Wikipedie

Kostel svatého Jakuba Staršího (Brno): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
úpravy a doplnění
doplnění literatury
Řádek 45:
}}
 
'''Kostel svatého Jakuba Staršího (Většího) '''je pozdně [[Gotická architektura|gotický]] [[Loď (architektura)|trojlodní]] [[halový kostel|halový]] [[kostel]] nacházející se na [[Jakubské náměstí (Brno)|Jakubském náměstí]] v&nbsp;[[Brno|brněnské]] čtvrti [[Brno-střed]], jehož historie sahá až do počátku [[13. století]].<ref name="kuca">{{Citace monografie|příjmení=Kuča|jméno=Karel|odkaz na autora=|titul=Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic|vydavatel=Baset|místo=Praha|rok=2000|kapitola=|strany=288, 289|isbn=}}</ref> Jedná se o významně dochovanou památku městské církevní architektury na českém území. Je zde pochován slavný obránce města proti [[Obléhání Brna (1645)|švédskému obléhání]], maršál [[Louis Raduit de Souches]]. [[Národní kulturní památka České republiky|Národní kulturní památka]] od roku 1995. Jde o farní kostel [[Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Brno|farnosti Brno - sv. Jakub]].
|příjmení = Kuča|jméno = Karel|odkaz na autora = |titul = Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic|vydavatel = Baset|místo = Praha|rok = 2000|isbn = |kapitola = |strany = 288, 289}}</ref> Jedná se o významně dochovanou památku městské církevní architektury na českém území. Je zde pochován slavný obránce města proti [[Obléhání Brna (1645)|švédskému obléhání]], maršál [[Louis Raduit de Souches]]. [[Národní kulturní památka České republiky|Národní kulturní památka]] od roku 1995. Jde o farní kostel [[Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Brno|farnosti Brno - sv. Jakub]].
 
== Stavební vývoj ==
Řádek 89 ⟶ 88:
 
=== Novodobá historie (1900 – současnost) ===
Roku [[1900]] byla snesena z věže [[Báň (střecha)|báň]], následujícího roku nahrazen její dřevěný krov železným a poté byla znovu oplechována v&nbsp;původním tvaru. Těsně před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]], v&nbsp; letech 1937 – 1939 byla v&nbsp;kostele přeložena dlažba a vyměněny některé architektonické články a množství kamenných kvádrů v&nbsp;podnoži. Zpřístupněna byla též Souchesova hrobka. Za [[Druhá světová válka|války]] nebyla stavba nijak výrazně poškozena, přestože bomby dopadaly na budovy jen několik desítek metrů daleko, byla ale zničena většina vitrážových oken. V&nbsp;90. letech byla celá venkovní [[fasáda]] znovu omítnuta a restaurovány kamenné články. Souchesova hrobka byla zadlážděna a otevřena po rekonstrukci až v&nbsp;roce [[2003]] při příležitosti 395 let od velitelova narození, a znovu ještě roku [[2008]] v&nbsp;rámci oslav [[Dny Brna|Dne Brna]].<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Hrobka Raduita de Souches se otevře pro veřejnost|url = http://tisk.cirkev.cz/lide-a-udalosti/hrobka-raduita-de-souches-se-otevre-pro-verejnost/|vydavatel = Tiskové středisko České biskupské konference|místo = |datum vydání = 2008-08-14|datum přístupu = 2015-08-01}}</ref> Kostel byl pro svoji nespornou historickou hodnotu prohlášen v&nbsp;roce [[1958]] [[Kulturní památka České republiky|kulturní památkou]] a v&nbsp;roce [[1995]] pak [[Seznam národních kulturních památek České republiky|Národní kulturní památkou]].<ref>http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=NP%2C105</ref>
 
