Věcné břemeno: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Formální úpravy, reformulace značka: editace z Vizuálního editoru |
Z externích odkazů vytvořeny reference. Drobné korekce. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 4:
Již z názvu služebnost vyplývá, že věc má sloužit i někomu jinému než jejímu [[Vlastnictví|vlastníku]]. Od reálného břemene se služebnost odlišuje pasivitou [[Vlastník|vlastníka]] [[Věc (právo)|věci]], který je na základě služebnosti povinen strpět nějaké [[jednání]] (např. chůze přes vlastní pozemek) nebo zdržet se [[jednání]] (např. nestavět na vlastním [[Pozemek|pozemku]] nad určitou výšku).
Služebnost může zatěžovat [[Nemovitá věc|věci nemovité]] i [[Movitá věc|věci movité]]. V [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanském zákoníku]]<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Občanský zákoník 89/2012 Sb.|url=http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p978|vydavatel=Zákony pro lidi|datum přístupu=2016-05-08}}</ref> je výčet služebností pouze [[Demonstrativní výčet|demonstratitvní]] a jejich úprava pouze doporučující ([[Dispozitivní právní norma|dispozitivní]]) - to znamená, že obsah služebnosti je možné sjednat odchylně, je nutné však dodržet pasivitu vlastníka (tj. ''strpět'', ''nekonat''). Služebná věc slouží věci panující, tzn. vlastník služebné věci je omezen ve prospěch vlastníka panující věci, zároveň však může služebná věc sloužit i určité [[Osoba|osobě]] (např. služebnost [[bydlení]]). Vlastník může vzájemně zatížit služebností i své různé [[Pozemek|pozemky]]. Možnost zřídit služebnost ke své [[Nemovitá věc|nemovitosti]] se označuje jako tzv. ''vlastníkova služebnost''. Takové řešení může být praktické pro ten případ, kdy se rozhodne jeden z pozemků převést na jinou osobu, neboť si tak ušetří možné obtíže při vyjednávání s budoucím vlastníkem.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Podrobnější úprava věcných břemen|url=http://obcanskyzakonik.justice.cz/index.php/vecna-prava/konkretni-zmeny/podrobnejsi-uprava-vecnych-bremen|vydavatel=Ministerstvo spravedlnosti ČR|datum přístupu=2016-05-25}}</ref>
Z hlediska právní ochrany se na služebnost pohlíží jako na [[Vlastnictví|vlastnické právo]], přičemž ale pozemkové ani osobní služebnosti nelze převádět, jsou vázány na konkrétní pozemek a osobu, ale změna vlastníka nemá vliv na vázanost služebností.
=== Druhy služebností ===
[[Občanský zákoník (Česko, 2012)|Občanský zákoník]]
| typ = zákon
| číslo = 89/2012 Sb.
| název = občanský zákoník
| paragraf = 1267 a následující
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p1267
}}</ref>
* [[Pozemek|Pozemkové]] služebnosti
** Služebnost [[Infrastruktura|inženýrské sítě]]
Řádek 22 ⟶ 28:
=== Nabytí, vznik a zánik služebnosti ===
Služebnost je možno [[Nabytí|nabýt]]:<ref>{{Citace
| typ = zákon
| číslo = 89/2012 Sb.
| název = občanský zákoník
| paragraf = 1260
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p1260
}}</ref>
* [[Smlouva|smlouvou]],
* [[Pořízení pro případ smrti|pořízením pro případ smrti]],
Řádek 28 ⟶ 40:
* ze [[Zákon|zákona]] nebo
* [[Rozhodnutí|rozhodnutím]] [[Orgán veřejné moci|orgánu veřejné moci]] ([[soud]], [[Správní úřad|správní orgán]]).
Služebnost vzniká buď zápisem do [[Veřejný seznam|veřejného seznamu]], pokud se zřizuje k věci v něm zapsané (typicky např. [[Katastr nemovitostí České republiky|katastr nemovitostí]]), nebo [[Účinnost (právo)|účinností smlouvy]] u služebností zřízených jinak.<ref>{{Citace
| typ = zákon
| číslo = 89/2012 Sb.
| název = občanský zákoník
| paragraf = 1262
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p1262
| datum přístupu =
}}</ref>
Služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě
| typ = zákon
| číslo = 89/2012 Sb.
| název = občanský zákoník
| paragraf = 1299
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p1299
}}</ref>; vymazáním z veřejného seznamu na základě dohody o jejím zrušení <ref>{{Citace právního předpisu
| typ = zákon
| číslo = 89/2012 Sb.
| název = občanský zákoník
| paragraf = 1300, odst. 1
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p1300
| datum přístupu =
}}</ref>; jestliže uplynula doba, na kterou byla zřízena; osobní služebnost rovněž zaniká smrtí oprávněné osoby. Služebnost však nezaniká spojením vlastnictví povinné a oprávněné věci v jedné osobě. <ref>{{Citace právního předpisu
| typ = zákon
| číslo = 89/2012 Sb.
