Obsazení Münsteru: Porovnání verzí

'''Obsazení Münsteru''' (zvané někdy též ''Münsterská komuna'') se pod vlivem očekávání konce světa odehrálo v letech [[1533]]–[[1535]] v německém městě [[Münster]]. To bylo postupně ovládnuto [[novokřtěnci]], vedenými nejprve [[Jan Matthys|Janem Matthysem]] a později [[Jan van Leiden|Janem vanz LeidenLeidenu]]. Ten zde vybudoval nejprve čistě novokřtěnecké město s [[Teokracie|teokratickou]] vládou, vlastními pravidly, která se opírala o výklady [[Bible]] a vedla mj. k zavedení [[polygamie]] a zrušení [[Soukromé vlastnictví|soukromého vlastnictví]]. Postupně však vedlo také ke stupňujícímu se útisku obyvatel a růstu moci Jana van Leiden, který se prohlásil králem města. Vlivem mnohaměsíčního obléhání města vojsky biskupa [[Franz von Waldeck|Franze von Waldeck]] ve městě nakonec nastal [[hladomor]], město bylo dobyto a řada přítomných mužů včetně všech vůdců byla popravena.

V té době ve městě začal působit také [[extrémismus|extrémní]] [[Novokřtěnci|novokřtěnecký]] [[kazatel]] [[Jan Matthys]], který se pokusil vysvětlit důvody selhání Melchiorova proroctví nedostatkem shromážděných věřících, kterých mělo být 144 tisíc. Nápravou měla být očista druhým [[Křest|křtem]]. Datem pro příchod antikrista měly být [[Velikonoce]] roku [[1534]]. Matthys prostřednictvím spolupracovníků toto tvrzení podpořil aktivním hlásáním této „zprávy“ po celém Německu. V lednu do Münsteru dorazili další dva významní novokřtěnečtí kazatelé z Nizozemí – [[Jan vanz LeidenLeidenu]] a [[Gert tom Kloister]]. V té době už měl Jan Matthys v Münsteru jeden a půl tisíce věrných, kteří se na rozdíl od ostatních, výrazně [[Pacifismus|pacifistických]] novokřtěneckých komunit, nebránili použití zbraní pro „aktivní sebeobranu“.

Na [[Velký pátek]], [[5. duben|5. dubna]] 1534, se v celém Münsteru rozezněly [[zvon]]y a lidé očekávali konec světa a poslední soud, který však nenastal. Jan Matthys v očekávání apokalyptických událostí vyjel z bran města a byl s několika dalšími lidmi zabit biskupovými vojáky. V té chvíli začal jednat Jan vanz LeidenLeidenu, který pronesl sugestivní kázání a vyhlásil nové proroctví, podle něhož již před týdnem Jan Matthys v prorocké vizi předpověděl tento vývoj událostí a tvrdil, že Münster je předurčen jako místo a zdroj spásy.

[[6. duben|6. dubna]] provedl Jan vanz LeidenLeidenu reorganizaci města. Vytvořil „radu dvanácti“, která nahradila volenou městskou radu. Došlo také k ustavení [[Společný majetek|společného majetku]] provázenému rozsáhlými konfiskacemi. Byly též zrušeny [[peníze]] a začal fungovat [[směnný systém]]. Veškeré [[zásoby]] a [[zbraně]] byly přísně evidovány a uloženy do společného skladu. Byly zrušeny veškeré [[Svatá říše římská|říšské]] [[zákon]]y. Jediným zákoníkem se stala [[Bible]], ovšem vykládaná ''Sborem dvanácti''. Jan vanz LeidenLeidenu také prověřoval nově příchozí novokřtěnce a organizoval obranu města.

[[Image:MuensterJohannVanLeydenTaufe.jpg|thumb|Jan vanz LeidenLeidenu a další představitelé hnutí při křtu mladé dívky – vyobrazení z roku 1840]]

==Posilování moci Jana vanz LeidenLeidenu==

Tyto konflikty byly příčinou neúspěšného červencového [[povstání]] proti Janovi Vanz LeidenLeidenu. Výsledkem však bylo pouze posílení moci ''Rady dvanácti'' a velké množství popravených „viníků“.

[[25. srpen|25. srpna]] 1534 došlo k novému neúspěšnému útoku biskupových vojsk. To vedlo Jana vanz LeidenLeidenu k zdůraznění svých zásluh. V září roku 1534 se, údajně na boží pokyn skrze proroctví, nechal [[Korunovace|korunovat]] jako [[král]] Münsteru. Zatímco obležené město chudlo, „panovník“ a jeho dvůr si stále okázaleji užívali [[luxus]]u.

V říjnu rozeslal Jan vanz LeidenLeidenu 27 „[[apoštol]]ů“ šířit novokřtěnectví po německé říši. Existuje přitom předpoklad, že se tímto krokem zbavil svých možných protivníků. „Apoštolové“ byli za hranicemi města zpravidla zatčeni a následně popraveni. Vrátil se z nich jediný, který však nebyl popraven díky slibu, podle nějž měl tajně spolupracovat s biskupem Waldeckem.

V obleženém městě začalo docházet k výraznému nedostatku potravin. Biskup Waldeck přitom postupně získával nové síly a pomoc. Jan vanz LeidenLeidenu proto začal vojákům za obranu města platit, přičemž tato nabídka byla adresována i biskupovým, město obléhajícím [[žoldnéř]]ům. Někteří z nich se dokonce nechali přesvědčit a najmout. Do služby se ale také začaly hlásit ženy, ochotné bojovat za svou víru.

Dne [[2. leden|2. ledna]] [[1535]] vydal Jan vanz LeidenLeidenu tzv. ''soubor artiklů''. Dokument upravoval [[Branná povinnost|brannou povinnost]] občanů a především tresty za prohřešky (například neuposlechnutí [[rozkaz]]u nebo [[zběhnutí]]).

Jan vanz LeidenLeidenu byl popraven až v lednu roku [[1536]] poté, co byl souzen a také po mnoha městech ukazován pro výstrahu. Na jeho popravu, která se konala v Münsteru, se přijelo podívat množství lidí. Jeho tělo a těla nejvěrnějších spolupracovníků byla vyvěšena v železných [[klec]]ích (vyrobených speciálně za tímto účelem) a pověšena na věž [[kostel]]a svatého Lamberta. Tyto klece jsou zde dochovány dodnes.