Londýn: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
nnnnn značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru Možný vandalismus |
m Editace uživatele 91.103.166.78 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ |
||
Řádek 34:
{{Podrobně|Dějiny Londýna}}
[[Soubor:Great Fire London.jpg|thumb|left|[[Velký požár Londýna (1666)|Velký požár]] v roce 1666 zničil značnou část města]]
I když existují jisté známky roztroušených britských osad, první větší obec ''Londinium'' zde založili roku [[43]] [[Starověký Řím|Římané]]. Tato osada byla ale vypálena kolem roku [[61]] po útoku [[Keltové|keltského]] vojska královny [[Boudicca|Boudiccy]]. Obnovená osada velmi dobře prosperovala a překonala svým významem Colchester. Ve [[2. století|2. století]], v době největší slávy, zde žilo asi 60 000 obyvatel.
Do 7. století vybudovali [[Anglosasové]] novou osadu nazývanou ''Lundenwic'' asi 2 km proti proudu od původního římského města v místech současné Covent Garden. V ústí řeky Fleet zřejmě existoval rybářský a obchodní přístav. Roku [[851]] na město zaútočili [[Vikingové]], kteří ho dobyli a vypálili. Král [[Alfréd Veliký]] později s Vikingy uzavřel mír a přestěhoval město pod ochranu původních římských hradeb. Za vlády dalších anglosaských králů město vzkvétalo jako středisko mezinárodního obchodu a důležité politické centrum. Přesto občasné útoky Vikingů pokračovaly a dosáhly svého vrcholu v roce [[1013]], kdy [[Dánsko|dánský]] král [[Knut Veliký|Knut]] město dobyl a donutil anglického krále [[Ethelred II.|Ethelreda II.]] k útěku. [[Eduard III. Vyznavač|Eduard III.]] po svém nástupu na trůn nechal obnovit [[Westminsterské opatství]] a [[Westminsterský palác]].<ref name="Gateways">[http://www.gatewaysmoving.com/about_moving_to_london_england_uk.htm History and general information]</ref>
Po vítězství v [[Bitva u Hastingsu|bitvě u Hastingsu]] byl [[Vilém I. Dobyvatel|Vilém Dobyvatel]] korunován na krále roku [[1066]] v nově dokončeném Westminsterském opatství. Vilém přiznal obyvatelům města zvláštní privilegia, ale nechal na jeho jihovýchodním okraji postavit [[Tower|hrad]], který mu umožnil město kontrolovat. Roku [[1097]] začal [[Vilém II. Ryšavý|Vilém II.]] stavět v blízkosti opatství ''[[Westminsterský palác#Westminster Hall|Westminster Hall]]'', která byla ve [[středověk]]u královskou rezidencí. [[Westminster]] se stal sídlem královského dvora a vlády, zatímco City se stala centrem obchodu a byla spravována vlastní institucí [[Corporation of London]]. Obě sousedící části města se postupně rozrůstaly a staly se základem moderního centra Londýna a ve [[12. století|12. století]] převzaly po [[Winchester]]u roli hlavního města.
Ve středověku se počet obyvatel z 18 000 v roce [[1100]] zvýšil na 100 000 v roce [[1300]]. V polovině [[14. století|14. století]] zasáhla Londýn morová epidemie (''[[Černá smrt]]''), která způsobila smrt asi jedné třetiny obyvatel.<ref>[http://www.londononline.co.uk/factfile/historical/ Historical Overview of London Population]</ref> Mor zasáhl město i v letech [[1665]] až [[1666]] ([[Velký mor (Londýn 1665)|velký mor]]). Další velkou katastrofou byl [[Velký požár Londýna (1666)|velký požár]]. Ten zničil velkou část City, ale nezpůsobil téměř žádné ztráty na životech a v jeho důsledku pak již Londýn nezasáhla žádná morová rána. Obnova města trvala více než 10 let.<ref name="Gateways"/>
[[Soubor:Carlo Bossoli - A view of the City of London from Bank.jpg|thumb|Londýn v 19. století]]
Po expanzi města v [[18. století|18. století]] byl Londýn největším městem světa v letech [[1831]] až [[1925]]. Tento růst byl doplněn i první železnici. Železniční síť se rozvíjela velmi rychle. Nárůst dopravy byl doplněn roku [[1863]] vznikem prvního [[Londýnské metro|metra]] na světě.<ref name="tfl">[http://www.tfl.gov.uk/corporate/modesoftransport/londonunderground/1604.aspx London Underground: History] – neplatný odkaz !</ref> Místní samospráva měla s rozvojem města a vybudováním infrastruktury velké problémy. V letech [[1885]] až [[1889]] nastartoval řešení těchto problémů instituce [[Metropolitan Board of Works]] později nahrazena prvním voleným správním orgánem [[London County Council|Radou hrabství Londýn]].
V důsledku bombardování v průběhu [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo zabito více než 30 000 obyvatel města<ref>[http://myweb.tiscali.co.uk/homefront/arp/arp4.html Air Raid Precautions]</ref> a zničeno velké množství budov. Rekonstrukce města v poválečném období byla charakterizována použitím různých architektonických stylů a změnila tak charakter Londýna. V roce [[1965]] došlo k rozšíření hranic města a tato oblast byla ustanovena jako Velký Londýn. Poválečná imigrace změnila složení obyvatel a Londýn se tak stal multikulturním městem. Ekonomický rozvoj města v 80. letech [[20. století|20. století]] vrátil městu jeho pozici jako města mezinárodního významu.
== Geografie a podnebí ==
Řádek 286 ⟶ 293:
Londýn je z pohledu dopravy jedno z nejrušnějších měst na světě. Doprava je spravována úřadem starosty, ale jeho finanční vliv je omezen. Výkonným orgánem řízení londýnského dopravního systému je [[Transport for London]] (TfL). Síť městské hromadné dopravy je jedna z nejrozsáhlejších na světě,<ref>[http://money.cnn.com/2007/06/15/pf/most_expensive_cities/index.htm CNN – World's most expensive cities]</ref> ale přesto se potýká s přehuštěním a výpadky. Je jedním z nejkomplexnějších dopravních systémů a nedávno byl označen jako nejlepší systém [[Městská hromadná doprava|městské hromadné dopravy]] na světě.<ref>[http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/england/london/5294790.stm BBC – London voted best for transport]</ref>
Hlavním dopravním systémem Londýna je metro se svými dvanácti linkami. Jedná se o první metro na světě otevřené roku [[1863]].<ref name="tfl"
Roku [[1987]] bylo metro doplněno o systém lehké kolejové dopravy (DLR), který používá menší a lehčí soupravy bez řidiče, a jeho síť pokrývá oblast východního Londýna a Greenwiche. Místní a mezinárodní železniční spoje, mimo některých výjimek, neprojíždějí centrem města, ale zastavují na železničních stanicích rozptýlených po okraji jeho centra. Vzrůstající požadavky na dopravu vedly roku [[2007]] ke schválení plánu na vybudování podzemní východo-západní železniční trati pod centrem města ''Crossrail'', která se momentálně buduje a její sprovoznění se předpokládá v roce 2015. Rychlovlaky [[Eurostar]] spojují nádraží ''St Pancras International'' s Paříží a [[Brusel]]em. Cesta do Paříže trvá asi 2 hodiny a 15 minut a do Bruselu asi 1 hodinu a 51 minut.
|