Harald I.: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Drobné stylistické opravy (zejm. interpunkce) |
m Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=dánském a norském králi|druhý=norském králi v letech 872–930|stránka=Harald I. Krásnovlasý}}
{{Infobox - osoba
| obrázek = Harald Blaatand.jpg
| popisek = [[Křest]] Haralda Modrozuba ''(reliéf z [[12. století]])''
}}
'''Harald I.''', '''Harald Modrozub''' ([[dánština|dánsky]] ''Harald Blåtand'', cca [[911]] – cca [[986]]) byl [[Seznam dánských králů|dánský král]] v letech [[958]] až 986 a [[Seznam norských králů|norský král]] v letech [[974]] až [[986]].
Řádek 8:
== Biografie ==
=== Dánský a norský král ===
Narodil se jako syn [[Jutsko|jutského krále]] [[Gorm Starý|Gorma Starého]] a [[Thyra Danebod|Thyry Danebod]]. Na počátku [[10. století]] sídlili na severu Evropy [[Vikingové]] v řadě malých [[království]] ovládaných [[klan]]y s [[král]]em v čele. Harald se stal králem po svém otci Gormovi; bylo to poprvé, kdy [[skandinávie|skandinávský král]] předal svou moc svému synovi, neboť předtím po smrti krále bojovali o moc velmožové mezi sebou.
Harald Modrozub přijal kolem roku [[965]] [[křest]] a tím zavedl v [[Dánsko|Dánsku]] [[křesťanství]]. Podle [[legenda|legendy]] váhal, který bůh je silnější – zda [[Odin]], či [[Ježíš Kristus]] – a přesvědčil ho německý [[kaplan]] Poppo, který přenesl kus železa rozpáleného do červeného žáru holou rukou.
V roce [[956]] se Harald vmísil do vnitřních věcí [[Norsko|Norska]], zprvu jako obránce své sestry [[Gunnhild Gormsdóttir|Gunhildy]] (vdovy po vyhnaném [[Seznam norských panovníků|norském králi]] [[Erik Krvavá sekyra|Erikovi Krvavé sekyře]]), později již se záměrem zabrání norského území. To se mu podařilo, ovládl jižní část Norska, zatímco část severní přenechal (nezříkaje se nad ní svrchovanosti) norskému [[velmož]]i, [[jarl]]u [[Haakon Sigurdsson|Haakonovi]]. Král podporoval rovněž [[Normandie|normandského]] vládce [[Richard I. Normandský|Richarda I. Neohroženého]] ve válce s [[Seznam francouzských panovníků|francouzským králem]] [[Ludvík IV. Francouzský|Ludvíkem IV.]]
Řádek 19:
Tato situace spolu s návratem předešlé víry v Dánsku velmi oslabila Haraldovu pozici. Již v roce [[980]] – za otcova života – se králem prohlásil Haraldův syn, [[Sven Vidlí vous]].
{{Citát|... duchem ďábelským podnícen počal kouti mnohé pikle proti otci svému, chtěje ho zbaviti trůnu pod záminkou, že jest stár a nedosti rázný, a pak úplně zničiti v Dánsku vykonané dílo na vinici Páně...|''[[Helmold z Bosau]]''<ref name="helmold151">{{Citace monografie| příjmení = | jméno = Helmold| příjmení2 =| jazyk = | rok = 1925| titul = Vyhubení Slovanů pobaltských. Slovanská kronika bošovského kněze Helmholda| vydavatel = Šolc a Šimáček, nakladatelská společnost s r. o.| místo = Praha| stránky = 69| isbn =}}</ref>}}
Okolo roku [[986]], po vypuknutí rebelie podněcované Svenovým vychovatelem [[pohanství|pohanem]] Palnatokim, Harold I. zemřel. Místo posledního odpočinku našel v [[Katedrála v Roskilde|kostele v Roskilde]], který nechal vystavět.
Řádek 28:
=== Manželství a potomci ===
Harald I. byl ženatý se švédskou princeznou [[Gyrid Olafsdottir]] a poté s [[Tove Obodritská|Tovou]], dcerou Mstivoje Obodritského. Z těchto manželství se narodili následující potomci:
* Haakon
* Gunhilda, manželka ''Palliga, jarla z Devonshiru''
* [[Tyra Dánská (1000)|Tyra]], manželka 1) švédského [[konung]]a Stirbjorna Silného, 2) venédského vládce Burislava 3) [[Seznam norských králů|norského krále]] [[Olaf I. Tryggvason|Olafa I. Tryggvasona]]
Řádek 53:
* [http://de.wikisource.org/wiki/Gorm_Grymme_(Fontane) Fontanes Gedicht „Gorm Grymme“]
{{Panovník|
{{Norský panovník|
{{Dánští panovníci}}
| |||