Verze z 4. 5. 2016, 09:36 editovat Horst (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 155 294 editací m Editace uživatele Zhuemthrsxhg (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 93.99.192.220 ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 30. 5. 2016, 12:59 editovat zrušit editaci Petra Fausová (diskuse \| příspěvky) 7 editací článek kompletně přepracován, ozdrojován (viz reference) značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Trest odnětí svobody''' je jedním z druhu [[Trest\|trestů]], který je ukládán soudem pachateli za spáchaný [[trestný čin]]. Český [[Trestní zákoník (Česko, 2009)\|trestní zákoník]] (zákon č. 40/2009 Sb.) rozlišuje čtyři typy trestů odnětí svobody: '''Trest odnětí svobody''' je běžně využívaný [[trest]] udělovaný [[soud]]em, při kterém je odsouzený přinucen strávit určenou dobu na určeném místě, obvykle ve státním [[Věznice\|vězení]], eventuálně [[domácí vězení\|domácím vězení]], kde je velmi omezen na osobní [[svoboda\|svobodě]]. * nepodmíněný trest odnětí svobody, * podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, * podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem, * výjimečný trest.<ref>§ 52, Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník</ref> Trest odnětí svobody dovolují uložit všechny předpisy trestního zákoníku (jeho zvláštní části). V primární důsledku omezuje tento druh trestu [[Osobní svoboda\|osobní svobodu]] jedince tím, že je uvězněn. Zároveň se dotýká i dalších jeho [[Občanská práva\|občanských práv]].<ref>NOVOTNÝ, František a Josef SOUČEK. Trestní právo hmotné. 3., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010. <nowiki>ISBN 978-80-7380-291-2</nowiki>, s. 268. [dále jen Novotný, Souček (2010)]</ref> Pro každý trestní čin je stanovena trestní sazba – o konečné výši trestu rozhoduje povaha trestního činu.<ref>§ 39, Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník</ref> Trest odnětí svobody může být jak časově přesně vymezen, tak může být doživotní. V takovém případě je v mnoha zemích nejvyšším trestem, který soud může udělit (pokud je v daném státě zrušen [[trest smrti]]). V [[Česko\|Česku]] může být udělen do maximální výše 20 let, ledaže je mimořádně zvýšen, je uložen pachateli trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny, nebo jestliže jde o tzv. [[výjimečný trest]].<ref>[http://portal.gov.cz/zakon/40/2009/55 § 55] zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník</ref> Alternativou k trestům odnětí svobody je ukládání [[Alternativní trest\|alternativních trestů]]. Alternativním trestem v případě trestu odnětí svobody je takový trest, který nevede k odnětí svobody – v určitém ohledu tedy i podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody a podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem.<ref>Novotný, Souček (2010), s. 268</ref> ~~Výkon trestu lze [[Podmíněné odsouzení\|podmíněně odložit]], stejně jako už z jeho výkonu [[Podmíněné propuštění\|podmíněně propustit]].~~ == Účel udílení trestů == Tresty spolu s [[Ochranné opatření\|ochrannými opatřeními]] patří mezi trestní sankce, které dopomáhají státu zachovat mezi lidmi žádaný společenský pořádek.<ref>Novotný, Souček (2010), s. 248</ref> Systémem trestních sankcí se zabývá [[trestní právo hmotné]]. Při ukládání trestní sankce vychází soud ze dvou základních principů: * ''nullum crimen sine lege'' (lat. ''žádný trestný čin bez zákona''), * ''nulla poena sine lege'' (lat. ''žádný trest bez zákona'').