Chorvati: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Sjednocení parametrů infoboxu; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 1:
{{Infobox etnické skupiny
|
| skupina = Chorvati<br />Hrvati
| populace = asi 8 - 8.5 mil. (odhad) <!--4.0 mill inside croatia + 4.5 mill in diaspora-->
| popplace = {{Flagicon|Chorvatsko}} [[Chorvatsko]] 3 977 171 (2001)<br />{{Flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Bosna a Hercegovina]] 485 000 (2011) odhad
| region1 = {{flagicon|USA}} [[Spojené státy americké|USA]]
| pop1 = 420 763 (2007)
| ref1 =
| region2 = {{flagicon|Chile}} [[Chile]]
| pop2 = 380 000
| ref2 =
| region3 = {{flagicon|Argentina}} [[Argentina]]
| pop3 = 250 000
| ref3 =
| region4 = {{flagicon|Německo}} [[Německo]]
| pop4 = 227 510
| ref4 =
| region5 =
| pop5 =
| ref5 =
| region6 =
| pop6 =
| ref6 =
| region7 =
| pop7 =
| ref7 =
| region8 =
| pop8 =
| ref8 =
| region9 =
| pop9 =
| ref9 =
| region10 =
| pop10 =
| ref10 =
| jazyky = [[Chorvatština]]
| nabozenstvi = Hlavně [[Římskokatolická církev|Katolíci]]
| pribuzni = Ostatní [[Slované]], hlavně [[Jižní Slované]]<br />[[Srbové]], [[Bosňáci]], [[Černohorci]] a [[Slovinci]]
| poznamky =
}}
'''Chorvati''' (Charváti, [[chorvatština|chorv.]] ''Hrvati'') jsou nyní jihoslovanský [[národ]], žijící hlavně na pomezí [[Střední Evropa|střední]] a [[Jihovýchodní Evropa|jižní Evropy]]. Populace činí přes 7 milionů (podle jiných odhadů až 9 milionů). Jazykem je [[chorvatština]], která patří do [[indoevropské jazyky|indoevropských jazyků]], písmo je [[latinka]], věřící jsou převážně [[křesťanství|křesťané]], především [[Římskokatolická církev|římští katolíci]]. V samotném [[Chorvatsko|Chorvatsku]] se v roce 2001 k římskokatolické církvi přihlásilo 88 % obyvatel.
== Původ Chorvatů ==
Řádek 51:
| místo = Praha
| rok = 1981
| isbn =
| kapitola = Úvodem
| strany = 15
Řádek 59:
== Chorvaté dnes ==
Chorvati žijí hlavně v [[Chorvatsko|Chorvatsku]] (4 028 300), kde tvoří 90,4 % populace. Velká menšina je také v sousední [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]] (472 000), [[Chile]] (380 000), [[Argentina|Argentině]] (250 000), [[Srbsko|Srbsku]] (114 000) – převážně ve [[Vojvodina|Vojvodině]]), v pohraničí [[Maďarsko|Maďarska]], v [[Německo|Německu]] (231 000), [[Austrálie|Austrálii]] (115 000) [[Kanada|Kanadě]] (62 000). V roce 1991 se v bývalé Jugoslávii hlásilo k chorvatské národnosti 19,8 % obyvatel.
Do roku 1950 žila významná [[Moravští Chorvati|chorvatská menšina]] na jižní Moravě (okolo [[Břeclav]]i v moravsko-rakouském pohraničí), ale po 2. světové válce byla jako celek asimilována. Dnes v [[Česko|Česku]] existuje chorvatská menšina v pohraničí v podhůří [[Jeseníky|Jeseníků]] (např. [[Huzová]]), kam byla po Vítězném únoru 1948 komunisty vyhnána z moravsko-rakouského pohraničí a rozptýlena.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 70:
| url = http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/chorvate-prisli-do-huzove-z-vinic-jizni-moravy.html
| jazyk = česky
}}</ref> V roce 2011 se k chorvatské národnosti v Česku přihlásilo 1 125 osob.
== Osobnosti ==
Nobelovu cenu za chemii získali [[Vladimir Prelog]] a [[Leopold Ružička]]. Významným meteorologem a seizmologem byl [[Andrija Mohorovičić]]. Všestranným badatelem byl jezuita [[Ruđer Bošković]], který v oblasti astronomie mj. našel způsob výpočtu oběžných drah planet a objevil neexistenci atmosféry na Měsíci. Průkopníkem padákového létání byl [[Faust Vrančić]].
| |||