V roce [[2015]] je kostel v&nbsp;rámci projektu ''Monumentum sacrum Brunense'' rekonstruován a rehabilitován pomocí dotací z [[EHP a Norské fondy|Norských fondů]]. Bude obnoven interiér včetně [[restaurování]] [[nábytek|mobiliáře]], opraven krov, zajištěny poruchy zdiva, repasovány dveřní a okenní výplně atd. Ve věži, která bude tímto zpřístupněna, má vzniknout [[muzeum]] mapující historii kostela. [[12. leden|12. 1.]] 2015 byl kostel uzavřen, ukončení projektu je plánováno na [[30. duben|30. 4.]] [[2016]].<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = odd. 5804|jméno = |titul = Rekonstrukce a rehabilitace chrámu sv. Jakuba v&nbsp;Brně - Monumentum sacrum Brunense|url = http://www.eeagrants.cz/cs/programy/ehp-fondy-2009-2014/cz06-kultura/schvalene-projekty/rekonstrukce-a-rehabilitace-chramu-sv-ja-1613|vydavatel = Ministerstvo financí ČR|místo = |datum vydání = 2014-03-12|datum přístupu = 2015-01-18}}</ref>
 
== Historie kaplí ==
Řádek 106 ⟶ 105:
[[Průčelí]] kostela, které působí vcelku skromně, dominuje pouze vysoká hranolová [[věž]], jež svoji výškou výrazně přesahuje všechny okolní stavby. Průčelí je ohraničeno fiálami na obou stranách a zleva jek mohutné věži připojena schodišťová věž lemována opěráky. Vchod není kromě [[Archivolta|archivolty]] nijak zvlášť zdobený. Nad vchodem se lomený oblouk opakuje ještě třikrát, v&nbsp;profilaci oken.
 
Na delší straně je ke kostelu připojena kaple a [[sakristie]]. Kaple má plamínkový dekor nad kterým se nachází atypicky kruhové okno, zatímco sakristie je větší a s více ornamentálním zdobením na fasádě. Průčelí sakristie je ohraničeno fiálami, které jsou zakončeny křížovou kytkou. Dalším výrazným prvkem průčelí, je velký vimperk s kraby a křížovou kyticí na samém vrcholu. Tam, kam nezasahuje vimperk, je sakristie lemována [[Atika (architektura)|atikou]].<nowiki/>
 
== Vnitřní vybavení ==
Řádek 115 ⟶ 114:
[[Soubor:Jakub oltar trojice.JPG|thumb|Boční oltář sv. Trojice]]
V lodi se nachází převážně pozdně barokní oltáře z pol. 18. století, na evangelijní straně jsou to:
 
#<li value="2"> Oltář Krista v&nbsp;žaláři ([[Ecce homo|Ecce Homo]]), původně sv. Kříže: v&nbsp;zamřížované nice stojí socha spoutaného Krista, po stranách jsou sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty od [[Jan Jiří Schauberger|Jana Jiřího Schaubergera]] (kol. 1735), v minulosti visel ve středu oltáře Kristus na kříži,
# Oltář Nanebevzetí Panny Marie: obraz od [[František Vavřinec Korompay|Františka Vavřince Korompaye]] (kol. 1770), na menze je postavena kopie gotického obrazu [[Madona svatotomášská|Panny Marie svatotomské]],
Řádek 121:
 
Na epištolní straně pak:
 
#<li value="6"> Oltář Čtrnácti sv. Pomocníků: obraz od F. V. Korompaye (kol. 1770),
# Oltář Poslední večeře Páně: titulní obraz od J. Sterna (1755), v&nbsp;nástavci obraz sv. Barbory s andělem od stejného autora (1755),
Řádek 140 ⟶ 141:
 
