Věcné břemeno: Porovnání verzí

'''Věcná břemena''' patří mezi [[věcná práva k cizí věci]] a slouží k tomu, aby oprávněný mohl využít určitou část užitné hodnoty cizí věci, a pro [[Vlastník|vlastníka]] [[Věc (právo)|věci]] to znamená, že je naopak '''povinen''' něco '''dát''', '''konat''', '''trpět''', nebo se '''něčeho zdržet'''. Podle obsahu [[Povinnost|povinnosti]] rozlišuje [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|Nový občanský zákoník]] věcná břemena na '''služebnosti''' a '''reálná břemena'''. [[Občanský zákoník (Československo, 1964)|Dřívější právní úprava]] totiž pro tyto účely stanovovala souhrnný pojem '''''věcné břemeno''''', které bylo definováno jen jako jakýsi [[Abstrakce|abstraktní pojem]] a v rámci stávající legislativy je z důvodů kontinuity s předchozí právní úpravou ponecháno v užívání.

Již z názvu služebnost vyplývá, že věc má sloužit i někomu jinému než jejímu [[Vlastnictví|vlastníku]]. Od reálného břemene se služebnost odlišuje pasivitou [[Vlastník|vlastníka]] [[Věc (právo)|věci]], který je na základě služebnosti povinen strpět nějaké [[jednání]] (např. ''chůze přes vlastní pozemek'') nebo zdržet se [[jednání]] (např. ''nestavět na vlastním [[Pozemek|pozemku]] nad určitou výšku'').

Služebnost může zatěžovat [[Nemovitá věc|věci nemovité]] i [[Movitá věc|věci movité]]. V [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanském zákoníku]] je výčet služebností pouze [[Demonstrativní výčet|demonstratitvní]] a jejich úprava pouze doporučující ([[Dispozitivní právní norma|dispozitivní]] <ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Občanský zákoník 89/2012 Sb.|url=http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p978|vydavatel=Zákony pro lidi|datum přístupu=2016-05-08}}</ref> je výčet služebností pouze [[Demonstrativní výčet|demonstratitvní]] a jejich úprava pouze doporučující ([[Dispozitivní právní norma|dispozitivní]]) - to znamená, že obsah služebnosti je možné sjednat odchylně, je nutné však dodržet '''pasivitu vlastníka''' (tj. ''strpět'', ''nekonat''). Služebná věc slouží věci panující, tzn. vlastník služebné věci je omezen ve prospěch vlastníka panující věci, zároveň však může služebná věc sloužit i určité [[Osoba|osobě]] (např. služebnost [[bydlení]]). Vlastník může vzájemně zatížit služebností i své různé [[Pozemek|pozemky]]. Možnost zřídit služebnost ke své [[Nemovitá věc|nemovitosti]] se označuje jako tzv. '''vlastníkova služebnost'''. Takové řešení může být praktické pro ten případ, kdy se rozhodne jeden z pozemků převést na jinou osobu, neboť si tak ušetří možné obtíže při vyjednávání s budoucím vlastníkem<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|titul=Nový občanský zákoník|url=http://obcanskyzakonik.justice.cz/index.php/vecna-prava/konkretni-zmeny/podrobnejsi-uprava-vecnych-bremen|vydavatel=Ministerstvo spravedlnosti ČR|datum přístupu=2016-05-08}}</ref>.

[[Občanský zákoník (Česko, 2012)|Nový občanskýObčanský zákoník]] ([http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p1267 §1267] a následující) <u>vymezuje pouze některé druhy</u> služebností. Pokud však v praxi vznikne potřeba zřídit služebnost, na kterou zákon nepamatuje, stranám v tom nic nebrání. Úprava se věnuje zvláštnostem každé z nich, které považuje za užitečné v zákoně vymezit pro ten případ, že se strany nerozhodnou pro odlišná – jim více vyhovující – pravidla<ref name=":0" />. Mezi významné služebnosti patří např:

* [[Smlouva|smlouvou]];,

* [[Pořízení pro případ smrti|pořízením pro případ smrti]];,

* [[Vydržení|vydržením]] po dobu potřebnou k [[vydržení]] [[Vlastnictví|vlastnického práva]] k věci, která má být služebností zatížena;,

* ze [[Zákon|zákona]]; nebo

* [[Rozhodnutí|rozhodnutím]] [[Orgán veřejné moci|orgánu veřejné moci]] ([[soud]], [[Správní úřad|správní orgán]]).

