V květnu 1855 však došlo ke sloučení správy a soudnictví. Zřízeny byly '''smíšené okresní úřady''' v místech původních soudních okresů - těch bylo v Čechách 208, na Moravě 76 a ve Slezsku 22. V čele těchto okresů stál okresní představený, který měl, vlastnil-li právnické vzdělání, i soudní moc, jinak v okrscích soudil jeden z jeho adjutantů. V ostatních ohledech se pravomoce okresních představených v podstatě kryly s těmi, které do té doby měli hejtmané. Přibyl jen tzv. konsens manželský, úřední schvalování sňatků. (Zrušeno 1860). V roce 1864 došlo v Čechách ke zřízení okresních samospráv. Do vedení okresů byla volena okresní zastupitelstva, která ze svých členů volila okresní výbory a okresního starostu.
=== ProsincováObnova ústavapolitických okresů ===
Dle[[Prosincová prosincovéústava]] ústavyroku 1867 definitivně stanovila, že soudnictví má být oddělené od správy.<ref>Základní zákon státní č. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1867&page=426 144/1867 ř. z.], roku''o moci soudcovské'', Art. 14.</ref> Na základě zákona z 19. května 1868<ref>Zákon nakonecč. došlo[alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1868&page=104 k44/1868 definitivnímuř. odděleníz.], správy''o zřízení politických úřadů správních''.</ref> a ministerské vyhlášky z 10. července 1868<ref>Nařízení ministra vnitra č. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?apm=0&aid=rgb&datum=18680004&seite=00000287 101/1868 ř. z.].</ref> začala od soudnictví31. Opětovněsrpna byla1868 zavedenaopět úřadovat okresní hejtmanství jako úřady spravující politické okresy. Okresů bylo vzhledem k růstu počtu obyvatelstva o něco více než v roce 1850 -: v Čechách 89, na Moravě 30, ve Slezsku 7. Některá významná (tzv. statutární) města navíc tvořila vlastní obvod: v Čechách Praha a Liberec, na Moravě Brno a Olomouc, ve Slezsku Opava a Frýdek. Okresnímu hejtmanovi kromě výše zmíněných pravomocí ještě příslušel dohled nad volbami do říšské rady.