=== Ostatní vybavení ===
V mělké nice v&nbsp;presbytáři je mramorová křtitelnice z 20. let 16. století, nad ní visí současné bronzové reliéfy. Na hudební kruchtě stojí dvoumanuálový varhanní stroj<ref group="pozn.">Původní varhany od Jakuba Ryšáka z Opavy byly kvůli špatnému stavu v&nbsp;60. letech 19. století nahrazeny strojem Františka Svítila st. z Nového Města na Moravě.</ref> z let 1691–1694 se sochařskou a řezbářskou výzdobou od [[Antonín Riga|Antonína Rigy]]. Z dílny stejného autora pochází i dvojice chórových lavic (kol. 1730) a čtyři skupiny vyřezávaných lavic v&nbsp;lodi. Na nástavci jedné z&nbsp;nich jsou posazeny Rigovy alegorické sochy Víry a Lásky. V&nbsp;kapli P. Marie Bolestné je dvojice barokních lavic s&nbsp;vysokými opěradly. Pod kůrem je čtveřice zpovědnic. Dvě barokní, původem s&nbsp;[[Kostel svatého Michaela archanděla (Brno)|dominikánského kostela]], se sousošími Krista s Máří Magdalenou a sv. Pavla se setníkem, další dvě zpovědnice jsou novogotické. Chórové varhany mají novogotickou skříň. Před vchodem se nachází kamenná kropenka, původně křtitelnice používaná v&nbsp;porodnici na Obilním trhu.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Taušová|jméno = Zuzana|titul = Křtitelnice v&nbsp;porodnici vadila tak je u svatého Jakuba|url = http://brnensky.denik.cz/serialy/krtitelnice-v-porodnici-vadila-a-je-u-svateho-jaku.html|vydavatel = Brněnský deník.cz|místo = |datum vydání = 2009-11-19|datum přístupu = 2015-08-01}}</ref>
 
Z kostela pochází početný soubor cechovních podstavníků ze 18. – 19. století, dnes v&nbsp;Muzeu města Brna.
Řádek 173 ⟶ 174:
{{Podrobně|Brněnská kostnice}}
 
