Verze z 17. 4. 2016, 17:09 editovat Matěj Suchánek (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci rozhraní, Správci 51 291 editací m pryč prázdný defaultsort značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 5. 2016, 18:04 editovat zrušit editaci 2a00:1028:8d1d:b952:dd2f:e59e:940d:d66a (diskuse) →‎Husitské období značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 117: Když zpráva o Husově upálení došla do Čech, rivalita mezi přívrženci názorů [[Magistr\|Mistra]] [[Jan Hus\|Jana Husa]] na reformu církve, a zastánci dosavadních církevních pořádků se postupně proměnila v otevřené nepřátelství. Defenestrace konšelů a radních z oken pražské radnice a soustřeďování [[Husitství\|husitů]] ve městech i v horských oblastech byly počátkem husitské revoluce a válek, které následovaly. V roce 1420 husité ustanovili svůj program v tak zvaných [[Čtyři artikuly pražské\|Čtyřech artikulích pražských]]. Na události v českých zemích reagovali císař [[Zikmund Lucemburský]] a katolická církev od roku 1420 až do roku 1431 [[Husitské války\|pěti křižáckými výpravami]]. Všechny tyto pokusy o vojenské potlačení husitské vzpoury však byly husitskými vojsky odraženy. Husitská vojska vedl úspěšně [[Jan Žižka\|Jan Žižka z Trocnova]] (~~1374–1422~~1374–1424), po něm převzal velitelskou funkci [[Prokop Holý]]. Ani husité se nevyhnuli vnitřním rozporům a rozdělili se na radikální křídlo [[Táborský svaz\|Táboritů]] a umírněné, kterým šlo o dohodu s císařem a církví. To nakonec vedlo k bratrovražedné [[bitva u Lipan\|bitvě u Lipan]] v roce 1434, v níž byli radikálové poraženi. Konec husitským válkám učinilo až schválení tak zvaných [[basilejská kompaktáta\|basilejských kompaktát]]. V roce 1436 bylo nakonec dosaženo dohody mezi císařem [[Zikmund Lucemburský\|Zikmundem Lucemburským]] a Českým královstvím na sněmu v [[Jihlava\|Jihlavě]]. Zikmund byl uznán za krále českého, kterým však byl podle tehdejších právních představ již od smrti svého bratra Václava IV. v roce 1419. Husitství znamenalo pro české země těžkou hospodářskou ránu a přes jeho význam pro pozdější vývoj [[Protestantismus\|protestanství]] v německých zemích pověst Čechů v Evropě utrpěla. České země přišly o své dosavadní mocenské postavení{{Doplňte zdroj}}, které už pak nikdy nezískaly. Skutečností však je, že se z Čech s dalekým časovým předstihem rozšířila myšlenka nutnosti reformy církve.

České království: Porovnání verzí