Hermann Göring: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Sjednocení; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 1:
{{Infobox Politik
| čestný_titul =
| jméno = Hermann Göring
| čestný_sufix =
| obrázek = Bundesarchiv Bild 102-13805, Hermann Göring.jpg
| malý obrázek =
|
| pořadí =
| úřad = ministr [[letectví]]
| od = Březen [[1933]]
| do = Duben [[1945]]
| jmenující =
| viceprezident =
| místopředseda_vlády =
| poslanec =
| náměstek =
| panovník =
| prezident =
| předseda_vlády = [[Adolf Hitler]]
| guvernér =
| generální_guvernér =
| nastupující_za = <!-- Např. pro nastupujícího vítězného kandidáta -->
| předchůdce =
| nástupce =
| volební_obvod =
| většina =
| pořadí2 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
| úřad2 = <!-- Může se opakovat až do osmi (změnou čísla) -->
Řádek 66:
| manžel/ka = Carin von Katzow
| strana = [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]
| vztahy =
| děti =
| sídlo =
| alma_mater =
| zaměstnání =
| profese =
| náboženství =
| podpis = Hermann Göring Signature.svg
| webová_stránka =
| poznámky =
| sloužil =
| složka =
| doba_služby =
| hodnost = vrchní velitel [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]<br />[[Nacistické Německo|říšský]] [[maršál]]
| jednotka =
| velel =
| bitvy =
| vyznamenání =
| přezdívky =
}}
'''Hermann Wilhelm Göring''' ([[12. leden|12. ledna]] [[1893]] [[sanatorium]] Marienbad v [[Rosenheim]]u, [[Bavorsko]] – [[15. říjen|15. října]] [[1946]] [[Norimberk]], [[sebevražda]]) byl [[Nacistické Německo|německý]] [[nacismus|nacistický]] [[politik]] a [[Válečné zločiny Německa během druhé světové války|válečný zločinec]]. Původně [[letec]], pak [[poslanec]] a předseda [[Říšský sněm (Německo)|říšského sněmu]]. Zakladatel [[Gestapo|gestapa]], [[ministr]] letectví, vrchní velitel [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]], [[Nacistické Německo|říšský]] [[maršál]], zástupce [[Adolf Hitler|Hitlera]] po většinu [[druhá světová válka|druhé světové války]].
Řádek 94:
=== Mládí ===
[[Soubor:Göring.ogg|thumb|left|Göring v kokpitu stroje [[Fokker D.VII]] během první světové války]]
Měl mnoho tváří. Byl ješitný, lstivý, podlý a brutální jako málokterý z Hitlerových stoupenců, a v [[Nacistické Německo|nacistické říši]] byl čas od času populárnější než dokonce sám [[Adolf Hitler]]. Narodil se 12. ledna 1893 v sanatoriu Marienbad poblíž hornobavorského města Rosenheim. Tři roky vyrůstal Göring mimo rodinu. Jeho matka Franziska Göringová, rozená Tiefenbrunnová ho po jeho narození nechala v péči jedné ze svých přítelkyň ve [[Fürth]]u. Údajně ho nechtěla vystavit obtížné cestě a špatným klimatickým podmínkám v [[Karibik
