Désirée Clary: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{infobox - osoba
| obrázek = Desiree_Clary2.jpg
| popisek = Désirée Clary, královna Desideria Švédská, r. 1810, Gérard
}}
'''Bernardine-Eugénie-Désirée Clary''' ([[8. listopad]] [[1777]] v [[Marseille]], [[Francie]] – [[17. prosinec]] [[1860]] v [[Stockholm]]u, [[Švédsko]]), provdaná [[1798]] Désirée [[Bernadotte]], stala se [[1818]] pod jménem Desideria královnou Švédska a Norska.
 
Řádek 18 ⟶ 19:
== Sňatek s generálem Bernadotte a královna Švédska a Norska ==
 
17. srpna [[1798]] uzavírá manželství s generálem [[Karel XIV.|Jeanem-Baptistem Bernadottem]], přítelem Josepha a [[Lucien Bonaparte|Luciena Bonapartových]], kteří byli též na svatbě svědky. Následující rok přichází na svět jejich syn Oskar (4. července [[1799]]), pozdější švédský král [[Oskar I.]] Roku [[1810]] byl Bernadotte, mezitím [[maršál Francie]] ([[1804]]) a [[vévoda z Ponte Corvo]] ([[1806]]), adoptován bezdětným švédským králem [[Karel XIII.|Karlem XIII.]] a stal se jako Karel Jan korunním princem švédským; smrtí Karla XIII. se stal králem jako [[Karel XIV.]]. Po korunovaci manžela se Désirée stala [[Seznam švédských královen|švédskou]] a [[Seznam norských královen|norskou královnou]] Desiderií. Třebaže její manžel a syn žili od r. [[1810]] ve Švédsku, zůstala Désirée dále v [[Paříž]]i až do roku [[1823]], převážně pod pseudonymem hraběnka z Gotlandu. Důvodem mohly být zdravotní problémy v severském klimatu (roku [[1810]] se při pobytu v [[Stockholm]]u necítila zdravotně dobře), tak i averze k cizímu prostředí. Často se svou sestrou Julií navštěvovala lázně a roku [[1819]] se intimně sblížila s knížetem [[Armand Emmanuel Plessis de Richelie|Armandem Emmanulem Plessis de Richelieu]]. Jejich vztah trval asi 2 roky. Teprve roku [[1823]] při příležitosti svatby svého syna Oskara s [[Joséphine de Beauharnais jr.|Josephinou z Leuchtenbergu]] (dcera [[Evžen de Beauharnais|Evžena de Beauharnais]], syna Josephiny Beauharnaisové, bývalé vítězné sokyně Désirée), přijíždí Désirée 19. června [[1823]] s nevěstou do Stockholmu. Ve Švédsku již zůstala. Teprve 21. srpna [[1829]] proběhla její slavnostní [[korunovace]]. Pobývala odloučena od svého muže na zámku [[Rosersberg]] nedaleko Sigtuny. 3. března roku [[1844]] ovdověla a na švédský trůn nastoupil její syn Oskar. 17. prosince roku [[1860]] odjela do Stockholmu zhlédnout inscenaci [[Calderon]]ova dramatu „Život je sen“ – titul jako by charakterizoval i její život. Po návratu z divadla zemřela náhle na schodišti královského zámku ve Stockholmu.
 
Dnešní královská rodina švédská stále nosí rodinné jméno [[Bernadotte]].
Řádek 28 ⟶ 29:
* [http://home.snafu.de/veith/Texte/Napoleon.htm The story of Desiree] (ger.)
 
{{Posloupnost|co=[[Seznam švédských královen|Švédská královna]]| předpředchůdce = [[Hedvika Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpská]]|po nástupce =[[Joséphine de Beauharnais jr.]]|kdy=[[1818]] – [[1844]]}}
{{Posloupnost|co=[[Seznam norských královen|Norská královna]]| předpředchůdce = [[Hedvika Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpská]]|po nástupce =[[Joséphine de Beauharnais jr.]]|kdy=[[1818]] – [[1844]]}}
 
{{Autoritní data}}