Korejská filozofie: Porovnání verzí

V roce [[1392]] začala na [[Korejský poloostrov|Korejském poloostrově]] vládnout dynastie Čoson, která spravovala [[Korea|Koreu]] až do jejího [[anexe]] [[Japonsko|Japonskem]] v roce [[1910]]. V tomto staletích období byl vliv buddhismu vojensky záměrně umlčování, přičemž do popředí se programově dostával [[neokonfucianismus]]. Za zlatý věk korejské [[Náboženská filozofiefilosofie|náboženské filozofiefilosofie]] lze označit období tvorby rozsáhlých [[komentář]]ů k dílům [[Čínská filosofie|čínského]] filozofie [[Ču Si]]. Nejvýznamnějšími představiteli tohoto období jsou [[Yi Hwang]] ([[1501]]–[[1570]]) a [[Yi I]] ([[1536]]–[[1584]]). Yi Hwang zakládal v zemi množství vyšších škol a připravoval pro pedagogickou praxi mnoho mistrů a učitelů. Jeho [[metafyzika]] byla [[Dualizmus (filozofie)|dualistická]], rozlišující ideální [[princip|princip]] [[Pchin-jin|li]] a materiální princip [[čchi]]. Důraz kladl na tvůrčí, formující princip [[Pchin-jin|li]], čímž se lišil od komentátora Yi I, který upřednostňoval bytostný, materiální a existenční princip [[čchi]]. Každopádně u obou filozofů oba principy tvořily podstatu hybné síly celého univerza. V době dominantního neokonfucianizmu rostly na významu v Koreji typické [[Kultura|kulturní]] a náboženské [[hodnoty]] a ideály, zejména věrnosti, shovívavosti, piety a důvěry.

Po [[Anexe|anexi]] Koreje [[Japonsko|Japonskem]] v roce [[1910]] se [[stát]]ním [[náboženství]]m na poloostrově stal [[šintoismus]]. Kromě něj zde působil i silný vliv japonské filozofické reflexe [[NěmeckáNěmecký filosofieidealismus|německého]] [[Idealismus|idealismu]], čímž se Korea začala otevírat [[Západ|západnímu]] filozofickému okruhu. Postupně sem pronikli myšlenky [[Libertarianismus|libertarianismu]], které proměnily na Jihu typický korejský důraz na [[Autorita|autoritu]] na jemnější pragmatické [[Etika|eticko]]-[[Politika|politické]] přístupy. Po ukončení [[Korejská válka|Korejské války]] ([[1950]]–[[1953]]) se v [[Severní Korea|Severní Koreji]] zdomácněl [[marxismus-leninismus]], který tematizoval [[Proletariát|dělnickou třídu]] prostřednictvím konfuciánské představy o tom, co je to společenská [[nobilita|nobility]] a kdo může být její součástí ([[Korejština|kor]]. ''yangban''). Později měl na Severu velký vliv [[maoismus]], který následně ustoupil [[Nacionalismus|nacionalismu]] s důrazem opět na typickou lidovou autoritu a poslušnost vládnoucí [[Dynastie|dynastii]].