Brestlitevský mír: Porovnání verzí

[[Soubor:Map Treaty of Brest-Litovsk-cs.svg|náhled|Hranice mezi bolševickým Ruskem a Ústředními mocnostmi po podepsání příměří]]

 

Po [[Říjnová revoluce|revoluci]] [[Rusko]] odmítlo účast ve válce, ale zároveň i [[Trojdohoda|Dohodou]] navrhovanou mírovou smlouvu. Ruská fronta se rozpadla, čehož využily [[Německo]] s [[Rakousko-Uhersko|Rakouskem-Uherskem]] k rozsáhlému útoku. Jeho výsledkem bylo dobytí zpět území, z nichž byly v předchozích letech vytlačeny carskou armádou, tj. území dnešního [[Polsko|Polska]], a získání oblasti, na kterých je dnes [[Ukrajina]] a [[Baltské státy|Pobaltí]], jakož i bývalou [[Kars]]kou oblast v [[Zakavkazsko|Zakavkazsku]]. [[Sovětský svaz|Sovětská]] vláda tak byla [[3. března]] [[1918]] v [[Brest (Bělorusko)|Brestu Litevském]] v dnešním [[Bělorusko|Bělorusku]] nucena podepsat smlouvu o daleko nevýhodnějším příměří, než jaké jí bylo původně navrhováno. V ní Rusko uznalo právo ústředních mocností na nově získaná území. Německé armády byly přesunuty na [[Západní fronta (první světová válka)|západní frontu]], kde se schylovalo k rozhodujícím bojům první světové války.<ref name="pacner37">{{Citace monografie

== Externí odkazy ==

* {{Commonscat}}

* {{Citace periodika

| příjmení = Hořčička