Irácko-íránská válka: Porovnání verzí

[[Soubor:Iranian killed soldier during Iran-Iraq war with Rouhollah Khomeini's photo on his uniform.jpg||thumb|Padlý íránský voják s Chomejního fotografií v uniformě]]

[[Soubor:Sardashtchemic.jpg|náhled|Následky iráckého chemického útoku na Sardaš v roce 1987]]

V první polovině roku [[1980]] docházelo stále častěji k oboustranným výpadům za hranice a v dubnu Iráčané vystěhovali do Íránu 40 000 [[Ší'itský islám|šíitů]] „íránského původu“. V červnu došlo k přerušení diplomatických vztahů. [[17. září]] Saddám oznámil, že hodlá vypovědět alžírskou smlouvu a o několik dní později se začalo opravdu bojovat. V průběhu prvních měsíců do dubna [[1981]] se zdálo, že jsou úspěšnější Iráčané. Do konce roku 1980 se zmocnili významného opěrného bodu města [[Chorramšahr]]. Navzdory iráckým úspěchům se [[Íránské vojenské letectvo|íránským leteckým silám]] podařilo poškodit těžební a průmyslová zařízení v oblasti [[Basra|Basry]] do té míry, že Irák nebyl schopen exportovat [[ropa|ropu]] ze svých jižních ropných polí. Koncem dubna 1981 začali Íránci skutečný protiúder. V následujících měsících byli Iráčané zatlačení zpět k státní hranici. Podporu Íránu vyjádřila jen [[Sýrie]] a [[Libye]] – v konfliktu se však neangažovali. Sýrie jen přijala uprchlíky a v dubnu [[1982]] uzavřela irácký ropovod vedoucí přes její území. [[Jordánsko]] se postavilo na stranu Iráku a [[Kuvajt]] nahradil Basru jako hlavní námořní přístav Iráku. Státy [[Perský záliv|Perského zálivu]] od vypuknutí války začaly Iráku poskytovat značně vysoké půjčky.