| název = občanský zákoník
| paragraf = 1301
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p1301
}}</ref>
=== Vydržení a promlčení ===
V případě vzniku služebnosti [[Vydržení|vydržením]] platí [[Analogie|analogicky]] právní úprava o [[vydržení]], tedy v případě movitých věcí je nutné právo držet po dobu 3 let a v případě nemovitých věcí po dobu 10 let užívání. Práva odpovídající věcným břemenům také podléhají promlčení. <ref>{{Citace
| typ = zákon | číslo = 89/2012 | název = občanský zákoník | paragraf = 631 | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89# | datum přístupu = }}</ref> To, co je uvedeno v [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanském zákoníku]] o [[Držba|držbě]] [[Vlastnictví|vlastnického práva]], platí obdobně i o držbě jiného [[Věcná práva|věcného práva]]. Zvláštní právní úprava ohledně držby jiných věcných práv v občanském zákoníku zakotvena není.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kabelková|jméno=Eva|příjmení2=|jméno2=|titul=Věcná břemena v novém občanském zákoníku|vydání=1. vydání|vydavatel=Nakladatelství C. H. Beck|místo=Praha|rok=2013|počet stran=368|strany=65|isbn=978-80-7400-461-2}}</ref><blockquote>''Např. není neobvyklé, že lidé v obci od nepaměti volně chodí po cestě přes soukromý pozemek, že si zkracují cestu přes soukromou lávku nebo že si do studánky na soukromém pozemku chodí pro vodu a vlastník pozemku tomu nebrání. Dochází-li k tomu v [[Dobrá víra|dobré víře]], že [[Cesta (druh pozemní komunikace)|cesta]] nebo přístup k [[Voda|vodě]] jsou veřejné, dány [[Veřejnost|veřejnosti]] volně k dispozici, může po deseti letech dojít k vydržení práva cesty, přechodu nebo přístupu k vodě. Vydržitelem [[Veřejný statek|veřejného statku]] se stane [[obec]], na jejímž [[Katastrální území|území]] se služebný [[pozemek]] nachází.''<ref>{{Citace monografie|příjmení=Eliáš|jméno=Karel a kol.|příjmení2=|jméno2=|titul=Občanské právo pro každého. Pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku|vydání=|vydavatel=Wolter Kluwer ČR|místo=Praha|rok=2013|počet stran=316|strany=216|isbn=978-80-7478-494-1}}</ref></blockquote>
Řádek 40 ⟶ 85:
Reálná břemena se vyznačují tím, že zavazují [[Vlastnictví|vlastníka]] služebné věci k tomu, aby ve prospěch jiné osoby něco ''aktivně konal,'' poskytoval jí nějaký užitek (např. poskytovat část úrody, která se urodila na jeho [[Pozemek|pozemku]]). Dočasný [[Vlastnictví|vlastník]] [[Věc (právo)|věci]] je jako [[dlužník]] [[Závazek|zavázán]] vůči oprávněné osobě něco jí dát nebo něco konat. Reálným břemenem může být zatížena pouze věc evidovaná ve [[Veřejný seznam|veřejném seznamu]].
Pro reálná břemena je typické, že je lze zřídit buď na určitý časový úsek, nebo s možností vlastníka zatížené věci se z břemene vykoupit
| typ = zákon | číslo = 89/2012 Sb. | název = občanský zákoník | paragraf = 1304 | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p1304 | }}</ref>. Nebude-li [[povinnost]] z reálného břemene splněna, má oprávněný namísto toho nárok na peněžitou náhradu, pro niž může vést výkon rozhodnutí (resp. [[Exekuce|exekuci]]) na [[Nemovitá věc|nemovitou věc]], která je reálným břemenem zatížena. == Věcná břemena s veřejnoprávním prvkem ==
Jde o případy, kdy se [[Nemovitá věc|nemovitost]] vlastníka stýká se zařízením tvořícím součást sítě veřejné [[Infrastruktura|infrastruktury]]. Tato břemena relativně trvale ovlivňují práva a povinnosti jak vlastníka nemovitosti, tak provozovatele sítě veřejné [[Infrastruktura|infrastruktury]]. Od obecné úpravy věcných břemen se věcná břemena zřizovaná ve prospěch provozovatele sítě veřejné [[Infrastruktura|infrastruktury]] liší zejména v existenci [[Veřejný zájem|veřejného zájmu]], který přesahuje osobní zájmy oprávněného a povinného, případně také k tomu přistupuje zákonná [[povinnost]] [[Provozovatel|provozovatele]] veřejné infrastruktury tato věcná břemena uzavírat.