V září [[1914]], krátce po vypuknutí [[První světová válka|první světové války]] byl hospitalizován s kloubovým revmatismem ve Freiburgu. Zde se seznámil s Bruno Loerzerem, který ho nadchl pro letectví. Nejprve létal jako pozorovatel. Rychlokurs letectví absolvoval [[1. červenec|1. července]] [[1915]] a už na počátku října stejného roku byl poprvé nasazen v boji. V květnu [[1917]] byl jmenován velitelem 27. stíhací letky. V té době měl na kontě osm sestřelených letadel. Dne [[2. červen|2. června]] [[1918]] dostal za 18 sestřelů německý řád za mimořádnou statečnost, ´Pour le Mérite´. V témže měsíci byl jmenován velitelem proslulé Richthofenovy eskadry, známé jako [[Richthofenův cirkus]]. Po ukončení první světové války získal místo pilota u [[Švédsko|švédské]] letecké společnosti Svenska Lufttrafik, kde pracoval jako šéfpilot a občas létal s aerotaxi. Právě jako pilot aerotaxi se seznámil se švédským hrabětem [[Eric von Rozen|Ericem von Rozenem]], kterého v roce [[1920]] za velmi špatných povětrnostních podmínek svým letadlem bezpečně dopravil na hraběcí zámek [[Rockelstad]]. Hrabě byl zkušenému pilotovi tak vděčný, že ho pozval k sobě domů. Zde, na švédském zámku Rockelstad, se Hermann Göring seznámil se svou budoucí manželkou [[Carin Göringová|Carin von Kantzow]], která byla švagrovou hraběte von Rozena. Hermann Göring strávil na zámku několik dní a s rodinou hostitele navázal intenzivní vztah. Host i hostitel byli konzervativní [[Nacionalismus|nacionalisté]], oba obdivovali rytířské ideály a uznávali nordicko-germánské právo na nadřazenost nad jinými národy. Rovněž [[Carin Göringová|Carin von Kantzow]] vzhlížela ke statečnému Göringovi s obdivem, a přestože byla již deset let provdaná, a se svým manželem měla osmiletého syna, podlehla šarmu mladého charismatického muže a stala se jeho milenkou. [[13. prosinec|13. 12.]] [[1922]] se Carin se svým prvním manželem rozvedla a syn Thomas byl svěřen do péče otce. [[25. leden|25. 1.]] [[1923]] uzavřel Hermann Göring s Carin von Kantzow, rozenou von Fock, sňatek ve [[Stockholm]]u a [[3. únor|3. 2.]] 1923 na úřadě v [[Obermenzing]]u. Jelikož Carin byla tehdy již vážně nemocná, zakoupil Göring vilku se vzdušnou zahradou na klidném předměstí Mnichova. Finančně celou věc zajistil exmanžel Carin, svobodný pán von Kantzow, který svou bývalou ženu a jejího nového manžela finančně podporoval - hradil vedení jejich luxusní domácnosti, platil služebnictvo, mercedes i s řidičem a posílal jim balíky s potravinami.
Řádek 102:
=== Rok 1923: Odpor vůči vstupu francouzských a belgických vojsk do Porúří ===
[[Soubor:Mundur Goeringa.jpg|right|thumb|upright|Uniforma Hermanna Göringa]]
Rok [[1923]] byl pro něj a celou [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] zlomový. V lednu 1923 vstoupila francouzská a belgická vojska do Porúří, kvůli opoždění s placením reparací. Občané této spolkové země byli vyzváni k pasivnímu odporu, k zastavení výroby. Zaměstnanci tak ale přišli o mzdy. Dělníky a podnikatele pak vláda musela podpořit a tak se začalo s nadměrným tiskem [[Bankovka|bankovek]]. To vyvolalo hyperinflaci astronomických rozměrů. Koncem roku [[1923]] stál jeden [[americký dolar]] 4,2 biliony marek. Země se řítila do politické krize. Situace pak donutila vládu k jednání s vítěznými mocnostmi a ukončením pasivního odporu.
