Cephalocereus senilis: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odstranění parametru barva z taxoboxu dle ŽOPP z 21.11.2015, konsensus na změně dostupný na Diskuse_k_šabloně:Taxobox#Odstranit_parametr_barva; kosmetické úpravy |
m →Pěstování: typo |
||
Řádek 38:
Pro svůj vzhled se stal brzy velmi populární a květinářství již před sto lety semenáčky nabízely ve velkém počtu jako chlupatý kaktus nebo stařeček. Nelze jej množit vegetativně a zralé plody zůstávají uzavřeny na vrcholu rostlin, takže pro sběr semen docházelo ke kácení starých exemplářů. Nakonec byl sběr semen v Mexiku zakázán. Pokusy o zakořenění odřezaných vrcholových částí plodících stonků byly neúspěšné. Proto byly v druhé polovině 20. století více nabízeny další druhy vlnatých kaktusů rodů ''[[Oreocereus]]'' a ''[[Espostoa]]''. Nově byly na Kanárských ostrovech vypěstovány dospělé exempláře trvale plodící a z jejich semen pochází semenáčky v současnosti dodávané do evropských obchodů.
''Cephalocereus senilis'' patří mezi kaktusy více náročné na kulturní kázeň. Je citlivý na nevhodnou zálivku, delší přemokření vede úhynu kořenů. V růstovém období je vhodná nárazově vydatná zálivka, mezi jednotlivými zálivkami musí substrát zcela vyschnout. Umístění má být co nejteplejší, chráněné, osluněné, volná kultura pod širým nebem a letnění není vhodné. V klidovém období od půlky října do konce března je nutné zcela suché přezimování. Pokles teploty pod 10 °C vede ke vzniku černých hnilobných skvrn a většinou k úhynu rostliny.
Pro zájemce z řad nekaktusářů o chlupatý kaktus jsou vhodnější více odolné druhy z rodů ''Oreocereus'' a ''Espostoa''. Přesto lze při dodržení uvedených zásad ''Cephalocereus senilis'' úspěšně pěstovat i v bytě na okně s přímým sluncem.
| |||