Věcná břemena zřizovaná ze zákona jsou svou povahou obdobná služebnostem podle [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanského zákoníku]] a úprava v jiných [[Právní předpis|právních předpisech]] (např. [[energetický zákon]]) je úpravou speciální. S ohledem na přechodné ustanovení
| typ = zákon | číslo = 89/2012 Sb. | název = občanský zákoník | paragraf = 3029 | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p3029 | datum přístupu = }}</ref> Předpokládá se, že ke změně zbytku terminologie dojde postupně při přijímání [[Novela (právo)|novel]] jednotlivých právních předpisů, nebo při přijímání právních předpisů nových. == Historický vývoj právní úpravy na území České republiky ==
První [[Právo|právní úprava]] služebností na území dnešní [[Česká republika|České republiky]] byla zahrnuta již v [[Všeobecný zákoník občanský|Obecném zákoníku občanském]] z roku [[1811]], která byla součástí [[Právní řád|právního řádu]] [[Československo|Československa]] až do přijetí tzv. [[Občanský zákoník (Československo, 1950)|středního občanského zákoníku]] č. 141/[[1950]] Sb. V rámci této právní úpravy byl vznik služebnosti založen na [[Smlouva|smlouvě]], [[Poslední vůle|poslední vůli]], právním výroku vydaném při rozdělení společných [[Pozemek|pozemků]] nebo na vydržení. Od zákonného práva služebnosti byly odlišovány tzv. zákonné služebnosti, jako negativní povinnosti vlastníka, kterým neodpovídalo subjektivní právo jiné určité osoby. Tyto služebnosti byly zřizovány v rámci jiných právních předpisů. Tato právní úprava řešila reálná břemena pouze všeobecným ustanovením o výplatě důchodů. Služebnosti, vzniklé během účinností této právní úpravy, se postupnou novelizací [[Občanské právo|občanskoprávních]] [[Právní předpis|předpisů]] změnily na věcná břemena a pokud nedošlo k [[Právní skutečnost|právní skutečnosti]], se kterou právní předpisy spojují zánik věcného břemene, trvají věcná břemena, založená jako pozemkové služebnosti podle obecného zákoníku občanského z roku [[1811]], dodnes.
[[Občanský zákoník (Československo, 1950)|Občanský zákoník]] č. 141/1950 Sb., účinný od 1. 1. [[1951]] (nazývaný též ''Střední občanský zákoník''), zrušil zavedené instituty služebností domovních, polních a osobních a na jejich základě zavedl institut ''věcných břemen''. Věcná břemena podle této právní úpravy omezují vlastníka věci ve prospěch někoho jiného, a to tak, že vlastník je povinen buď něco trpět, nebo se něčeho zdržet, anebo něco činit. Práva odpovídající věcným břemenům jsou buď spojena s vlastnictvím k určité nemovitosti, anebo svědčí určité osobě.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Občanský zákoník 141/1950 Sb.|url=http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1950-141/zneni-0|vydavatel=Zákony pro lidi|datum přístupu=2016-05-08}}</ref> Věcná břemena nebyla konkretizována, jejich existence byla ponechána na smluvní volnosti. V rámci této legislativní úpravy byla podstatná prospěšnost věcných břemen pro oprávněného.<ref>{{Citace monografie|příjmení=BRADÁČ|jméno=Albert a kol.|příjmení2=|jméno2=|titul=Věcná břemena od A do Z|vydání=4.|vydavatel=Linde|místo=|rok=2009|počet stran=364|strany=|isbn=978-80-7201-761-4}}</ref>
[[Občanský zákoník (Československo, 1964)|Občanský zákoník]] č. 40/1964 Sb., pokud jde o věcná břemena, přinesl zcela zásadní zvrat, protože uznával pouze jediný možný způsob vzniku věcných břemen - ze [[Zákon|zákona]]. Věcná břemena tak zřizoval např. zákon č. 51/1964 Sb., [[Zákon o dráhách|o drahách]] nebo zákon č. 110/1964 Sb., o [[Telekomunikace|telekomunikacích]]. Ostatní způsoby nebyly umožněny, např. ani zřízení [[Závěť|závětí]]. Je zde důležité zmínit zejména jeden ze způsobů zániku věcného břemene - nabytím majetku do celospolečenského vlastnictví. Tato právní úprava měla v budoucnu za [[následek]] např. to, že [[vlastnické právo]] k věci nabyl [[stát]] a to třeba způsobem, na který se posléze vztahovaly [[Restituce|restituční předpisy]], a tak po [[Sametová revoluce|listopadové revoluci]] docházelo k vydání věci ([[Restituce|restituci]]), přičemž však věcné břemeno již neexistovalo (zaniklo nabytím majetku do celospolečenského vlastnictví). Tato právní úprava se také ukázala co do možností vzniku věcných břemen jako naprosto nedostačující, zejména citelně chyběla možnost zřízení věcného břemene [[Dohoda|dohodou]]. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1982-131/zneni-0 Novelizace občanského zákoníku] č. 131/[[1982]] Sb. tedy zaváděla pět možností vzniku věcného břemene: písemnou smlouvou, závětí, rozhodnutím oprávněného orgánu, výkonem práva a ze zákona. Po roce [[1989]] došlo k
| | | název = zákon, kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník
| paragraf =
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-509/zneni-0
| datum přístupu =
}}</ref> v oblasti věcných břemen a možnosti vzniku věcného břemene byly rozšířeny o další dvě: dohodu dědiců a vydržení.
== Reference ==
| |||