V Bavorsku se pak [[Druhá vláda Gustava Stresemanna|Stresemannova vláda]] stala terčem pravicového odporu. Ráno 7. listopadu se vedení SA a NSDAP sešli k Hitlerovi, aby se dojednaly poslední detaily puče. Ten měl být proveden již následujícího dne, 8. listopadu. Na svoji stranu chtěli nacisté získat také generálního komisaře Gustava von Kahra, velitele vojenského okruhu VII generála Otty von Lossowa a šéfa zemské policie plukovníka von Seissera, kteří společně měli v [[Bavorsko|Bavorsku]] takřka neomezenou moc. Proto vzbouřenci poslali večer 7.listopadu von Kahrovi dopis, ve kterém ho pozvali na sjezd vlasteneckých svazů 8.listopadu večer. O skutečných motivech svých hostitelů neměl ani tušení. Dne 8. listopadu ve 20.34 hodin společně a Hitlerlem vtrhl do zcela zaplněného měšťanského pivovaru Burgerbraukeller, kde mezitím von Kahr zahájil svou řeč. Ve 2.50 hodin ráno bylo všem rozhlasovým stanicím vydáno prohlášení, že von Kahr, von Lossow a von Seisser odmítají Hitlerův puč. Reichswehr a zemská policie pak obsadili nejdůležitější budovy ve městě, aby je chránila před pučisty. Jakmile pučistům došlo, že jsou v tom sami, vyrazili na pochod městem. Postupně se k nim přidávali další stoupenci a počet lidí narostl na 3000. Když se čelo průvodu blížilo k památníku Feldherrnhalle, padly výstřely. Pozice zde totiž obsadil kordon zemské policie s obrněnými vozy. Na místě zahynulo 14 demonstrantů a 4 policisté. Během nepovedeného puče byl zasažen několika vystřelenými kulkami do boku a stehna. Příslušníci [[Sturmabteilung|SA]] ho odtáhli do domu [[Židé|židovské]] rodiny Ballinů, kteří jej, zraněného, ukryli, starali se o něj a přivolali k němu lékaře, čímž mu zřejmě zachránili život <ref>Ženy nacistů, Anna Maria Sigmundová, nakladatelství Brána spol. s.r.o., str. 27</ref>. Poté za značně dramatických okolností uprchl i se svou manželkou do [[Rakousko|Rakouska]], kde byl v [[Innsbruck]]u bouřlivě přivítán stoupenci [[Sturmabteilung|SA]]. Jeho zdravotní stav se ale značně zhoršil, rána v boku a noze se zanítila a on dlouhodobě trpěl bolestmi a horečkou. K utišení nesnesitelných bolestí mu lékaři podávali dlouhodobě [[morfium]], což u něj zapříčinilo následnou doživotní závislost na této droze.
V Rakouském vyhnanství žili manželé do roku [[1924]], kdy odešli do [[Švédsko|Švédska]]. Veškerý jejich majetek v Německu byl mezitím zkonfiskován, účty obstaveny a na oba byl vydán zatykač. Zdravotní stav obou manželů byl navíc velmi špatný, on sám byl silně závislý na morfiu a trpěl [[Deprese (psychologie)|depresemi]], u Carin se stále zhoršovala [[angina pectoris]], silný [[revmatismus]] a často také upadala do [[bezvědomí]]. V té době u ní také lékaři diagnostikovali nevyléčitelnou srdeční chorobu bez vyhlídek na delší život. Kvůli své závislosti na morfiu byl [[1. září]] [[1925]] hospitalizován v nervovém sanatoriu pro nebezpečné pacienty v [[Långbrö]] u Stockholmu. Propuštěn byl [[7. říjen|7. října]] 1925. Dne [[12. listopad
=== Rok 1928: Začátek politické kariéry ===
[[
Zlom v jeho životě přišel v roce [[1928]], kdy ho Adolf Hitler postavil do voleb do [[Říšský sněm (Německo)|Reichstagu]] jako jednoho z kandidátů. Jeho kandidatura se Hitlerovi hodila jako protiváha bratrů Strassserových, jeho největších konkurentů ve straně. V této době byl na straně Hitlerových protivníků i [[Joseph Goebbels]]. Ve volbách [[20. květen|20. května]] 1928 získala [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] 2,6 procenta hlasů, což znamenalo 12 křesel. Jako poslanec vydělával 500 marek měsíčně a k tomu měl ještě 800 marek jako říšský řečník NSDAP. Těžce nemocná [[Carin Göringová|Carin]] přijela ze [[Švédsko|Švédska]] do [[Berlín]]a, aby dál hrdě stála po boku svého muže. Její bezmezná víra v [[Národní socialismus|nacionální socialismus]] se ještě upevnila a stala se z ní neúnavná a nadšená propagátorka Hitlera, [[nacismus|nacismu]] a [[antisemitismus|antisemitismu]]. Pro věc národního socialismu se snažila získat celou řadu významných osobností, především z řad šlechty. Göringovi tak vedli velmi čilý společenský život. Pravidelně je navštěvoval korunní princ [[August Vilém von Hohenzollern]], jeho bratr Eitel-Friedrich, knížata Wiedové a vrcholní politici nacistické strany. [[Carin Göringová]] umírá [[17. říjen|17. 10.]] [[1931]] ve Švédsku po srdečním záchvatu, což je pro Göringa těžká ztráta. Kariéra Hermanna Göringa se však nadále vyvíjí velmi dobře. Ve volbách v roce [[1930]] [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] volilo již 18 procent voličů. Nacisté tak získali 107 křesel. O dva roky později získala [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] ve volbách 230 křesel a stala suverénně nejsilnější stranou v [[Říšský sněm (Německo)|Reichstagu]]. O tři roky později 30. ledna byl Hitler jmenován říšským kancléřem. V té době byl Göring na vrcholu moci a byl označován za druhého nejmocnějšího muže Třetí říše. V červnu [[1933]] začal Göring se stavbou svého sídla, které pojmenoval po své zesnulé ženě – Carinhall. I Göringův dobrý vztah s Hitlerem mu dodával moc. V roce [[1935]] jako prezident Reichstagu uvedl v platnost [[Norimberské zákony]]. Podle legendy se měl na jedné společenské akci setkat s gangsterem [[Bugsy Siegel]]em. Siegel chtěl Göringa pro jeho antisemitské názory údajně zabít, což mu nakonec mělo být rozmluveno.
