Friedrich Max Müller: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ patřičný ibox, portály.
m typo
Řádek 1:
{{Infobox - spisovatel}}
'''Friedrich Max Müller''' ([[6. prosinec|6. prosince]] [[1823]] - [[28. říjen|28. října]] [[1900]]), spíše znám jako '''Max Müller''', byl [[Německo|německý]] [[filolog]], [[lingvistika|lingvista]] a [[Orientalistika|orientalista]], jeden ze zakladatelů [[indologie]]. Zásadním způsobem se zasadil o vytvoření [[religionistika|religionistiky]]. Byl vydavatelem padesáti svazkového díla ''Sacred Books of the East'' a rozsáhlé práce ''Sacred Books of the Buddhist''.
 
== Život a dílo ==
Müller se narodil v [[Německo|německém]] městě [[Dessau]]. Jeho otec, [[Wilhelm Müller (básník)|Wilhelm Müller]], učil na gymnáziu a je znám coby [[Romantismus|romantický]] básník. Jeho matkou byla Adelheide Müllerová.
 
Roku [[1840]] nastoupil na [[Lipská univerzita|Lipskou univerzitu]], kde začal studovat klasické jazyky, zejména pak [[sanskrt]]. Již roku [[1843]] promoval a nastoupil na univerzity v [[Berlín]]ě a [[Paříž]]i, kde začal se studiemi [[antropologie]] a [[psychologie]]. V roce [[1844]] publikoval svou první práci, překlad Hitópedáši, [[Indie|indických]] pohádek. Roku [[1847]] se vydal do [[Londýn]]a, kde začal pracovat na překladu ''Rgvédu Smahitá''. O rok později začal působit na univerzitě v [[Oxfordská univerzita|Oxfordu]], kde působil po zbytek svého života; od roku [[1854]] jako profesor. Zasloužil se o tamější založení nových oborů - [[srovnávací religionistika|srovnávací religionistiky]], [[srovnávací mytologie]] a [[srovnávací filologie]].
 
V roce [[1867]] vydal první díl práce ''Chips from a German Workshop''. Tato kniha je považována za stěžejní moment v historii srovnávací religionistiky. Datum jejího vydání se často uvádí jako vznik religionistiky jakožto nového vědního oboru. V roce [[1870]] uspořádal sérii čtyř přednášek, ve kterých se snažil vytvořit koncepci, jak by měla nově se formulující věda, tedy religionistika, vypadat. Přednášky měly obrovský ohlas a vzhledem k tomu, že ne vždy se posluchači vešli do sálu, musel některé přednášky opakovat. Celá série pak byla vydaná knižně v roce [[1873]] pod názvem ''Introduction to the Science of Religion'' (''Úvod do religionistiky''). Kniha je vůbec prvním úvodem do religionistiky vůbec.
Řádek 12:
 
== Seznam teorií vzniku lidské řeči ==
V roce 1861 publikoval Max Müller seznam teorií vzniku lidské řeči:<ref>Müller, F. M. 1996 [1861]. The theoretical stage, and the origin of language. Lecture 9 from Lectures on the Science of Language. Reprinted in R. Harris (ed.), ''The Origin of Language.'' Bristol: Thoemmes Press, ss. 7-417–41.</ref>
*[[File:Portrait of Friedrich Max Müller.jpg|thumb|378x378px|Portrét Friedricha Maxe Müllera]]''haf haf'' – teorie podle níž se řeč vyvinula z citoslovcí, které imitují zvuky přírody. Za jejího autora označil německého filosofa [[Johann Gottfried Herder|Johanna Gottfrieda Herdera]] a na tento koncept již dříve také sázel [[Gottfried Wilhelm Leibniz]],<ref name="ouředník 2013" />
* ''fuj fuj'' – teorie podle níž, jak uváděl také [[Étienne Bonnot de Condillac|Condillac]], je napodobování faktem jazyka a předcházet mu musela [[emoce|emotivní]] fáze; první slova vznikala ve formě citoslovcí a výkřiků emotivního [[afekt]]u, kde jako spouštěč fungovaly prožitky bolesti, libosti, překvapení atd.,<ref name="ouředník 2013" />
Řádek 29:
| strany = 168}}</ref>
 
Většina odborné veřejnosti považuje tyto teorie za naivní a nevýznamné.<ref>Firth, J. R. 1964. ''The Tongues of Men and Speech.'' London: Oxford University Press, ss. 25-625–6.</ref><ref>Stam, J. H. 1976. ''Inquiries into the origins of language.'' New York: Harper and Row, s. 243-44243–44.</ref> Problematický je jejich přílišný [[Mechanismus (filosofie)|mechanistický]] charakter.
 
== Bibliografie ==