Verze z 11. 4. 2016, 15:30 editovat Xcerd01 (diskuse \| příspěvky) 24 editací mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 4. 2016, 21:05 editovat zrušit editaci Jx (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 4 043 editací m →‎Arabské státy: + link Přejít na další porovnání →
Řádek 51: Hlavní postavou arabských států sousedících s Izraelem byl egyptský prezident [[Gamál Abd an-Násir\|Násir]]. Ten již od [[Suezská krize\|Suezské krize]] usiloval o vytvoření jednotné protiizraelské koalice na [[Blízký východ\|Blízkém východě]]. Vztahy mezi Sýrií a Egyptem byly v první polovině 60. let 20. století rozporuplné (což vyvrcholilo v roce [[1961]] vystoupením Sýrie ze [[Sjednocená arabská republika\|Sjednocené arabské republiky]]), neboť syrská vláda Násirovi nedůvěřovala; problémem bylo zejména založení [[Organizace pro osvobození Palestiny\|OOP]] v roce [[1964]] v Egyptě, díky níž, dle Sýrie, Egypt ovládal Palestince a využíval je pro své cíle. Proto Sýrie začala podporovat [[LFOP]] založenou též v roce 1964. Od poloviny 60. let docházelo k dalšímu egyptsko-syrskému sbližování (obě země spojovalo i spojenectví se [[Sovětský svaz\|SSSR]]), které bylo [[6. listopad]]u [[1966]] deklarováno uzavřením egyptsko-syrské obranné smlouvy (díky níž si Násir sliboval větší vliv na syrskou politiku). Další z arabských států, Jordánsko, stálo v té době víceméně stranou syrsko-egyptského spojenectví. Jordánský král [[Husajn I.]] netoleroval útoky Palestinců proti Izraeli ze svého území (což se ostatním arabským zemím nelíbilo). Jordánsko navíc, na rozdíl od Sýrie a Egypta, nespolupracovalo se Sovětským svazem a jeho armáda používala západní vojenskou techniku. Kromě toho oficiální jordánská propaganda říkala, že Násir je vůdce arabského světa schovaný za jednotky [[UNEF]]. Přesto nechtělo Jordánsko, v atmosféře očekávaného útoku proti Izraeli, zůstat stranou a proto byla [[30. květen\|30. května]] [[1967]] podepsána jordánsko-egyptská obranná smlouva. Samotný Izrael ale s účastí Jordánska v případné válce nepočítal, když izraelský premiér [[Levi Eškol]] prohlásil, že ''Izrael ze své iniciativy nedopustí žádné nepřátelské akce vůči Jordánsku. Kdyby však Jordánsko zahájilo válku proti Izraeli, muselo by nést všechny důsledky''. Ke koalici se 3. června přidal Irák (do Jordánska vstoupila jedna irácká brigáda a irácké letectvo se soustředilo u jordánsko-irácké hranice) a verbálně [[Maroko]] a [[Saúdská Arábie]].<ref name="rfr1">''Glosy''</ref>

Šestidenní válka: Porovnání verzí