<ref>Novotný, Souček (2010), s. 15, 253</ref> Zároveň by trest měl být přiměřený k charakteru spáchaného trestnému činu, spravedlivý a odpovídající vymezení v zákonné normě.<ref>Novotný, Souček (2010), s. 253</ref> Ukládáním trestů se stát snaží: * chránit společnost před společensky škodlivým jednáním, * znemožnit odsouzenému pokračovat v páchání trestné činnosti, * pozitivně ovlivnit pachatele trestného činu a vést jej ke své nápravě, * působit na společnost jako formou prevence trestné činnosti.<ref>Novotný, Souček (2010), s. 255</ref> == Nástin vývoje trestu odnětí svobody na území ČR == První významnější záznamy o trestech s odnětím svobody (tedy o trestech vykonávaných ve věznicích) jsou známy už z [[Římská říše\|Římské říše]], kdy mělo vězení funkci dnešní vazby nebo místa výkonu [[Trest smrti\|trestu smrti]].<ref>ČERNÍKOVÁ, Vratislava a Vojtěch SEDLÁČEK. Základy penologie pro policisty. Praha: Policejní akademie České republiky, 2002. <nowiki>ISBN 80-7251-101-1</nowiki>., s. 17 [dále jen Černíková, Sedláček (2002)]</ref> V době vrcholného [[Středověk\|středověku]] se uvěznění stalo v českých zemích alternativním trestem k fyzickým a [[Hrdelní trest\|hrdelním trestům]] (představovalo lidštější formu trestu). V době ''[[Koldínův zákoník\|Koldínova zákoníku]]'' (z roku 1579) byl trest odnětí svobody už hojně využívaný a existovalo několik typů věznic – výběr věznice pro odsouzeného se zakládal nejen na míře provinění, ale i jeho společenském postavení.<ref>Černíková, Sedláček (2002), s. 17</ref> [[Osvícenství]] s sebou přineslo volání po lidštějším zacházení s vězni a po humanizaci trestání jako takového. Do popředí se dostala myšlenka výchovného působení na vězně a přiměřenosti trestu. Tyto úvahy ovlivnily i [[Josef II.\|Josefa II.]], který ve ''[[Všeobecný zákoník o zločinech a trestech\|Všeobecném zákoníku o zločinech a trestech]]'' zrušil [[právo útrpné]] a fyzické a hrdelní tresty. Trest uvěznění má sloužit k nápravě jedince.<ref>Černíková, Sedláček (2002), s. 18-19</ref> Do roku 1918, kdy vzniklo samostatné [[Československo]], se podoba českého vězeňství řídila podobou vězeňství v [[Rakousko-Uhersko\|Rakousko-Uhersku]], jehož byly Čechy, Morava a Slezsko nedílnou součástí. Po roce 1918 procházelo české vězeňství proměnou, kdy se ve věznicích kladl důraz na osobní rozvoj vězňů. [[Druhá světová válka]] tento rozkvět zastavila.<ref>SOCHŮREK, Jan. Úvod do penologie. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2007. <nowiki>ISBN 978-80-7372-287-6</nowiki>., s. 16 [dále jen Sochůrek (2007)]</ref> Po roce 1948 začal trest odnětí svobody sloužit i k eliminaci osob, kterých se politických režim v Československu potřeboval zbavit. Mnoho [[Politický vězeň\|politických vězňů]] bylo umístěno do [[Tábor nucených prací\|táborů nucených prací]], kde žili v nevyhovujících podmínkách a sloužili státu jako levná pracovní síla. Značná politizace vězeňství zbrzďovala jeho rozvoj až do roku 1989. Se vznikem samostatné [[Česko\|České republiky]] se začaly rozvíjet první plány na zdemokratizování a zmodernizování českého [[Věznice\|vězeňství]], které by stavělo na mezinárodních úmluvách v oblasti vězeňství.<ref>Sochůrek (2007), s. 17</ref> == Charakteristika trestů odnětí svobody v České republice == === Nepodmíněný trest odnětí svobody === Maximální výše nepodmíněného trestu odnětí svobody je v České republice 20 let, a to za předpokladu, že se nejedná o mimořádné navýšení trestu, pachatele trestného činu pro užitek organizované zločinecké skupiny anebo [[výjimečný trest]].