Služebnost vzniká buď zápisem do [[Veřejný seznam|veřejného seznamu]], pokud se zřizuje k věci v něm zapsané (typicky např. [[Katastr nemovitostí České republiky|katastr nemovitostí]]), nebo [[Účinnost (právo)|účinností smlouvy]] u služebností zřízených jinak. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p1262 §1262]

V případě vzniku služebnosti [[Vydržení|vydržením]] platí [[Analogie|analogicky]] [[Právo|právní úprava]] o [[vydržení]], tedy v případě movitých věcí je nutné právo držet po dobu 3 let a v případě nemovitých věcí po dobu 10 let užívání. Práva odpovídající věcným břemenům také podléhají promlčení ([http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p631 §631] až [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p633 §633]). Práva k pozemkům se promlčují po 10 letech.

To, co je uvedeno v [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanském zákoníku]] o [[Držba|držbě]] [[Vlastnictví|vlastnického práva]], platí obdobně i o držbě jiného [[Věcná práva|věcného práva]]. Zvláštní právní úprava ohledně držby jiných věcných práv v občanském zákoníku zakotvena není.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kabelková|jméno=Eva|příjmení2=|jméno2=|titul=Věcná břemena v novém občanském zákoníku|vydání=1. vydání|vydavatel=Nakladatelství C. H. Beck|místo=Praha|rok=2013|počet stran=368|strany=65|isbn=978-80-7400-461-2}}</ref><blockquote>''Např. není neobvyklé, že lidílidé v obci od nepaměti volně chodí po cestě přes soukromý pozemek, že si zkracují cestu přes soukromou lávku nebo že si do studánky na soukromém pozemku chodí pro vodu a vlastník pozemku tomu nebrání. Dochází-li k tomu v [[Dobrá víra|dobré víře]], že [[Cesta (druh pozemní komunikace)|cesta]] nebo přístup k [[Voda|vodě]] jsou veřejné, dány [[Veřejnost|veřejnosti]] volně k dispozici, může po deseti letech dojít k vydržení práva cesty, přechodu nebo přístupu k vodě. Vydržitelem [[Veřejný statek|veřejného statku]] se stane [[obec]], na jejímž [[Katastrální území|území]] se služebný [[pozemek]] nachází.''<ref>{{Citace monografie|příjmení=Eliáš|jméno=Karel a kol.|příjmení2=|jméno2=|titul=Občanské právo pro každého. Pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku|vydání=|vydavatel=Wolter Kluwer ČR|místo=Praha|rok=2013|počet stran=316|strany=216|isbn=978-80-7478-494-1}}</ref></blockquote>

'''Reálná břemena''' se vyznačují tím, že zavazují [[Vlastnictví|vlastníka]] služebné věci k tomu, aby ve prospěch jiné osoby něco '''aktivně konal,''', poskytoval jí nějaký užitek (např. poskytovat část úrody, která se urodila na jeho [[Pozemek|pozemku]]). Dočasný [[Vlastnictví|vlastník]] [[Věc (právo)|věci]] je jako [[dlužník]] [[Závazek|zavázán]] vůči oprávněné osobě něco jí dát nebo něco konat. Reálným břemenem může být zatížena pouze věc evidovaná ve [[Veřejný seznam|veřejném seznamu]].

Pro reálná břemena je typické, že je lze zřídit buď na určitý časový úsek, nebo s možností vlastníka zatížené věci se z břemene vykoupit ([http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p1304 §1304]). Nebude-li [[povinnost]] z reálného břemene splněna, má oprávněný namísto toho nárok na peněžitou náhradu, pro niž může vést výkon rozhodnutí (resp. [[Exekuce|exekuci]]) na [[Nemovitá věc|nemovitou věc]], která je reálným břemenem zatížena.<ref name=":0" />

