|
[[Soubor:Důl Michal v Michalkovicích.jpg|thumb|Důl Michal]]
dasda
'''Důl Michal''' je název nefunkčního [[černé uhlí|černouhelného]] dolu, který se nachází v [[Michálkovice|Michálkovicích]] (část [[Ostrava|Ostravy]]). Od roku [[1946]] nesl tento důl název [[Petr Cingr]] a po ukončení těžby a vzniku [[Průmyslové muzeum (Ostrava)|Průmyslového muzea]] v areálu dolu se přešlo zpět k původnímu názvu Michal. Důl je [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památka]]. Důl je přístupný veřejnosti a jeho správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]].
== Historie ==
dasdas
V roce [[1843]] byly na území Michálkovic hloubeny první dvě jámy pro těžbu černého uhlí. Jedna z těchto jam, do té doby nazývaná Michálkovická jáma č. 3, byla v roce [[1850]] nazvána Michael podle významného báňského odborníka, guberniálního rady Michaela Layera<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Matěj|jméno = Miloš|příjmení2 = Klát|jméno2 = Jaroslav|titul = Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru|vydání = 1.|vydavatel = NPÚ ú. o. p. v Ostravě|místo = Ostrava|rok = 2009|počet stran = 223|strany = 111|isbn = ISBN 978-80-85034-52-3|příjmení3 = Korbelářová|jméno3 = Irena}}</ref>. V roce [[1856]] koupila důl Michael [[Severní dráha císaře Ferdinanda]] a ve vlastnictví této společnosti zůstal důl až do [[znárodnění]] v roce [[1945]]. Ta také postavila a v roce [[1863|1862]]<ref name=":0" /> z [[Přívoz (Ostrava)|Přívozu]] do Michálkovic zprovoznila tzv. [[Báňská dráha|Báňskou dráhu]], která umožnila expedici uhlí po železnici.
== Prohlídková trasatrasdasdassa == ▼Jáma určená k těžení dosahovala hloubky 161,2 m v roce 1863, byla v dřevěné výztuži o rozměru 2 x 3 m. K odvodnění sloužilo parní důlní tahadlové čerpadlo s výkonem 16 [[Koňská síla|HP]]. K těžení sloužil parní těžní stroj s ležatým válcem o výkonu 30 HP<ref>{{Citace monografie|příjmení = Brix|jméno = Vladimír|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Historický vývoj dolu Michal|vydání = |vydavatel = |místo = |rok = 1994|počet stran = 5|strany = 2|isbn = |poznámka = rukopis k 151. výročí založení těžní jámy Michal}}</ref>. Těžba probíhala v jakloveckých vrstvách. V roce 1871 při rekonstrukci těžní jámy došlo k jejímu zborcení a do vzniklého kráteru se sesula jámová budova, strojovna a část kotelny.
dsadasdas
== Odkazydasdas ==
V roce 1874 byl do strojovny osazen parní dvouválcový ležatý těžní stroj s kónickými bubny o výkonu 120 HP (z roku 1873). Parní stroj dodaly Strojírny knížete Salma v Blansku. Těžní jáma byla rozdělena cihlovou příčkou do hloubky 128 m na dvě části. První sloužila jako těžní a druhá jako větrní, vodotěžní a lézní. Pro odvod větrů byl instalován ventilátor Guibal (1874) o průměru 7 m, šířce 2 m, výkon 500 m<sup>3</sup>/ minutu, poháněný parním strojem o výkonu 25 HP<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Stavebně-historický průzkum areálu Dolu Michal v Ostravě-Michálkovicích|vydání = |vydavatel = NPÚ, ú. o. p. v Ostravě|místo = Ostrava|rok = 2004|počet stran = 45|strany = 10|isbn = }}</ref>. Pro čerpání vody sloužilo parní tahadlové přímo účinné čerpadlo s katarovým rozvodem o výkonu 100 HP z roku 1874 (Salmovy strojírny v Blansku).
V roce 1882 byla jámu Michal (hloubka jámy 243,5 m ) převedena těžba z jámy [[Důl Ferdinand (Ostrava)|Ferdinand]], který se stal pomocným dolem.
