Dolní sněmovna Spojeného království: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m Sjednocení parametrů; kosmetické úpravy |
||
Řádek 41:
'''Speaker'''
*{{Legenda|white| Předseda Dolní komory (1)}}
|
|
| meeting_place = Zasedací místnost Dolní komory<br />[[Westminsterský palác]]<br />[[Westminster (londýnský obvod)|City of Westminster]]<br />Londýn<br />Spojené Království
| website = [http://www.parliament.uk/business/commons/ House of Commons]
}}{{Politický systém Spojeného království}}
'''Dolní sněmovna''' ('''House of Commons''') je dolní komora [[Parlament Spojeného království|Parlamentu Spojeného království]], do kterého dále patří [[Alžběta II.|panovník]] a [[Sněmovna lordů]]. Obě sněmovny zasedají ve [[Westminsterský palác|Westminsterském paláci]]. Dolní sněmovna je [[demokracie|demokraticky]] volený orgán, který má v současnosti 646 členů (horní komora 747 členů). Poslanci jsou voleni v jedno[[mandát (politika)|mandátových]] [[volební obvod|volebních obvodech]] [[systém relativní většiny|systémem relativní většiny]] (FPTP).
== Historie ==
Řádek 53:
V parlamentu z roku [[1295]] (''Model Parliament'') byli i volení zástupci hrabství a měšťanstva (dva zástupci z každého hrabství i významných měst). V první fázi měli zástupci měšťanstva daleko menší vliv na rozhodování parlamentu. Každý projev nesouhlasu zástupců měst mohl vyústit v to, že panovník zrušil zastoupení konkrétního města v parlamentu. K rozdělení původně jednokomorového parlamentu na '''[[bikameralismus|dvě komory]]''' došlo za vlády [[Eduard III.|Eduarda III.]] - nižší šlechta a měšťané zasedali v Dolní sněmovně, zatímco církevní hodnostáři a aristokracie ve Sněmovně lordů.
[[Soubor:House of Commons Microcosm.jpg|thumb|left|Dolní sněmovna [[Parlament Spojeného království|Parlamentu Spojeného království]] ([[1834]])]]
I když byla dolní komora podřízena panovníkovi a horní komoře postupně začali její členové vystupovat se stále větší neohrožeností. Roku [[1376]] si mluvčí dolní komory sir Petr de la Mare stěžoval na stále vyšší daně s poukazem na vysoké náklady dvora a kritizoval královské řízení armády. V době vlády [[Richard II.|Richarda II.]] se poslanci dolní komory pokusili odvolat některé ministry a požadovali, aby jejich pravomoci byly rozšířeny i na veřejné finance. Rozpory mezi [[Karel I. Stuart|Karlem I.]] a parlamentem byly tak velké, že vyústily v [[Anglická občanská válka|občanskou válku]], ve které zvítězily síly parlamentaristů.
V [[18. století]] vznikl úřad předsedy vlády a byl ustanoven i mechanismus vyslovení nedůvěry vládě parlamentem. Výrazné změny Dolní sněmovny nastaly v [[19. století]]. Dolní komora navrhla změnu volebních obvodů tak aby byly odstraněny anomálie v počtu obyvatel jednotlivých volebních obvodů, které znamenaly mimo jiné to, že města s velkým počtem obyvatel měla nepatrné zastoupení v parlamentu. Po nátlaku premiéra, který pohrozil jmenováním mnoha peerů, aby tak změnil poměry v horní komoře, byla tato reforma schválena i Sněmovnou lordů. Postupně došlo i k omezení pravomoci horní komory odmítnout přijetí zákona a byl akceptován politický princip, že k vyslovení nedůvěry vládě má právo pouze Dolní sněmovna.
