Bukovina (země): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Středověk: přesunuty některé věty z čl. Severní Bukovina & menší slohové úpravy |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Moldova-Basarabia-Bucovina.png|thumb|upright=1.5|Bukovina – tmavé území na horním okraji mapy. Silnější čára vyznačuje současnou hranici mezi Ukrajinou (na severu) a Rumunskem (na jihu).]]
'''Bukovina''' (rumunsky: ''Bucovina'', ukrajinsky: ''Буковина'' (''
== Původ názvu ==
Řádek 13:
V 5. století získali území dnešní Bukoviny [[Avaři]] a po nich se v regionu usadili [[Slované]], a to již v době před vznikem [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. O tom svědčí nejen písemné zmínky o [[Venetové|Venetech]], Antech a Sklavenech v dílech několika historiků (např. [[Jordanes]] nebo [[Prokopios z Kaisareie|Prokopios]]), ale i archeologický výzkum prováděný po roce 1945 na území [[Černovická oblast|Černovické oblasti]] [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|USSR]]. Prvním známým [[Východoslovanské jazyky|východoslovanským]] kmenem v Bukovině byli [[Tiverci]], jak ve své kronice uvádí staroruský letopisec [[Nestor (kronikář)|Nestor]].
V 10.–11. století bukovinské území patřilo ke Kyjevské Rusi a později do nástupnického [[Haličsko-vladimirské knížectví|Haličsko-vladimirského knížectví]]. Po rozpadu tohoto státu v polovině [[14. století]] byly jeho části postupně včleňovány do tehdy vznikajícího [[Moldavské knížectví|Moldavského knížectví]] (nejdéle odolávala na severu situovaná tzv. [[Šypynská země]], jejíž západní část se stala součástí Moldavska až roku [[1499]]). Význam [[Ukrajinština|ukrajinské]] kultury v Moldavském knížectví bývá srovnáván s rolí [[Běloruština|běloruské]] kultury v [[Litevské velkoknížectví|Litevském knížectví]]. Vzorem pro organizaci státní správy ve středověkém Moldavsku byla staroruská knížectví; staroukrajinština?? sloužila na knížecím dvoře v [[Sučava|Sučavě]] jako úřední jazyk. O silném vlivu Ukrajinců v knížectví svědčí i to, že v některých dobových pramenech je Moldavsko nazýváno ''Rossovlachia''.
V 15. století se o části tohoto území Moldavsko přelo s [[Polské království|Polským královstvím]]. V tomto období, v době vlády [[Štěpán III. Veliký|Štěpána III. Velikého]] a jeho nástupců, tu vznikaly slavné malované [[klášter]]y ve městech [[Moldovița]] ([[klášter Moldovița]]), [[Putna]] ([[klášter v Putně]]), [[Sucevița]] a [[Voroneț]] ([[klášter Voroneț]]). Patří k cennému kulturnímu dědictví současného Rumunska.
| |||