Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Žižkov): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úpravy textu (styl, fix předložek), přidány odkazy |
úpravy a doplnění hesla |
||
Řádek 15:
| sbor =
| stát = {{flagicon|Česko}} [[Česko]]
| stát podcelek1 název =
| stát podcelek1 =
| stát podcelek2 název =
| stát podcelek2 =[[Soubor:Prague_CoA_CZ.svg|23px]] [[Praha|Hlavní město Praha]]
| obec = [[Praha
| zeměpisná šířka = 50.0813889
| zeměpisná délka = 14.4758333
Řádek 40:
| commons = Category:Church of the Dormition (Žižkov)
}}
== Historie ==
[[Soubor:Biskup Sergij a Isaakij 7.JPG|náhled|vlevo|Svěcení ikony a pamětní desky v Uspěnském chrámu v den prvního výročí mučednické smrti jugoslávského krále [[Alexandr I. Karađorđević|Alexandra I.]] Světitel [[Sergij (Koroljov)|arcibiskup Sergij]] a jeho pomocník [[archimandrita]] [[Isaakij
[[Soubor:Interiér Olšany.JPG|thumb|left|Interiér Uspenského chrámu na Olšanech]]▼
▲[[Soubor:Biskup Sergij a Isaakij 7.JPG|náhled|vlevo|Svěcení ikony a pamětní desky v Uspěnském chrámu v den prvního výročí mučednické smrti jugoslávského krále [[Alexandr I. Karađorđević|Alexandra I.]] Světitel [[Sergij (Koroljov)|arcibiskup Sergij]] a jeho pomocník [[archimandrita]] [[Isaakij (Vinogradov)|Isaakij]], 13. října 1935]]
[[Soubor:Bohorodice.JPG|thumb|left|Detail mozaiky]]
[[Soubor:Pravoslavný Uspenskij chrám 2.JPG|right|thumb|Uspenskij chrám]]
V roce [[1905]] [[protojerej]] pravoslavné [[Kostel svatého Mikuláše (Staré Město)|parafie sv. Mikuláše]] v Praze, duchovní otec [[Nikolaj Nikolajevič Ryžkov]] získal od městské rady pozemek na Olšanských hřbitovech, jež mělo být určené pro pohřbívání osob pravoslavného vyznání. O dva roky později byl vytvořen projekt, podle kterého měl být v určeném místě vystavěna pohřební kaple. Otec Ryžkov začal sbírat peníze na její výstavbu, k realizaci však prozatím nedošlo.
Idea výstavby chrámu se vrátila po roce [[1921]], kdy prudce vzrostl počet pravoslavných věřících v Praze z důvodu zančného přílivu [[ruská emigrace v Československu|
Na financování stavby se podílela ruská komunita žijící v tehdejším [[Československo|Československu]], osobním darem přispěli také manželé [[Karel Kramář|Karel a Naděžda Kramářovi]], finanční pomoc přišla též ze [[Srbsko|Srbska]]. Nemalý dar poskytl anonymně např. také [[Antonín Švehla]]. Na nákup pětice zvonů pro kostel se společně složili pražský pravoslavný [[Sergij (Koroljov)|biskup Sergij]], [[Západoevropský exarchát ruské pravoslavné církve|exarcha pro západní Evropu]] metropolita [[Jevlogij (Georgijevskij)]], ruské společenství v Československu a také jugoslávský král [[Alexandr I. Karađorđević|Alexandr I.]]
[[11. září]] [[1924]] [[Sergij (Koroljov)|biskup Sergij]] posvětil základní kámen kostela. Projekt vypracoval prof. [[Vladimír Brandt]] za pomoci studentů architektury N. Paškovského a S. Klodta. Inspiroval se staroruskou architekturou chrámů v [[Nižnij Novgorod|Nižním Novgorodě]] a [[Pskov]]ě. Na stavebních pracích se dobrovolně podíleli Rusové žijící v Praze, pod vedením inženýrů A. Mirkoviče, S. Věličkina a P. Nachodkina. Po dokončení stavebních prací byl chrám [[22. listopad]]u [[1925]] vysvěcen [[Jevlogij (Georgijevskij)|metropolitou Jevlogiem]]. Události se účastnili také představitelé města a československé vlády. Objekt byl zapsán do parafie [[Kostel svatého Mikuláše (Staré Město)|chrámu sv. Mikuláše]] v Praze jako pomocný chrám. Fresky v interiéru chrámu pocházejí z doby [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. ▼
▲[[11. září]] [[1924]] [[Sergij (Koroljov)|biskup Sergij]] posvětil základní kámen kostela
V roce [[1945]] byl chrám sv. Mikuláše uzavřen, což způsobilo, že se hřbitovní kaple stala dočasným sídlem parafie. V letech [[1973]]–[[1974]] byl kostel z iniciativy [[Dorotej (Filip)|metropolity Doroteje]] celkově zrekonstruován.
== Architektura chrámu ==
Projekt vypracoval prof. [[Vladimír Brandt]] za pomoci studentů architektury N. Paškovského a S. Klodta. Inspiroval se staroruskou architekturou chrámů v [[Nižnij Novgorod|Nižním Novgorodě]] a [[Pskov]]ě.
=== Exteriér ===
Chrám má [[půdorys]] [[čtverec|čtverce]] a vnitřními rozměry 8,20 × 8,20 m. Jeho výška je přibližně 22 metrů. Výzdobu chrámu vytvořili především umělci z řad ruských emigrantů. Návštěvníky na první pohled zaujme mozaika ''[[Zvěstování Panny Marie]]'' nad vstupními dveřmi vyhotovená podle zázračné ikony ''„Znamenije Kurskaja Korennaja“''. Mozaiku vytvořila Marie Foersterová se svou dílnou v roce 1927.
=== Interiér ===
== Osobnosti spojené s chrámem ==▼
▲[[Soubor:Interiér Olšany.JPG|thumb|left|Interiér Uspenského chrámu na Olšanech]]
Fresky v interiéru chrámu pocházejí z doby [[Druhá světová válka|druhé světové války]].
=== Krypta ===
V podzemní části chrámu se nachází [[krypta]] - [[Kaple svaté Sofie (Olšany)|kaple zasvěcená svaté Sofii]], kde jsou pochováni zakladatelé chrámu a někteří významní činitelé, mezi nimi například Karel Kramář a jeho manželka Naděžda, znalec byzantského a staroruského umění, akademik N. P. Kondakov, ředitel Donské kadetské školy generál T. A. Semernikov, generálové S. A. Voronin, N. N. Šilling, profesoři S. S. Gruzděv, F. A. Ščerbinová ad. Je zde pochován také ing. N. N. Ipaťev, v jehož [[Jekatěrinburg|jekatěrinburském]] domě, který mu bolševici zabavili, byl [[Zavraždění carské rodiny|zavražděn ruský car]] [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláš II.]] s [[Alexandra Fjodorovna Ruská|manželkou Alexandrou]] a dětmi.
V kryptě chrámu je pohřbena [[Naděžda Kramářová|Naděžda Nikolajevna Kramářová]] a od roku [[1937]] i samotný Karel Kramář, dále pak [[historik]] [[Ivan Lapšin]], satirik [[Arkadij Timofejevič Averčenko|Arkadij Averčenko]], právník a filosof [[Pavel Novgorodov]] či [[Pjotr Savickij]]. V těsné blízkosti chrámu je také hrob [[Dorotej (Filip)|metropolity Doroteje]].
| |||