=== Sňatek s Emmy Sonnemannovou ===
[[
[[Soubor:Gustavgoring1939.JPG|right|thumb|upright|[[Gustav VI. Adolf|Švédský princ Gustav]], Hermann Göring a švédský král [[Gustav V.]], Berlín, 1939]]
10. dubna [[1935]] se Hermann Göring podruhé oženil a jeho manželkou se stala rozvedená divadelní herečka [[Emma Göringová|Emma Sonnemannová]]. Na velkolepou svatbu bylo pozváno tisíc hostů a den svatby byl vyhlášen dnem pracovního klidu. Emma, které však všichni říkali Emmy, byla velká, statná a blond žena, která pro Göringa ztělesňovala ideál germánské ženy, stejně jako jeho první žena [[Carin Göringová|Carin]]. Emmy se stala na další léta jeho spřízněnou duší, utěšovatelkou a opatrovatelkou. V první řadě se však musela vyrovnat s kultem své zemřelé předchůdkyně, Carin Göringové, po níž Hermann Göring nazval svůj nejoblíbenější dům Carinhall, nebo své jachty Carin I. a Carin II.
Po sňatku s Göringem se Emmy vzdala další herecké kariéry a jelikož Hitler neměl oficiální partnerku, přijala právě ona roli "první dámy říše". Ujala se reprezentačních povinností pro Hitlera a stýkala se s diplomaty a politiky. Přesto byl vztah mezi Emmy a Hitlerem spíše chladný, na rozdíl od [[Carin Göringová|Carin Göringové]] Emmy nikdy zcela nepodlehla bezmeznému obdivu k „Vůdci“ <ref>Ženy nacistů, Anna Maria Sigmundová, nakladatelství Brána spol. s.r.o., str. 46</ref>. 2. 6. 1938 se manželům Göringovým narodila dcera Edda, která byla i přes odpor vrcholných představitelů [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] pokřtěna. K Eddiným [[křtiny|křtinám]] dorazily do Carinhallu tisíce darů z celého Německa, mezi jinými také obraz [[Madona s dítětem]] od [[Lucas Cranach|Lucase Cranacha]] z muzea v Kolíně nad Rýnem. V roce 1938 bylo Emmy Göringové propůjčeno členství v [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]], byla také členkou nacistického Svazu žen a Říšské divadelní komory. Na politické kariéře svého manžela se nijak výrazně nepodílela, ale jeho světový názor samozřejmě sdílela. Přesto se i po svatbě scházela se svými židovskými přáteli a nijak se s tím netajila.
