Wikipedie

Vrchní soud v Praze: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
doplnění podle reference
m překlep
Řádek 58:
}}</ref>
 
Během [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátního]] období byl spolu s&nbsp;pankráckou věznicí symbolem německé okupace, kromě českého krajského trestního soudu zde sídlily i&nbsp;soudy německé (okresní Amtsgericht a&nbsp;krajský Landesgericht) a&nbsp;také [[gestapo]]. Ve věznici bylo v&nbsp;letech 1943–1945 popraveno celkem 1075 osob. Po válce zdazde naopak působila část mimořádného lidového soudu a&nbsp;[[Národní soud]], trest smrti vyslechl např. [[Karl Hermann Frank]] nebo [[Josef Pfitzner]], v rámci retribucí byli odsouzeni také někteří členové protektorátní vlády a&nbsp;další kolaborující osoby. Po [[Únor 1948|Únoru 1948]] se historie mimořádných soudů opakovala, sídlil zde [[Státní soud]], který ve vykonstruovaných politických procesech odsoudil k&nbsp;trestu smrti např. [[Milada Horáková|Miladu Horákovou]] nebo [[Rudolf Slánský|Rudolfa Slánského]].<ref name="Kýr, Kafková" />
 
Poté budova sloužila [[Nejvyšší soud Československa|Nejvyššímu soudu]] a&nbsp;generální prokuratuře, po federalizaci státu také republikovému nejvyššímu soudu, který zde zůstal i&nbsp;po rozdělení Československa a&nbsp;transformoval se na Vrchní soud v Praze. Nejvyšší soud se přesunul do [[Brno|Brna]]. V&nbsp;letech 1993–1997 prošel justiční palác zásadní rekonstrukcí, respektující původní [[První republika|prvorepublikový]] charakter budovy a&nbsp;jejího interiéru, a&nbsp;přestěhovalo se sem Vrchní státní zastupitelství v Praze.<ref name="Kýr, Kafková" /> Stavba je od roku 1992 [[stavební památka|nemovitou kulturní památkou]].<ref name="MonumNet" />
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Vrchní_soud_v_Praze“