Řádek 63:
== Volební systém ==
Všeobecné [[volby]] jsou uskutečňovány poté, co panovník rozpustí parlament. Tento termín bývá určen podle doporučení současného premiéra, běžné bývá vypisován po čtyřech letech. Přesto termín voleb nesmí překročit pětileté období s výjimkou případu, kdy je funkční období parlamentu prodlouženo zákonem přijatým oběma komorami parlamentu a je schválen panovníkem.
Volební systém do Dolní sněmovny je většinový. Každý volební obvod je zastoupen v dolní komoře jedním poslancem, který obdrží ve volbách největší počet hlasů. Poslanci Dolní sněmovny nemohou být nezletilí, členové Sněmovny lordů, vězni a duševně nemocní lidé. Volební právo je omezeno na dospělé osoby trvale žijící ve Spojeném království občany Spojeného království, Britských zámořských teritorií, Irska a členy [[Commonwealth]]u. Britští občané žijící v zahraničí mají právo volit 15 let po odcestování ze země. Každý volič může volit pouze v jednom volebním obvodu.
== Hodnostáři ==
Poslanci Dolní sněmovny volí předsedajícího (''Speaker'') na počátku funkčního období nového parlamentu. Pokud je původní předsedající zvolen i do nového parlamentu může být prohlášen i mluvčím nově zvolené dolní komory jinak je zvolen v tajné volbě. Předseda nemůže zastávat svůj úřad, dokud není schválen panovníkem, což je ale spíše formální záležitost. Úřad předsedajícího má tři zástupce.
V době řízení schůze sněmovny má mluvčí oblečen černý ceremoniální plášť. Křeslo, ze kterého řídí jednání je umístěno v čele sněmovny. Je také předsedajícím komise schvalující pravidla jednání Dolní sněmovny a řídí jednání komory udělováním práva promluvit jednotlivým poslancům. Je zvykem, aby se předsedající a jeho zástupci neúčastnili hlasování a neúčastní se jednání jednotlivých politických klubů. Pokud se původní předseda dolní komory uchází o křeslo poslance v nových volbách, velké strany v jeho volebním obvodu proti němu obvykle nestaví svého protikandidáta.
Tajemník Dolní sněmovny je hlavním poradcem pro pravidla jednání sněmovny a vedoucí představitel exekutivy dolní komory. Je trvalým zaměstnancem nikoli poslancem. Konzultuje s předsedou sněmovny a doporučuje pravidla jednání dolní komory. Dále podepisuje směrnice, oficiální zprávy z jednání a schvaluje účetnictví. Předsedá managementu dolní komory, který sestává z vedoucích šesti oddělení dolní komory.
Dalším hodnostářem je Královský ceremoniář, jehož povinností je udržovat řád a bezpečnost v dolní komoře. Tento úředník nosí ceremoniální [[palcát]], symbol autority panovníka a Dolní sněmovny. V době jednání komory je palcát položen na stolu v Dolní sněmovně.
== Zákonodárná moc ==
Zákony mohou být navrhovány oběma komorami parlamentu. Svrchovanost Dolní sněmovny v legislativní proceduře je dána zákony, které určují, že některé typy zákonů mohou být předloženy k schválení panovníkem (''Royal Assent'') bez přijetí těchto zákonů ve Sněmovně lordů. Sněmovna lordů nemůže zpozdit přijetí daňových zákonů (zákony, které se podle mínění předsedajícího Dolní sněmovny výhradně týkají daní nebo veřejných financí) o více než měsíc. Dále Sněmovna lordů nemůže zpozdit přijetí ostatních zákonů o více než dvě parlamentní jednání nebo jeden rok. Tato omezení se týkají pouze zákonů, jejichž návrh vzešel z dolní komory.
Zákony prodlužující funkční období parlamentu nad pět let ale vyžaduje souhlas obou komor parlamentu a souhlas panovníka. Podle zvykového práva také Sněmovna lordů neodmítá přijetí zákonů založených na programovém prohlášení vlády. Dolní sněmovna je tak vlivnější částí parlamentu.
| |||