V podzemí kostela je druhá největší objevená kostnice v&nbsp;Evropě. Podle odhadů se v&nbsp;kostnici nachází ostatky kolem padesáti tisíc jedinců.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Hanuš|jméno=Vlastimil|titul=Brněnská kostnice je druhá největší v&nbsp;Evropě|url=http://www.cestovatel.cz/clanky/brnenska-kostnice-je-druha-nejvetsi-v-evrope/|datum vydání=2008-03-04|datum přístupu=2011-01-14}}</ref> Kostnice je od konce června 2012 veřejnosti běžně přístupná v&nbsp;návštěvních hodinách.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Sušanka|jméno=Filip|titul=Brno zpřístupní kostnici turistům. Pod svatým Jakubem|periodikum=Brněnský deník.cz|url=http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/brno-zpristupni-kostnici-turistum20080812.html|datum vydání=2008-08-12|datum přístupu=2011-01-14|datum aktualizace=2008-08-13}}</ref>
| příjmení = Hanuš
| jméno = Vlastimil
| titul = Brněnská kostnice je druhá největší v&nbsp;Evropě
| url = http://www.cestovatel.cz/clanky/brnenska-kostnice-je-druha-nejvetsi-v-evrope/
| datum vydání = 2008-03-04
| datum přístupu = 2011-01-14
}}</ref> Kostnice je od konce června 2012 veřejnosti běžně přístupná v&nbsp;návštěvních hodinách.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Sušanka
| jméno = Filip
| titul = Brno zpřístupní kostnici turistům. Pod svatým Jakubem
| periodikum = Brněnský deník.cz
| url = http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/brno-zpristupni-kostnici-turistum20080812.html
| datum vydání = 2008-08-12
| datum aktualizace = 2008-08-13
| datum přístupu = 2011-01-14
}}</ref>
== Fotogalerie ==
=== Exteriér ===
Řádek 232 ⟶ 217:
* {{Citace monografie|příjmení = CHADRABA|jméno = Rudolf (ed.)|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Dějiny českého výtvarného umění II./1|vydání = 1|vydavatel = Academia|místo = Praha|rok = 1989|počet stran = 390|strany = 100, 318, 362|isbn = 80-200-0069-0}}
* {{Citace monografie|příjmení = CHADRABA|jméno = Rudolf (ed.)|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Dějiny českého výtvarného umění II./2|vydání = 1|vydavatel = Academia|místo = Praha|rok = 1989|počet stran = 390-905|strany = 517-525, 615, 742, 799-800, 804|isbn = 80-200-0069-0}}
* KROUPA, Jiří a kol. Chrám sv. Jakuba. In: {{Citace monografie|příjmení=Kroupa|jméno=Jiří (ed.)|příjmení2=|jméno2=|titul=Dějiny Brna. 7, Uměleckohistorické památky, historické jádro|vydání=1|vydavatel=Statutární město Brno|místo=Brno|rok=2015|počet stran=885|strany=269-305|isbn=978-80-86736-46-4}}
* {{Citace monografie|příjmení = Kroupa|jméno = Jiří (ed.)|příjmení2 = |jméno2 = |titul = v&nbsp;zrcadle stínů: Morava v&nbsp;době baroka 1670-1790|vydání = 1|vydavatel = Musée des Beaux-Arts – Moravská galerie|místo = Rennes – Brno|rok = 2003|počet stran = 382|strany = |isbn = 80-7027-121-3}}
* KROUPA, Petr. Farní kostel sv. Jakuba Většího v&nbsp;Brně. In: {{Citace monografie|příjmení = CHAMONIKOLA|jméno = Kaliopi (ed.)|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Od gotiky k renesanci: výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550 : [katalog výstavy] II|vydání = 1|vydavatel = Moravská galerie|místo = Brno|rok = 1999|počet stran = 664|strany = 90-96|isbn = 80-7027-097-7}}
* {{Citace monografie|příjmení = Kuča|jméno = Karel|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic|vydání = 1|vydavatel = Baset|místo = Praha|rok = 2000|počet stran = 644|strany = |isbn = 80-86223-11-6|odkaz na autora = Karel Kuča}}
* {{Citace monografie|příjmení=Kudělka|jméno=Zdeněk|příjmení2=|jméno2=|titul=Brno : Kostel sv. Jakuba|vydání=|vydavatel=Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody|místo=Brno|rok=1968|počet stran=11|strany=|isbn=}}
* {{Citace monografie|příjmení = Libor|jméno = Jan|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Dějiny Brna 2, Středověké město|vydání = 1|vydavatel = Statutární město Brno|místo = Brno|rok = 2013|počet stran = 1071|strany = 690-715|isbn = 978-80-86736-36-5}}
* MERTA, David a kol. Jakubské náměstí – jedno z center lokace Brna? In: {{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=FORUM URBES MEDII AEVI IV|url=http://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=download&file=290|vydání=1|vydavatel=Archaia Brno o.p.s.|místo=Brno|rok=2007|počet stran=160|strany=144-161|isbn=80-903588-2-9}}
* {{Citace monografie|příjmení = Samek|jméno = Bohumil|odkaz na autora = Bohumil Samek|titul = Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I | vydavatel = Academia|místo = Praha|rok = 1994|počet stran = 651|strany = 163-169|isbn = 80-200-0474-2}}
* [[Jan Sedlák (historik umění)|SEDLÁK, Jan]]. Vztah architektury kostelů sv. Jakuba v Brně a sv. Mořice v Olomouci, otázky jejich autorství a slohových vlivů. In: {{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Historická Olomouc a její současné problémy III|vydání=|vydavatel=Okr. výbor Socialist. akademie ČSSR|místo=Olomouc|rok=1980|počet stran=235|strany=195-206|isbn=}}
* {{Citace monografie|příjmení = Svoboda|jméno = Aleš|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Kostnice u sv. Jakuba|vydání = 1|vydavatel = Dobrovský|místo = Praha|rok = 2014|počet stran = 95|strany = 7-10|isbn = 978-80-7390-195-0}}
* {{Citace monografie|příjmení = Šefců|jméno = Ondřej|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Architektura : lexikon architektonických prvků a stavebního řemesla|vydání = 1|vydavatel = Grada|místo = Praha|rok = 2013|počet stran = 256|strany = |isbn = 978-80-247-3120-9}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svatého_Jakuba_Staršího_(Brno)“