V roce 1898 byla jáma Michal hluboká 397,8 m, celý její průřez již sloužil pro vedení úvodních větrů, ventilátor Guiba a tahadlové čerpadlo už nebyly v provozu.
V roce 1907 bylo zavedeno strojní vrtání při ražbě chodeb a brázdící stroje šramačky.
Současný vzhled areálu dolu pochází z let [[1912]]-[[1915]], kdy byl důl zásadně přestavěn podle projektu architekta [[František Fiala (1878–1927)|Františka Fialy]]. Zároveň byl parní pohon důlních strojů nahrazen elektrickým pohonem. Nově vybudovaná strojovna byla rozdělena na dvě části - oddělení těžních strojů a kompresorovnu. Oddělení těžních strojů bylo vybaveno dvěma elektrickými těžními stroji o výkonu 2 480 HP (s elektrickou výzbrojí Siemens-Schuckert Wien a mechanickou částí Vítkovické železárny). V kompresorovně byl umístěn dvojitý rotační měnič Ward-Leonard-Illgner na jedné hřídeli. Dále zde byl instalován elektrický pístový kompresor EPK 6 ( asynchronní motor Siemens-Schuckert, mechanická část: Spojené strojírny Smíchov) a dva turbokompresory Jaeger. V roce 1941 byl jeden turbokompresor nahrazen výkonnějším turbokompresorem ETK 30 se synchronním motorem (výrobce: Českomoravské závody Brown-Boveri , akc. spol. Praha) a turbínou (1. Brněnská strojírenská společnost v Brně) s výkonem 30 000 m<sup>3 </sup>/hodinu, výstupní tlak 0,6 MPa, 4 600 ot./min. V roce 1929 byl instalován druhý pístový kompresor Škoda, vyrobený v licenci Siemens-Schuckert, a dán do provozu v roce 1932.
Na důl Michal byla v roce 1913 převedena veškerá těžba z dolu Petr a Pavel v Michálkovicích a v roce 1916 z dolů Jan a Josef ve Slezské Ostravě, jejich důlní pole byla sloučena s důlním polem dolu Michal, které zvětšilo rozlohu na 411 ha 41 a 51,4 m<sup>2 </sup> (tj. 84 jednoduchých důlních měr a 12 přebytků)<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Kamenouhelné doly OKR|vydání = |vydavatel = |místo = Moravská Ostrava|rok = 1928|počet stran = |strany = 25,26|isbn = |přílohy = 20|svazek edice = I.}}</ref> . Od roku 1925 byl na dole Michal soustředěn sjezd mužstva z pomocných dolů<ref name=":0" />.
Po znárodnění se v roce [[1946]] důl stal součástí Ostravsko-karvinských kamenouhelných dolů Ostrava (pozdější [[OKD]]) a název dolu se změnil počeštělého názvu Michal na Důl [[Petr Cingr]] (podle sociálně demokratického poslance rakouského říšského sněmu). V roce [[1966]] byl důl začleněn pod Důl Rudý říjen v [[Heřmanice (Ostrava)|Heřmanicích]].
Po ukončení těžby v roce [[1994]] byl areál darován [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstvu kultury]], které zde zřídilo [[Průmyslové muzeum (Ostrava)|Průmyslové muzeum]] a ruší v roce 2000.
V roce 2000 převzal areál [[Národní památkový ústav|NPÚ]], územní odborné pracoviště v Ostravě, které instaluje zde expozici t.z. posledního pracovního dne. Od tohoto roku je Důl Michal přístupný veřejnosti.
V roce 2013 byl opraven nátěr těžní věže na barvu černo-šedou. Původní nátěrové vrstvy (zvláště suříkové nátěry) byly odstraněny otryskáním, odsáta hmota nátěrů byla ekologicky zlikvidována.
Prohlídková trasa zahrnuje známkovnu, řetízkovou šatnu a koupelnu mužstva, administrativní budovu s expozicemi: první pomoci, kanceláří měřičů a geologů, dispečink, výdejnu svačin, výdejnu prádla, cechovnu a lampovnu. Spojovacím mostem z lampovny se přechází do těžní budovy , následně do strojovny a na závěr do kotelny.
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
| 