Baranavičy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Součást Polska a situace 17. září 1939: gramatika, překlepy |
|||
Řádek 87:
V roce 1921, kdy byla podepsána [[Rižský mír|Rižská smlouva v Rize]], se město stalo součástí meziválečné Polské republiky. Od 4. ledna 1919 mělo Baranavičy statut centra Baranavického povětu Navahrudského vojvodství.
V roce 1924 zde byl postaven dřevěný katolický kostel Povýšení svatého Kříže. Ve městě se také nacházel pomník a hrob neznámého polského vojáka, který tak byl druhým po Varšavě. V roce 1938 bylo uvedeno do provozu ''Polské rádio Baranavičy'' (Польскае Радыё Баранавічы), jedním z jeho cílů bylo zabránit nárůstu sovětské propagandy v rozhlase. V městečku Baranavičy měla základnu Navarudská jízdní
Dne 1. dubna 1938 byla do katastru města začleněna část obce Dubava o rozloze 18 318 hektarů. Na počátku druhé světové války 15. září 1939 německé letouny prováděly bombardování Baranavické rozhlasové stanice a hlavního nádraží. Zničil několik vlaků, zabily a ranily mnoho lidí, ale rozhlasová stanice zůstala neporušena.
Řádek 93:
Od počátku [[Sovětská invaze do Polska|Invaze Rudé armády do Západní Běloruska a na Ukrajinu (1939)]] se na území Baranavického povětu začaly objevovat případy loupeží a vražd. Oběťmi byly bohatí občané a členové polské správy (většinou Poláci), zločiny páchali bandité, místní komunisté, rolníci a obyvatelé města (většinou Bělorusové a Židé).
Nejvíce trestných činů bylo spácháno pod vlivem sovětské propagandy. Proto hlava magistrátu Jan Vengžyn vytvořil takzvanou „policii“, která čítala na 186 Poláků s kulomety
=== Součást Sovětské svazu ===
| |||