [[1835]] vystudoval na lékaře.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Haněl Jan Miloslav Buditel a spisovatel českomoravský|url = http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/260671-hanel-jan-miloslav-buditel-a-spisovatel-ceskomoravsky|vydavatel = Encyklopedie.seznam.cz|datum přístupu = 2015-12-27}}</ref> Během studií měl blízko k [[Josef Kajetán TylJosefuTyl|Josefu Kajetánu Tylovi]]. Přispíval do časopisu ''[[Květy (časopis)|Květy]]''. Byl členem Kajetánského divadla a vlasteneckých kroužků.<ref name="TŘEB">{{Citace elektronické monografie

| datum přístupu = 2016-06-04}}</ref> Téhož roku, kdy dokončil vysokou školu, přišel jako mladý lékař pracovat do Třebíče.<ref name=":1" /> Stal se městským lékařem.<ref>Janák, l. c., str. 180.</ref> Brzy započal své národně buditelské úsilí. V roce [[1844]] založil na vlastní náklady český čtenářský spolek.<ref>Janák, l. c., str. 68</ref> Veřejně vystoupil jako předák českého tábora během [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revolučního roku 1848]]. Část měšťanských elit tehdy podporovala vypsání voleb do celoněmeckého [[Frankfurtský parlament|Frankfurtského parlamentu]]. Haněl na české veřejné schůzi v intencích stanoviska [[František Palacký|Františka Palackého]] účast na těcht volbách odmítl. Volby do celoněmeckého sněmu se ovšem i tak na Třebíčku uskutečnily. Po porážce revoluce patřilbyl v 50. letech mezijediným jediné zástupcezástupcem uvědomělých Čechů v obecním zastupitelstvu (zbytek vedení samosprávy byl orientován proněmecky nebo nebyl národnostně vyhraněný).<ref name="TŘEB"/>