Jde o případy, kdy se [[Nemovitá věc|nemovitost]] vlastníka stýká se zařízením tvořícím součást sítě veřejné [[Infrastruktura|infrastruktury]]. Tato břemena relativně trvale ovlivňují práva a povinnosti jak vlastníka nemovitosti, tak [[Provozovatel|provozovatele]] sítě veřejné [[Infrastruktura|infrastruktury]]. Od obecné úpravy věcných břemen se věcná břemena zřizovaná ve prospěch provozovatele sítě veřejné [[Infrastruktura|infrastruktury]] liší zejména v existenci [[Veřejný zájem|veřejného zájmu]], který přesahuje osobní zájmy oprávněného a povinného, případně také k tomu přistupuje zákonná [[povinnost]] [[Provozovatel|provozovatele]] veřejné infrastruktury tato věcná břemena uzavírat.

Věcná břemena zřizovaná ze zákona jsou svou povahou obdobná služebnostem podle [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanského zákoníku]] a úprava v jiných [[Právní předpis|právních předpisech]] (např. [[energetický zákon]]) je úpravou speciální. S ohledem na [[přechodné ustanovení]] [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#p3029 §3029] tak není v zásadě třeba v právním řádu promítat změnu terminologie. Předpokládá se, že ke změně zbytku terminologie dojde postupně při přijímání [[Novela (právo)|novel]] jednotlivých právních předpisů, nebo při přijímání právních předpisů nových.

[[Občanský zákoník (Československo, 1950)|Občanský zákoník]] č. 141/[[1950]] Sb., účinný od 1. 1. [[1951]] (nazývaný též ''Střední občanský zákoník''), zrušil zavedené instituty služebností domovních, polních a osobních a na jejich základě zavedl institut ''věcných břemen''. Věcná břemena podle této právní úpravy omezují vlastníka věci ve prospěch někoho jiného, a to tak, že vlastník je povinen buď něco trpět, nebo se něčeho zdržet, anebo něco činit. Práva odpovídající věcným břemenům jsou buď spojena s vlastnictvím k určité nemovitosti, anebo svědčí určité osobě.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Občanský zákoník 141/1950 Sb.|url=http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1950-141/zneni-0|vydavatel=Zákony pro lidi|datum přístupu=2016-05-08}}</ref> Věcná břemena nebyla konkretizována, jejich existence byla ponechána na smluvní volnosti. V rámci této legislativní úpravy byla podstatná prospěšnost věcných břemen pro oprávněného.

[[Občanský zákoník (Československo, 1964)|Občanský zákoník,]] č. 40/[[1964]] Sb., pokud jde o věcná břemena, přinesl zcela zásadní zvrat, protože uznával pouze jediný možný způsob vzniku věcných břemen - ze [[Zákon|zákona]]. Věcná břemena tak zřizoval např. zákon č. 51/1964 Sb., [[Zákon o dráhách|o drahách]] nebo zákon č. 110/1964 Sb., o [[Telekomunikace|telekomunikacích]]. Ostatní způsoby nebyly umožněny, např. ani zřízení [[Závěť|závětí]]. Je zde důležité zmínit zejména jeden ze způsobů zániku věcného břemene - nabytím majetku do celospolečenského vlastnictví. Tato právní úprava měla v budoucnu za [[následek]] např. to, že [[vlastnické právo]] k věci nabyl [[stát]] a to třeba způsobem, na který se posléze vztahovaly [[Restituce|restituční předpisy]], a tak po [[Sametová revoluce|listopadové revoluci]] docházelo k vydání věci ([[Restituce|restituci]]), přičemž však věcné břemeno již neexistovalo (zaniklo nabytím majetku do celospolečenského vlastnictví). Tato právní úprava se také ukázala co do možností vzniku věcných břemen jako naprosto nedostačující, zejména citelně chyběla možnost zřízení věcného břemene [[Dohoda|dohodou]]. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1982-131/zneni-0 Novelizace občanského zákoníku] č. 131/[[1982]] Sb. tedy zaváděla pět možností vzniku věcného břemene: písemnou smlouvou;, závětí;, rozhodnutím oprávněného orgánu;, výkonem práva; a ze zákona. Po roce [[1989]] došlo k [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-509/zneni-0 další novelizaci občanského zákoníku] v oblasti věcných břemen a možnosti vzniku věcného břemene byly rozšířeny o další dvě: dohodu dědiců a vydržení.