=== Druhá světová válka ===
Řádek 130:
Dne [[20. duben|20. dubna]] [[1945]] se Göring naposledy setkal s Hitlerem v Berlíně. Pak se ukryl na [[Obersalzberg]]u, Hitlerově letním sídle. Göringova žena Emma odjela i s dcerou Eddou na [[Obersalzberg]] v lednu [[1945]]. Za nimi tam pak putovaly i poklady ukradené Göringem po celé Evropě v průběhu války – např. 1000 obrazů, 80 soch a 60 gobelínů, které byly následně ukryty v jedné štole na [[Untersberg]]u. Dne [[22. duben|22. dubna]] [[1945]] Hitler poprvé přiznal, že válka je prohraná. Následující den pak Göring poslal Hitlerovi dopis, v němž mu oznamoval, že pokud nedostane odpověď do 22. hodiny, převezme velení. To Hitlera rozzuřilo a zbavil Göringa všech jeho hodností a úřadů a vydal rozkaz k jeho popravě. Göring se pak ukryl na hrad [[Mauterndorf]]. Tam byl také Göring [[28. duben|28. dubna]] [[1945]] zatčen [[Spojenci (druhá světová válka)|spojeneckými jednotkami]], odkud byl převezen na zámek [[Fischhorn]]. Dne [[12. srpen|12. srpna]] pak byl převezen do [[Norimberk]]u. Zde byl soudním tribunálem obviněn z plánování nebo provedení útočné války a účast na válečných zločinech nebo vyvražďování národů. Dne [[1. říjen|1. října]] [[1946]] byl Hermann Göring odsouzen k [[Trest smrti|trestu smrti]] [[oběšení]]m. Popravy měly začít v noci na [[16. říjen|16. října]]. Své popravě ale Göring unikl, neboť [[15. říjen|15. října]] ve 22:44 spáchal sebevraždu spolknutím kapsle [[kyanid draselný|kyanidu draselného]], kterou měl ukrytu na cele pravděpodobně v gelu na vlasy. Jiný zdroj a to agentura AFP, jejíž zpráva vyšla [[19. říjen|19. října]] 1946 v deníku Lidová Demokracie, uvádí, že dva soudní lékaři ohledávající mrtvolu zjistili, že v okolí pupku je hnisavá ranka a drobné podráždění a není tedy vyloučeno, že ampulka s jedem byla zašita zde a nebyla odhalena ani důkladnou lékařskou prohlídkou v Mondorf- Les- Bains v Lucembursku.<ref name="rfr9">Lidová Demokracie, ročník II., č. 241, 19. října 1946, s. 1</ref>
Emma Göringová byla zatčena 25. 10. 1945 a dcera Edda byla dána do péče sedlákům na venkově, odkud byla později převezena za svou matkou do věznice ve [[Straubing]]u. Emma byla [[19. únor|19. 2.]] [[1946]] propuštěna a s dcerou našla přístřeší v Sackdillingu. [[7. říjen|7. 10.]] 1946 jí bylo umožněno rozloučit se s manželem odsouzeným k trestu smrti. V roce [[1947]] byla [[Emma Göringová]] znovu zatčena a umístěna v internačním a pracovním táboře [[Göggingen]] u [[Augsburg]]u. V roce [[1948]] se v procesu, který byl proti ní veden, jako svědci obhajoby přihlásili někteří její [[židé|židovští]] přátelé, kterým za války pomáhala. Nejvýznamnější zastání pak našla u berlínského faráře Erwina Jentsche, který rovněž dosvědčil, že za války pomáhala židovským i nežidovským členům farnosti <ref>Přípis dr. Auerbacha z Bavorského zemského úřadu pro restituce z 30. 6. 1949, MSO 1048, Bayerisches Hauptstaatsarchiv, Mnichov</ref>. Rozsudek soudu zařadil Emmy Göringovou mezi osoby, které měly prospěch z nacistického režimu a odsoudil ji k zabavení 30 % majetku, k jednomu roku pracovního tábora, který si už odpykala, a na pět let jí zakázal výkon povolání. Po propuštění z ženského tábora se Emma s dcerou odstěhovala do [[Mnichov]]a a vedla soudní spory o zabavený majetek. Dcera [[Edda Göringová]] studovala práva a pak přešla na obor medicínsko-technická asistentka. V roce [[1967]] vydala Emma Göringová paměti nazvané ''Po boku svého muže''. Emma Göringová zemřela [[10. červen|10. 6.]] [[1973]] v Mnichově.
Jeho bratr [[Albert Göring]] byl [[disident]] podporující protinacistický odboj a pomáhající [[Židé|Židům]] uniknout [[holokaust]]u.
| |||