Britský sociolog Roland Robertson definoval roku 1992 globalizaci jako "stlačování světa a stále sílící vědomí světa jako jednoho celku"<ref>R. Robertson, ''Globalization: social theory and global culture''. London: Sage 1992. ISBN 0803981872.</ref>
Podle hojně citované studie DHL je golobalizaceglobalizace "proměna prostorové organizace společenských vztahů a transakcí", a to vzhledem ke čtyřem hlavním rysům: rozsahu, intenzity, rychlosti a dopadu.<ref>[http://www.dhl.com/content/dam/Campaigns/gci2014/downloads/dhl_gci_2014_study_high.pdf DHL Global Connectedness Index 2014 ]</ref> Francouzský filosof [[Jacques Derrida]] proti pojmu globalizace namítal, že to není jev zeměpisný (přesněji [[Fyzická geografie|fyzickogeografický]]), takže se netýká [[Globus|globu]], nýbrž lidského světa, společenského a kulturního, a proto navrhl pojem "mondializace" (z franc. ''monde'', svět).<ref>[http://www.jansokol.cz/2014/03/globalizace-a-mmf/ Sokol, Jan. Globalizace a MMF]</ref>
