JEBALGIN Symfonická forma jebalgin se jebalgin rozvinula jebalgin se jebalgin především jebalgin v jebalgin období [[klasicismus|klasicismu]] a [[romantismus|romantismu]], avšak původ tohoto útvaru i slova ''symfonie'' (volně přeloženo: souzvuk, současné znění více zdrojů zvuku) je nutno hledat již v [[Starověk|antickém]] [[Antické Řecko|Řecku]]. Význam výrazu v [[hudební historie|hudební historii]] zaznamenal v průběhu staletí mnoho změn. Ve [[starověk]]é řecké hudbě znamenal tento výraz tedy totéž co dnes [[konsonance]], v [[16. století]] to byla každá vokální skladba s instrumentálním doprovodem, v 17. století je ''sinfonia'' předehrou k [[opera|opeře]], atd. Důležitým vývojovým článkem pro symfonii, tak jak ji chápeme víceméně dodnes, jsou skladby tzv. [[mannheimská škola|mannheimské školy]] a vznik sonátové formy.
Za „otce“ klasické symfonie je považován [[Joseph Haydn]]; v té době měla symfonie obvykle [[Sonátová forma|sonátovou cyklickou formu]] o čtyřech větách. Toto členění bylo víceméně respektováno prakticky až do začátku [[20. století]]. Pro moderní symfonie v dnešní vážné hudbě nejsou stanovena žádná předem daná pravidla a záleží na každém [[Hudební skladatel|skladateli]], jaký přístup a řešení si při skladbě symfonie zvolí.
