Vilém I. Hesenský: Porovnání verzí

| partner1 =[[KarolínaKarolina Vilemína Dánská]]

Vilém se narodil v [[Kassel]]u v [[Hesensko|Hesensku]] roku 1743. Jeho otec, [[landkrabě]] Fridrich II., roku 1747 opustil rodinu, především kvůli sporům s manželkou, a konvertoval ke [[Katolicismus|katolicismu]]. Roku 1755 nechal rozvést manželství s Marií. Sama Marie by bývala o vše přišla, nebýt Fridrichova otce [[Vilém VIII. Hesensko-Kasselský|Viléma]], který se rozhodl bývalé manželce jeho syna darovat nově nabyté knížectví Hanau. Zde po několik let žila Marie i s jejími třemi syny. Od roku 1747 žili převážně z finanční podpory protestantských příbuzných a později se přestěhovali k dánskému královskému dvoru. Tam Marie žila se svoji sestrou [[Luisa Hannoverská|Luisou]], která se o Mariiny syny z velké části starala, dokud roku 1751 nezemřela. Sám Fridrich II. se později znovu oženil, tentokrát s o mnoho let mladší [[Filipína Braniborsko-Schwedtská|Filipínou Braniborsko-Schwedtskou]].[[Soubor:The family of william i elector of hesse.JPG|náhled|vpravo|Vilém I. se svojí manželkou a přeživšími dětmi]]Dne 1. září 1764 si Vilém vzal svoji sestřenici [[Karolína Vilemína Dánská|Karolínu Vilemínu Dánskou]] (též uváděna jako ''Vilemína Karolína'' nebo ''Karolina Vilemína''). Karolína Vilemína (1747-1820) byla druhou přeživší dcerou [[Frederik V.|Frederika V.]] a Viléma si vzala v [[Christiansborg]]u. Následně spolu žili převážně v [[Dánsko|Dánsku]]. Až roku 1758 se pár přestěhovala do Kasselu, především pak kvůli tomu, že Vilém se měl stát landkrabětem a zdědit tak majetek jeho otce. Sám Vilém byl jediný ze tří sourozenců, kteří se do Hesenska vrátili; [[Karel Hesensko-Kasselský|Karel]] zůstal v Dánsku a oženil se s [[Luisa Dánská a Norská|Luisou Dánskou a Norskou]], zatímco [[Fridrich Hesensko-Kasselský|Fridrich]] se oženil s [[Karolína Nasavsko-Usingenská|Karolínou Nasavsko-Usingenskou]].

Po smrti otce Fridricha se 31. října 1785 stal Vilém Vilémem IX., landkrabětem [[Hesensko-Kasselsko|Hesensko-kasselským]]. Tím pádem zdědil jednu z nejvýnosnějších oblastí té doby v [[Evropa|Evropě]]. Při správě tak obrovského majetku potřeboval Vilém pomoc, proto si najal [[Mayer Amschel Rothschild|Mayera Amschela Rothschilda]].<ref>{{Citace monografie
|příjmení=Elon
|jméno=Amos
|titul=Founder: A Portrait of the First Rothschild and His Time
|url=https://books.google.cz/books?id=v-ztAAAAMAAJ&q=Founder:+Mayer+Amschel+Rothschild+and+His+Time&dq=Founder:+Mayer+Amschel+Rothschild+and+His+Time&hl=cs&sa=X&redir_esc=y
|vydavatel=Viking
|počet stran=216
|isbn=9780670868575
|jazyk=en
}}</ref> Od roku 1769 tak Rothschild dohlížel nad daňovými výdaji země a stal se velmi bohatým; později založil známou finančnickou rodinu [[Rothschildové|Rothschildů]].

Roku 1803 bylo Hesensko-Kasselsko povýšeno a z Viléma IX. Hesensko-Kasselského se stal Vilém I., kurfiřt hesenský.<ref>{{Citace elektronické monografie
|příjmení=
|jméno=
|titul=The London Gazette
|url=http://www.london-gazette.co.uk/issues/17365/pages/997
|vydavatel=The Gazette
|místo=
|datum vydání=1818-06-02
|datum přístupu=2016-04-24
}}</ref> Roku 1806 bylo hesenské kurfiřtství připojeno k nově vytvořenému [[Vestfálské království|Vestfálskému království]], kde vládl [[Jérôme Bonaparte]], bratr Napoleona. Vilém byl nucen i se svojí rodinou uprchnout do exilu do Dánska. Zde žil do doby, než byli [[Francouzi]] z [[Německo|Německa]] úplně vyhnání. To bylo krátce po [[Bitva u Lipska|Bitvě národů u Lipska]] roku 1813. Samo Hesensko nebylo kurfiřtstvím dlouho, již roku 1866 bylo připojeno k [[Prusko|Prusku]].

Manželství Viléma I. a KarolínyKaroliny Vilemíny nebylo příliš šťastné, už proto, že Vilém si udržoval velké množství milenek, se kterými dohromady zplodil přes patnáct nemanželských dětí. Legitimní děti měl pouze tři (čtvrté zemřelo v dětském věku).