<ref>§ 55, Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník</ref> U trestních činů, jejichž horní trestní hranice dosahuje výše max. 3 let, je možné uložit trest podmíněný (s přihlédnutím ke specifickým charakteristikám pachatele trestného činu).<ref>§ 81, Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník</ref> Výkon trestu se řídí zákonem o výkonu trestu odnětí svobody (zákon č. 169/1999 Sb.). Podle tohoto zákona probíhá výkon trestu ve věznici nebo ve zvláštním oddělení vazební věznice.<ref>§ 5, Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů</ref> Soud rozhoduje nejen o umístění pachatele trestného činu do konkrétního typu věznice, ale i o jeho případném přeřazení v průběhu výkonu trestu.<ref>Novotný, Souček (2010), s. 270</ref> Věznice se dělí podle stupně zabezpečení na věznice: * s dohledem, * s dozorem, * s ostrahou, * se zvýšenou ostrahou.<ref>§ 8, Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů</ref> Zároveň jsou odděleni: * muži od žen, * mladiství od dospělých, * osoby recidivující a osoby s prvním trestem odnětí svobody, * pachatelé úmyslných trestných činů a pachatelé trestných činů z nedbalosti, * osoby trvale pracovně nezařaditelné, * osoby s duševními poruchami nebo poruchami chování, * osoby s uloženým ochranným léčením nebo zabezpečovací detencí, * osoby velmi nebezpečné.<ref>§ 7, Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů</ref> V průběhu výkonu trestu dohlíží nad vězněm [[Vězeňská služba České republiky]].<ref>§ 3, Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů</ref> K vězni má být přistupováno tak, aby bylo zachováno jeho zdraví i jeho důstojnost osobnosti a aby se zamezilo negativnímu působení odnětí svobody na osobnost jedince.<ref>§ 2, Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů</ref> Obecná doporučení pro zacházení s vězni v průběhu výkonu trestu odnětí svobody jsou shrnuta v ''[[Evropská vězeňská pravidla\|Evropských vězeňských pravidlech]]''. Za základní pilíře práce ve věznicích je považováno: respektovat (lidská) práva vězňů, vytvořit ve věznici takové životní podmínky umožňující vězňům následné úspěšné začlenění do společnosti, spolupracovat s externími organizacemi, zajistit vězeňskému personálu kvalitní zázemí, realizovat státní správou pravidelné inspekce ve věznicích.<ref>{{Citace elektronické monografie\|příjmení=\|jméno=\|titul=Evropská vězeňská pravidla\|url=http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/PDF/Publikace/Evropsk%C3%A1%20v%C4%9Bze%C5%88sk%C3%A1%20pravidla.pdf\|vydavatel=\|místo=Praha\|datum vydání=2006\|datum přístupu=2016-05-29\|strany=5}}</ref> Osoby ve výkonu trestu mají zákonem daná práva a povinnosti.<ref>§ 15-28, Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů</ref> === Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody === K podmíněnému odsouzení k trestu odnětí svobody přistupuje soud tehdy, pokud horní hranice trestní sazby za spáchaný trestný čin nepřevyšuje 3 roky a soud je přesvědčen, že není třeba vykonání odnětí svobody pro to, aby pachatel trestného činu vedl řádný život. Při rozhodování se přihlíží k dosavadnímu životu pachatele, jeho osobě i k jeho životnímu a pracovnímu prostředí.<ref>§ 81, Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník</ref> Soud může pachateli stanovit finanční náhradu způsobené škody a také určitá omezení či povinnosti, jimiž pachatele směruje k vedení řádného života. Soud určí zkušební dobu, která se pohybuje v rozmezí 1 roku až 5 let.<ref>§ 82, Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník</ref> Pokud během zkušební doby vedl podmíněně odsouzený řádný život, uzná soud, že se osvědčil, čímž se na podmíněně odsouzeného hledí, jako by nebyl odsouzen.