Kolejnice: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava údajů
Jan kozak (diskuse | příspěvky)
m ocelové + nákolky
Řádek 10:
První zmínka o kolejnicích je z 18. století. Objevily se na důlních drahách, byly jen dřevěné desky nebo dřevěné trámy. Vedení kol vozů bylo řešeno obvykle vodícím prknem na straně těchto trámů.
 
Později (například na naší první [[Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec|koňské dráze z Budějovic do Lince]]) byly použity železnéocelové pásy připevněné ke trámům.
 
Z [[Anglie]] do českých zemí v polovině [[19. století]] pronikly hřibové kolejnice. Ty byly již na konci [[19. století]] vytlačeny širokopatními kolejnicemi, používanými dodnes.
Řádek 22:
 
V minulosti se užívalo mnoho dalších typů.
* Plochá železnáocelová (železnýocelový pás na dřevěném trámu)
* Plochá litinová (litinový pás na dřevěném trámu)
* Úhelníková litinová (profil L, umožňovala provoz běžných vozů, tento nápad se ale neosvědčil)
Řádek 40:
* Xa - na regionálních tratích; dnes již vzácně; 36 kg/bm
 
Na tramvajových tratích ve městech bývalého Československa se užívají například žlábkové kolejnice Kolejnice NT1 (a ve velkoplošných panelech blokové žlábkové kolejnice B1) z [[Třinecké železárny|Třineckých železáren]], žlábkové kolejnice polského typu 180S nebo ruského TV60 a v některých městech se však na úsecích nepojížděných silničními vozidly používají i bezžlábkové železniční kolejnice. Kolejnice NT1 má poloměr zaoblení z hlavy do boku 6&nbsp;mm. Od poloviny 20. do poloviny 60. let se v Praze na zvýšených tramvajových pásech běžně používaly bezžlábkové kolejnice NP5 a na silničních přejezdech žlábková varianta NP3.<ref name="s49pt">[http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2010031701 ''Kolejový svršek tvořený kolejnicí S49''], web Pražské tramvaje, verze k 20. 3. 2010, autoři neuvedeni</ref> Bezžlábkové kolejnice nejsou vůbec použity v Plzni a Olomouci, do Prahy začaly být vraceny roku 2010. V Mostě a Liberci jsou na některých úsecích použity kolejnice S 49 v kombinaci s profilem tramvajových kol VM. V Brně se používají speciální profily kol i kolejnic, které jsou podobnější železničním. Ostravská tramvajová síť má profily takřka shodné se železničními, používají se zde také kola s výrazně širšími okolkynákolky než v ostatních městech.<ref name="s49pt" />
 
== Délky ==