<ref>§ 83, Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník</ref> === Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem === Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem ukládá soud tehdy, pokud je třeba na pachatele ve zkušební době více dohlížet a věnovat mu více péče a podpory.<ref>§ 84, Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník</ref> Soud určí zkušební dobu, která se pohybuje v rozmezí 1 roku až 5 let.<ref>§ 85, Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník</ref> Pokud během zkušební doby vedl podmíněně odsouzený řádný život, uzná soud, že se osvědčil, čímž se na podmíněně odsouzeného hledí, jako by nebyl odsouzen.<ref>§ 86, Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník</ref> Dohled znamená pravidelné osobní setkávání mezi pachatelem a pracovníkem [[Probační a mediační služba\|Probační a mediační služby]]. Na těchto setkáváních se formuluje plán dohledu, který je následně realizován, také se dohlíží na plnění podmínek, které soud pachateli uložil.<ref>§ 49, Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník</ref> Pachatel má povinnost spolupracovat s probačním úředníkem – povinnosti vzájemné spolupráce vymezuje zákon.<ref>§ 50, Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník</ref> === Výjimečný trest === Za výjimečný trest se v České republice považuje trest odnětí svobody v rozmezí nad 20 let do 30 let a [[trest na doživotí]]. Soudem bývá ukládán za velmi závažný zločin, u kterého je možné výjimečný trest ze zákona uložit. Posuzuje se nejen závažnost trestného činu, ale i možnost nápravy pachatele. Trest na doživotí bývá ukládán za zvlášť zavrženíhodný trestný čin (zavrženíhodné provedení, pohnutka nebo zvlášť závažné následky) a z důvodu buď zajištění ochrany společnosti, nebo zde není šance k nápravě pachatele při trestu odnětí svobody nad 20 let do 30 let.<ref>§ 54, Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník</ref> Je to nejvyšší možný trest v České republice (trest smrti byl na českém území zrušen v roce 1990 zákonem č. 175/1990 Sb.<ref>{{Citace elektronické monografie\|příjmení=Liška\|jméno=Otakar\|titul=Vykonané tresty smrti Československo 1918-1989\|url=www.policie.cz/soubor/sesit-02-prvni-vydani-pdf.aspx\|vydavatel=\|místo=\|datum vydání=\|datum přístupu=2016-05-29\|strany=10}}</ref>). Výčet trestních činů, za něž je možné uložit výjimečný trest na doživotí, je obsažen v § 54 trestního zákoníku. == Reference == <references /> == ~~Související články~~Literatura == * {{Citace monografie * [[Internace]] \| příjmení = Černíková * [[Exil\|Vyhnanství]] \| jméno = Vratislava \| příjmení2 = Sedláček \| jméno2 = Vojtěch \| titul = Základy penologie pro policisty \| vydavatel = Policejní akademie České republiky \| místo = Praha \| rok = 2002 \| isbn = 80-7251-101-1 }} * {{Citace monografie \| příjmení = Novotný \| jméno = František \| příjmení2 = Souček \| jméno2 = Josef \| titul = Trestní právo hmotné \| vydání = 3., rozš. vyd. \| vydavatel = Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk \| místo = Plzeň \| rok = 2010 \| isbn = 978-80-7380-291-2 }} * {{Citace monografie \| příjmení = Sochůrek \| jméno = Jan \| titul = Úvod do penologie \| vydavatel = Technická univerzita v Liberci \| místo = Liberec \| rok = 2007 \| isbn = 978-80-7372-287-6 }} == Související články == ~~{{Pahýl}}~~ * [[Trest]] * [[Trestní právo]] * [[Trestní právo hmotné]] {{Portály\|Právo}} [[Kategorie:Tresty]] [[Kategorie:Trestní právo]]

Trest odnětí svobody: Porovnání verzí